„Kde vlastně vědci berou tu drzost si myslet, že všemu rozumějí nejlépe? Jak si mohu být jisti, že se 21. prosince 2012 vůbec nic nestane?“ *) Přiznávám, že takovýchto a jim podobných otázek v poslední době z nějakého důvodu dostávám poměrně hodně. Pochopitelně by nyní bylo možné rozvinout rozsáhlou stať
V prosinci uplyne 40 let od posledního přistání lidí na Měsíci, zároveň nás letos v létě navždy opustil Neil Armstrong, první člověk, který se dotkl jiného nebeského tělesa. Program Apollo vyhlášený prezidentem Kennedym po úspěšném letu Jurije Gagarina si vytkl za cíl přistání na Měsíci do konce desetiletí. A úspěšný
V počátečním období vývoje astronomie měly pozorování oblohy především praktický význam. Pro tyto cíle byly určeny i první jednoduché přístroje. Úlohu tohoto druhu plnil i gnómon starověkých národů. Z délky, směru a pohybu stínu, který vrhal sloupek gnómonu osvětlený Sluncem, bylo možné určit celou řadu údajů jako je směr poledníku,
Na 22. Podzimním knižní veletrhu v Havlíčkově Brodě (19. a 20. října 2012) jste se mohli podívat do pozorovatelského stanu Jihlavské astronomické společnosti.
Sluneční (solární) konstanta je celkové množství sluneční energie, které dopadne za sekundu na plochu 1 m2 kolmou na směr slunečních paprsku nacházející se nad zemskou atmosférou ve střední vzdálenosti Země od Slunce. Její hodnota se obvykle vyjadřuje v joulech na metr čtvereční za sekundu Můžeme se však setkat i s
Přednáška Jana Vondráka z Astronomického ústavu AV ČR: Souvisí konec mayského kalendáře s globálními katastrofami? Přednášku pořádala Jihlavská astronomická společnost ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Jihlava.
Web: www.jiast.cz
E-mail: info@jiast.cz
Jihlavská astronomická společnost je kolektivním členem České astronomické společnosti.
