Lucie noci upije, dne nepřidá

…aneb malá exkurze do jedné pranostiky.

Lucie noci upije
Vysvětlení této pranostiky je vcelku prosté a souvisí s kalendářem a skutečnou délkou roku. Juliánská reforma kalendáře, kterou zavedl Julius Cesar v roce 46 př.n.l. přinesla rok o 365 dnech s tím, že každý 4. rok bude mít dnů 366. Říkáte si, však to máme dodnes. Není to úplně pravda. Země se totiž na své dráze kolem Slunce vrátí do stejného bodu za 365,24219 dne.

© Ondřej Bršťák, wikimedia.org, CC-BY-SA
© Ondřej Bršťák, wikimedia.org, CC-BY-SA

Rozdíl proti Juliánskému kalendáři je tedy 0,00781 dne. V rozumných číslech se jedná přesně o 11 minut a 14,78 sekund. Tento maličký rozdíl skutečnosti proti plánu nám začal ve na začátku novověku dělat neplechu. Za 1500 let byla odchylka již 281 hodin 9 minut 30 s. Tedy skoro 12 dnů. Jelikož rok v kalendáři byl delší, než rok skutečný, došlo k tomu, že zimní slunovrat nastával na počátku novověku o 12 dnů dříve než dnes. Tedy kolem 9. prosince. Z této doby tedy patrně pochází pranostika „Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc“ Jelikož o zimním slunovratu máme nejkratší den a nejdelší noc, skutečně svatá Lucie 1) 13. prosince noci již noci upíjela.

Kdyby v roce 1582 nepřišel papež Řehoř XIII. s tzv. gregoriánskou reformou 2). Tato reforma, které ve své době vzbudila značnou nevoli a v některých zemích ji přijali až ve 20. století (Říjnová revoluce tedy byla v listopadu z důvodů užívání juliánského kalendáře v Rusku a gregoriánského ve zbytku Evropy), se projevila ve dvou věcech. Po 4. říjnu 1582 následoval hned 15. říjen. Také 1582.

Bula papeže Řehoře XI. Inter gravissimas
Bula papeže Řehoře XI. Inter gravissimas

Tou dlouhodobější změnou bylo zařazování přestupných roků. Aby byl rozdíl mezi kalendářem a skutečností stal co nejmenší, došlo k tomu, že přestupné roky končící 00 budou přestupné pouze tehdy, jsou-li dělitelné bezezbytku také 400. Tedy roky 1700, 1800, 1900 přestupné nebyly, naopak roky 1600 a 2000 přestupné byly. Touto korekcí se průměrný rok stal dlouhý 365,2425 dne. Rozdíl proti skutečnosti tak činí 0,00031 dne. Neboli 26,784 s. Na jeden den tedy naroste za cca 3300 let. Dostatek času na novou reformu.

A dne nepřidá???

Na první pohled se to jeví jako nesmysl. Den a noc musí dát dohromady 24 hodin, takže když jednoho ubereme, musíme druhého přidat. Ano, nicméně pranostika nás upozorňuje na jednu maličkost. Slunce totiž večer zapadá později, přestože ráno také. Jaké příčiny to má? Hned dvě. Tou první je nerovnoměrný pohyb Země kolem Slunce. Země se totiž kolem Slunce pohybuje po elipse pěkně podle Keplerových zákonů. Tedy když je Země blíže ke Slunci, obíhá rychleji, než když je od něj dál. Tyto rozdíly nejsou velké. Nejblíže ke Slunci je 4. ledna (147,1 mil. km), nejdále 4. července (152,1 mil. km). Nicméně i tento malý rozdíl je měřitelný. Laskavého čtenáře možná překvapí, že jsme Slunci nejblíže v lednu, ale je to tak. Střídání ročních období můžeme totiž přičíst sklonu osy zemské rotace a nerovnoměrnému zásobení teplem od Slunce. Nicméně rozdíl v teplotách způsobených vzdáleností od Slunce činí necelý stupeň, takže zimy máme o stupeň kratší a léta o stupeň chladnější. Na severní polokouli, samozřejmě. Na té jižní je vše zcela v pořádku. Jelikož se Země v zimě pohybuje na své dráze kolem Slunce rychleji, nestíhá její otáčení kolem osy “dorovnávat” vzdálenost, kterou stihne urazit na své dráze kolem dne. Zkrátka za 24 hodin urazí na své oběžné dráze více, než v létě. Tento rozdíl se pak začne projevovat v lehkém předbíhání východů a západů Slunce.

A aby toho nebylo málo tak druhou příčinou je doba, za kterou se Země otočí. Vzhledem ke Slunci to je známých 24 hodin, ale vůči hvězdám jen za 23 h 56 minut a 4 sekundy. Rozdíl (3 minuty 56 sekund) je způsoben kombinací vlastní rotace a rotace kolem Slunce, kdy Zemi ještě chviličku trvá, než se postaví “čelem” ke Slunci. Slunce tedy na obloze celý rok vzhledem ke hvězdám couvá. Ty necelé 4 minut nám dají za rok přesně 24 hodin.V zimních ránech, při východu Slunce, se jeho roční protipohyb s předbíháním na oběžné dráze sčítají a večer, při západu Slunce, se ale naopak vzájemně odečítají.

Ale zpět k upíjení. Celá na první pohled složitá věda se projeví jednou krásnou věcí. Ráno sice Slunce vychází stále později, nicméně večer již také.Takže 13. prosince Slunce vychází v 7h 50m a zapadá v 15h 58m, 21. prosince vychází sice v 7h 56m, ale zapadá již v 16h 00m. Ráno se ještě zkracuje do 30.12., kdy Slunce vychází v 7h 59m, ale tou dobou již zapadá v 16h 07m 3). Rána se začínají prodlužovat až v prvních lednových dnech, když se Slunce objeví o minutu dříve. Mohli bychom tedy napsat, že Lucie noci upije a Diana 4) dne přidá. Ale zůstaňme raději u původního znění pranostiky…

1) Svatá Lucie, http://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%A1_Lucie_(osoba) není bez zajímavosti, že světlo je latinsky “lux”

2) bula papeže Řehoře XII. Inter gravissimas vydaná dne 24.2. 1582

český překlad: http://kalendar.beda.cz/inter-gravissimas

latinský originál: http://www.fourmilab.ch/documents/calendar/IG_Latin.html

3) všechny údaje platí pro průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku, který leží v poli nedaleko Kouřimi. Tedy místo, pro které se počítají v České republice všechny astronomické události- efemeridy. Údaje pro jiná místa se samozřejmě liší

4) Diana slaví svátek 4.1., kdy lze rozpoznat dřívější východ Slunce