Archiv přednášek 2022

Astronomické úkazy v roce 2022

Ing. Martin Kotěra, Pobočka Vysočina České astronomické společnosti, Astronomický klub Pelhřimov
pondělí, 14. února 2022, 17:00 hod., on-line

Tradiční přednáška o astronomických úkazech nadcházejícího roku.

Z důvodu nepříznivé epidemické situace přednáška proběhla v režimu on-line.

Science Cafe: Nanotechnologie všude, kam se podíváš i nepodíváš

Ing. Petr Dvořák, Ph.D., CEITEC, Vysoké učení technické v Brně a Jihlavská astronomická společnost
úterý, 22. února 2022, 17:00 hod., on-line

Z důvodu nepříznivé epidemické situace přednáška proběhla v režimu on-line.

Kosmický teleskop Jamese Webba: Vlajková loď astronomie tohoto desetiletí

Dušan Majer, Kosmonautix.cz a Ing. Petr Dvořák, Ph.D., CEITEC, Vysoké učení technické v Brně a Jihlavská astronomická společnost
středa, 23. února 2022, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava

Kosmický dalekohled Jamese Webba představuje naprostou špičku v oboru kosmických observatoří. Právě kvůli své výjimečnosti a pokročilým systémům se jeho start mnohokrát odložil a také výrazně prodražil. Čekání se ale vyplatilo. 25. prosince 2021 se do kosmického prostoru dostal nejsložitější a také nejdražší projekt v dějinách kosmonautiky. Astronomové se již nemohou dočkat jeho přelomových objevů.

Dušan Majer je český odborník na kosmonautiku. Je šéfredaktorem úspěšného českého blogu o kosmonautice a autorem pořadů Vesmírné výzvy a Dobývání vesmíru, které vycházely na internetové televizi Stream.cz. V současnosti působí na internetové televizi. Za svoji činnost obdržel několikrát cenu Akademie věd České republiky za popularizaci vědy.

Ing. Petr Dvořák, Ph.D. je vědecký pracovník a vysokoškolský pedagog působící ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC a na FSI Vysokého učení technického v Brně. Vedle výzkumu v oblasti nanotechnologií se věnuje popularizaci přírodních věd, zejména pak astronomie a astrofyziky. Petr Dvořák je členem Jihlavské astronomické společnosti a České astronomické společnosti.

Elektromagnetické vlny ve službách astronomie

Ing. Petr Dvořák, Ph.D., CEITEC, Vysoké učení technické v Brně a Jihlavská astronomická společnost
čtvrtek, 17. března 2022, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava

Lidské oko má jeden základní nedostatek: vidí jen ve viditelné části elektromagnetického spektra. Lidstvu se však tento nedostatek podařilo odstranit a díky moderní astronomické technice dnes již můžeme „vidět“ v celém možném spektru. Od rádiových vln až po vlny gama. Podobně jako hvězdářský dalekohled umožnil lidskému oku vidět vesmír ve viditelné oblasti, pak i dnešní astronomická technika umožňuje „vidět“ detaily vesmírných objektů v celém spektru. Pojďme se společně podívat a vysvětlit si tuto fascinující cestu poznání vesmíru okolo nás v celé šíři elektromagnetického spektra.

Ing. Petr Dvořák, Ph.D. je vědecký pracovník a vysokoškolský pedagog působící ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC a na FSI Vysokého učení technického v Brně. Vedle výzkumu v oblasti nanotechnologií se věnuje popularizaci přírodních věd, zejména pak astronomie a astrofyziky. Petr Dvořák je členem Jihlavské astronomické společnosti a České astronomické společnosti.

Zemětřesení – symbol zkázy i nástroj poznání

RNDr. Jan Zedník, Geofyzikální ústav Akademie věd ČR
středa, 20. dubna 2022, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava

Zemětřesení jsou jednou z nejničivějších přírodních sil na Zemi. Energie uvolněná během několika desítek vteřin při nejsilnějších zemětřeseních přesahuje roční spotřebu energie Spojených států. Ve 20. století zahynulo při zemětřeseních kolem 1.5 milionů lidí. Odhady možných ekonomických ztrát v zemětřesením zasaženém Los Angeles, San Francisku nebo Tokiu se pohybují v řádech stovek miliard dolarů. San Francisko bylo zničeno zemětřesením a požáry v r. 1906, Tokio v r 1923 (140 000 obětí). Los Angeles na svoje „Velké zemětřesení“ teprve čeká. Zemětřesení v r. 1994 o velikosti 6.7 na Richterově stupnici v oblasti Northridge v severní části Los Angeles způsobilo škody za 12.5 miliardy dolarů a vyžádalo si 57 obětí. Vzniklo na dosud neznámém, skrytém zlomu, nikoli na nedalekém nechvalně proslulém zlomu San Andreas. Stejně tak mělké zemětřesení v Kóbe v r. 1995 o velikosti 7.2 překvapilo japonské seismology svými neočekávaně vysokými ničivými účinky. Je ale i mnoho dalších seismicky aktivních oblastí, které může kdykoli poničit silné zemětřesení, způsobit obrovské škody a mít za následek vysoké počty obětí kvůli rostoucí hustotě populace a koncentraci hodnot. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Zemětřesení v Mesině a následná vlna tsunami 28.12.1908 měla za následek 100 000 obětí. Istanbul byl poničen zemětřesením mnohokrát ve své historii.

Seismologové proto budují lokální, regionální a globální seismické sítě pro rychlé určení místa a velikosti ničivých zemětřesení, aby bylo možné alespoň minimalizovat jejich dopady na postižené oblasti. Registrace elastických vln seismickými stanicemi na celém povrchu Země umožňuje detailně studovat procesy v ohnisku zemětřesení a fyzikální vlastnosti prostředí, kterým se vlny šíří. Díky dlouhodobému pozorování zemětřesení tak mají současné geovědy mnoho poznatků o stavbě Země a procesech, které v ní probíhají. Seismologie už také pronikla na Měsíc a Mars a její metody se používají i při studiu stavby Slunce.

Science Café: Každému připadají hvězdy jiné – různé perspektivy astronomie

Ing. Miloš Podařil, Muzeum Vysočiny Jihlava, Jihlavská astronomická společnost
čtvrtek, 28. dubna 2022, 18:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava

Astronomie je všeobecně považována za jednu z vůbec nejstarších přírodovědných disciplín. Astronomické přírodovědné poznání přitom v minulosti sehrálo i významnou roli při formování významných historických společenství a zřejmě nese svůj podíl i na tvorbě a vývoji některých důležitých norem lidského jednání. Jakkoliv se výzkum vesmíru z hlediska svých metod, používaných technologií, ale i své filozofie, v průběhu tisíciletí dynamicky proměnil, tajemný přesah astronomického poznání v lidských duších svým způsobem přetrvává.

Vzestup a pád kosmické spolupráce

Ing. Tomáš Přibyl, Technické muzeum v Brně
čtvrtek, 19. května 2022, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava

Poslední dekádě minulého století se často přezdívá „divoké devadesátky“: v kosmonautice ale šlo o éru optimismu a nadšení z nových možností mezinárodní spolupráce. Stavěly se rakety z ruských i amerických součástek, vznikaly společné kosmodromy, meziplanetární sondy – a jako třešnička na dortu byla na vrcholu všeho snažení Mezinárodní kosmická stanice. Poslední roky a zvláště pak měsíce se ale nesou ve znamení naprosté destrukce společných programů vytvářených desítky let. Proč to tak je, co to pro kosmické programy znamená a jak bude vypadat budoucnost (bez) spolupráce?

Ing. Tomáš Přibyl: Publicista v oblasti kosmonautiky a autor mnoha knih literatury faktu (Smrt měla jméno Challenger, Den, kdy se nevrátila Columbia, Poklady kosmonautiky, Dobytí Měsíce aj.). Osobně navštívil všechna kosmická střediska NASA, osobně potkal více než 260 kosmonautů, viděl startovat všechny americké raketoplány. Působí jako kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně.

  • Videozáznam z přednášky bude publikován ve druhé polovině roku 2022