Videoarchiv přednášek pořádaných Jihlavskou astronomickou společností, Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti a Muzeem Vysočiny Jihlava.

Astronomické úkazy v roce 2019

RNDr. Jakub Hraníček, Ph.D., Česká astronomická společnost
pátek, 18. ledna 2019, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Tradiční lednová přednáška představí řádné i mimořádné astronomické úkazy, na které se můžeme těšit v roce 2019. Za využití počítačového planetária zrychleně procestujeme od jara až do zimy noční hvězdnou oblohu a některé astronomické úkazy si přiblížíme přímo v přednáškovém sále. Při cestě časem si na noční obloze postupně všimneme planet a jejich uskupení, našeho souseda Měsíce i životodárného Slunce. Řekneme si také něco o viditelnosti meteorických rojů či nadcházejících zatměních Měsíce či Slunce. Nezapomeneme zmínit ani nejdůležitější souhvězdí, mlhoviny, hvězdokupy nebo cizí galaxie.

RNDr. Jakub Hraníček, Ph.D. působí na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Je také předsedou Pobočky Vysočina České astronomické společnosti a Astronomického klubu Pelhřimov.

Videozáznam a fotogalerie z přednášky

Tma jako ohrožený druh aneb O světelném znečištění

Pavel Suchan, Astronomický ústav Akademie věd ČR
čtvrtek, 21. února 2019, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Když se zamyslíme nad takovou samozřejmostí, že ve dne je světlo a v noci tma, zjistíme, že to taková samozřejmost už dávno není. Dvě třetiny obyvatel na Zemi žije v oblastech zasažených světelným znečištěním, v Evropě a v USA dokonce 90 %. V Evropě už původní přírodní noční prostředí nenajdeme. Zdá se, že o nic nejde, důsledky jsou ale velmi závažné, včetně těch, které se týkají našeho zdraví i peněženky.

Pavel Suchan je pracovník Astronomického ústavu AV ČR, místopředseda České astronomické společnosti a předseda její Odborné sekce pro světelné znečištění, v současné době navíc člen mezirezortní pracovní skupiny ke světelnému znečištění svolané ministrem životního prostředí. Problematikou světelného znečištění se zabývá od roku 2001, stál u zrodu prvního zákonného opatření v roce 2002 (Zákon o ovzduší 86/2002 Sb.), řešil obří svítící skleník na česko-polské hranici, byl u vyhlašování všech oblastí tmavé oblohy v České republice i na Slovensku.

Videozáznam a fotogalerie z přednášky

Historie navigace

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav Akademie věd ČR
čtvrtek, 14. března 2019, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Proč se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu? Proč se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd? Co mají zeměpisná délka a šířka společného s délkovým a šířkovým rozměrem? Jak ovlivnilo hledání zeměpisné délky pokrok vědy a techniky v 18. století? Je využití astronavigace výhradní doménou mořeplavců? Na jakém principu funguje a jaké přístroje k ní potřebujeme? Jak se lodi na oceánu navigovaly ještě před par desítkami let? A jak se navigují dnes?
Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. je český astronom a popularizátor astronomie. Zabývá se především meziplanetární hmotou a malými tělesy Sluneční soustavy. Pracuje v Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Ve volném čase se vášnivě zabývá astronavigací a historií navigace, a to i jako aktivní námořník. Je autorem desítek vědeckých i populárně naučných článků o astronomii, meziplanetární hmotě i navigaci a její historii. Dále je členem sdružení Amatérská prohlídka oblohy a Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Videozáznam a fotogalerie z přednášky

Záludné výběrové efekty v historii astronomie (Science Café)

RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav Akademie věd ČR
pátek, 12. dubna 2019, 17:00 hod., Vysoká škola polytechnická Jihlava, posluchárna P3, Tolstého 16, Jihlava

Historie rozvoje astronomie je od starověku až doposud silně ovlivňována záludnými výběrovými efekty, které často preferují nevýznamné jevy před těmi významnějšími. Hlavním problémem je obtížné určování vzdáleností jevů od nás, což vedlo, a patrně stále vede, k různým chybným závěrům.

Partnerem přednášky je Vysoká škola polytechnická Jihlava.

Videozáznam a fotogalerie z přednášky

Kosmické počasí – Jak ovlivňuje život na Zemi

Mgr. Lenka Zychová, Ph.D., Royal Belgian Institute for Space Aeronomy
pátek, 10. května 2019, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Ze Slunce i ze vzdálených končin vesmíru k nám dopadá nebezpečné záření ve formě energetických částic. Navíc, při silné sluneční aktivitě dochází ke geomagnetickým bouřím. Ty, společně s energetickým zářením ohrožují životy astronautů a komplikují vesmírné mise. Může ale kosmické počasí ohrozit i život zde na Zemi? A do jaké míry?

Videozáznam a fotogalerie z přednášky

Příběh lunárního modulu

Ing. Tomáš Přibyl, publicista, odborník v oblasti kosmonautiky
čtvrtek, 13. června 2019, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Lunární modul byl historicky jedinou skutečnou mimozemskou kosmickou lodí – a také byl zřejmě nejpodivnějším létajícím zařízením, jaké kdy lidé vytvořili. I sami astronauti o něm říkali, že „létá lépe, než vypadá“. Bez něj by lidé před padesáti lety nepřistáli na Měsíci. Příběh lunárního modulu je příběhem neskutečné lidské vynalézavosti, touhy a odvahy. Je to příběh cesty člověka na Měsíc.

Ing. Tomáš Přibyl: Publicista v oblasti kosmonautiky a autor mnoha knih literatury faktu (Smrt měla jméno Challenger, Den, kdy se nevrátila Columbia, Poklady kosmonautiky aj.). Osobně navštívil všechna kosmická střediska NASA, potkal více než 260 kosmonautů, viděl startovat všechny americké raketoplány. Působí jako kurátor letectví a kosmonautiky v Technickém muzeu v Brně. Osobní stránky: www.kosmonaut.cz.

Videozáznam a fotogalerie z přednášky

SpaceX – historie, současnost i budoucnost

Dušan Majer, publicista a šéfredaktor Kosmonautix.cz
čtvrtek, 19. září 2019, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Přednáška zaměřená na vývoj společnosti, která před pár lety vletěla jako dravá štika do stojatých vod kosmonautiky. Od prvních neúspěchů s raketami Falcon 1, přes zásobování ISS až k dalším plánům na těžkotonážní nosiče.

Dušan Majer je český odborník na kosmonautiku. Je šéfredaktorem úspěšného českého blogu o kosmonautice a autorem pořadů Vesmírné výzvy a Dobývání vesmíru, které vycházely na internetové televizi Stream.cz. V současnosti působí na internetové televizi. Za svoji činnost obdržel několikrát cenu Akademie věd České republiky za popularizaci vědy.

Videozáznam a fotogalerie z přednášky

Co nás čeká na poli výzkumu exoplanet v příští dekádě?

Dr. Petr Kabáth, Astronomický ústav Akademie věd České republiky
čtvrtek, 17. října 2019, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

První exoplaneta 51 Pegasi b byla objevena u hvězdy podobné Slunci v roce 1995. Dnes máme potvrzených skoro 4000 exoplanet. Za tento pokrok vděčime novému přístrojovému vybavení a zpřesňování pozorvacích metod. Přednáška shrne úspěchy české astronomie na poli výzkumu exoplanet a představí budoucí směřování exoplanetárního výzkumu. Čeští vědci budou u hledání druhé Země.

Dr. Petr Kabáth působí na Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky, kde v rámci zdejšího stelárního oddělení využívajícího největší český dalekohled vede skupinu vědců zabývajících se výzkumem tzv. exoplanet. Dr. Kabáth také působil jako astronom v projektu Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře (ESO).

Videozáznam a fotogalerie z přednášky

Hledání ztracené tmy

Promítání studentského dokumentárního filmu s úvodem a diskusí s Tomášem Koskem, spoluautorem filmu
pátek, 15. listopadu 2019, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Světelný smog nás připravuje nejen o krásnou podívanou, ale i o zdraví. Trpí také příroda…

Dokument pojednává o aktuální problematice světelného smogu v České republice a okolí. Ve filmu o tématu hovoří odborník na světelné znečištění a ochranu nočního životního prostředí Pavel Suchan, známý astrofotograf Petr Horálek a senátor Parlamentu České republiky Jiří Dušek. Film nabízí nový pohled na aktuální situaci a ukazuje, jak to vypadá na místech, kde je obloha ještě tmavá.

Projekce filmu proběhne v rámci Týdne vědy a techniky.

Hledání ztracené tmy | 4K (YouTube)

New Horizons – Pluto a Ultima Thule

prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc., Vysoké učení technické, Brno
čtvrtek, 28. listopadu 2019, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Přednáška líčí fascinující desetiletou cestu sondy New Horizons k Plutu a ukáže vám úžasný svět vzdálený od nás čtyři a půl světelné hodiny. Dozvíte se i o smutném osudu planety Pluto. Dále se podíváme na malou planetku Ultima Thule, která je a na dlouhou dobu určitě bude nejvzdálenějším tělesem, které bylo detailně prozkoumáno kosmickou sodou.

prof. Miloslav Druckmüller je český matematik, vedoucí Odboru počítačové grafiky a geometrie Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Věnuje se matematickému zpracování digitálních fotografií a celosvětově proslul zejména fotografiemi sluneční koróny při úplných zatměních Slunce, které sám pořizuje speciální technikou během astrofotografických expedicí.

Videozáznam přednášky je z technických důvodů nedostupný

Hudba sfér

Mgr. Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy
čtvrtek, 12. prosince 2019, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Jedním ze zdrojů informací o vesmíru, který nás obklopuje, mohou být zvukové vlny. Vesmírné zvuky bývají v našich představách záhadné možná i trochu strašidelné. Vydávají však kosmická tělesa, jakou jsou hvězdy, planety či galaxie nějaké skutečné zvuky? A pokud ano, jak je můžeme uslyšet? Jsou tyto zvuky stejně tajemné jako vesmírné objekty, které je vydávají?

Mgr. Jakub Rozehnal je ředitelem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy a prezidentem družení Aldebaran Group for Astrophysics. Dlouhodobě se zabývá popularizací astronomie a astrofyziky. Mezi jeho odborné zájmy patří zejména výzkum extrasolárních planet a migrace planet. Je autorem několika desítek populárních i odborných článků, dlouholetým redaktorem Hvězdářské ročenky a spoluautorem několika astronomických a fyzikálních knih.

Videozáznam a fotogalerie z přednášky

Černé díry už nejsou tak černé

Ing. Petr Dvořák Ph.D., CEITEC a Vysoké učení technické v Brně
pátek, 27. prosince 2019, 17:00 hod., Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Černé díry jsou vesmírné objekty, které lidi od okamžiku vzniku předpokladu jejich teoretické existence uchvacovaly a zajímaly. Technologické nástroje na experimentální studium těchto fascinujících objektů však máme k dispozici teprve v posledních dvou dekádách. Pojďme se v této přednášce společně podívat na to, co jsou černé díry ve skutečnosti, jak vypadají a jaké mají vlastnosti. Zaměříme se na i na experimentální výzkum černích děr a na převratné astrofyzikální objevy z toho roku.

Videozáznam a fotogalerie z přednášky