Malostranský večer s Andrew Fustelem

Seděly žáby v kaluži,
hleděly vzhůru k nebi,
starý jim žabák učený,
otvíral tvrdé lebi.
Jen bychom rády věděly,
vrch hlavy poulí zraky,
jsou-li tam tvoři jako my,
jsou-li tam žáby taky!

Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletěl do České republiky americký astronaut v činné službě Andrew Feustel. Zúčastnil se letu raketoplánu Atlantis STS – 125, který v květnu tohoto roku uskutečnil poslední servisní misi k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Andrew Feustel provedl během mise raketoplánu Atlantis tři výstupy do vesmírného prostoru, kde strávil téměř 21 hodin a stal se také posledním člověkem, který se Hubbleova kosmického dalekohledu dotkl. Nikdo jiný se už k tomuto zcela výjimečnému zařízení nepodívá, další servisní misi NASA neplánuje.

Andrew Feustel

Andrew Feustel na tiskové konferenci slavnostně předá výtisk Nerudových Písní kosmických, který s sebou vzal na palubu raketoplánu v osobním balíčku astronauta. Tento symbol propojuje Českou republiku a kosmický program NASA. S astronautem Feustelem přicestovala do ČR jako oficiální host také jeho manželka Indira Feustelová. Její maminka je totiž Češka, a tak Feustelovi mají v České republice řadu příbuzných. Feustelovi vzali do Evropy také své dva syny: Ari Maxim Feustel a Aden Chander Feustel.
Andrew J. Feustel se narodil 25. srpna 1965 v Lancasteru v Pensylvánii v USA a vyrůstal v malém městečku Lake Orion ve státě Michigan. Tam také absolvoval střední školu a poté se vydal studovat geologii na Purdue University do státu Indiana. Po získání magisterského titulu (1991) se rozhodl získat doktorský titul v Kanadě v Ontariu na Queen’s university, což se mu roku 1995 povedlo obhájením doktorské práce na téma útlumu seismických vln. Následně pracoval pět let v průmyslu až do doby, kdy byl v červnu 2000 vybrán NASA jako specialista do kosmických misí. Andrew Feustel prodělal dvouletý výcvik NASA a od té doby je zařazen v technickém oddělení pro raketoplány a vesmírnou stanici. V říjnu 2006 byl Feustel vybrán za člena posádky STS 125, tedy do poslední servisní mise k Hubbleovu kosmickému dalekohledu a poslední mise raketoplánu, která neletěla k ISS.

Indira Feustelová

Matka Indiry Feustelové Alena Bhatnagar rozená Pojerová se narodila v roce 1945 ve Znojmě a žila zde do svých 15 let, v roce 1960 se rodina přestěhovala do Brna. V roce 1965 se provdala za Inda Dr. Vijaye Bhatnagara a vystěhovala se do Francie, USA a od roku 1969 žijí v Kanadě. Indira Feustelová je jejich nejstarší dcera ze čtyř dětí. Indira a Andrew Feustelovi mají dva syny (Ari Maxim Feustel a Aden Chander Feustel), oba jsou nyní v České republice. České příbuzné mají Feustelovi v Praze, Plzni, Brně a Znojmě. To jsou ostatně města, kde proběhnou veřejná vystoupení astronauta Feustela. Indira Feustelová je aktivní v oblasti ochrany přírody.

Mise raketoplánu STS 125

jedna z oficiálních fotek posádky STS 125; A.F. zcela vpravo

Po téměř bezproblémovém odpočítávání odstartoval raketoplán Atlantis STS-125 z KSC na první ostrý pokus dne 11.05.2009 ve 20:01:56 SELČ.
Hlavní náplní druhého dne letu (12.05.2009) byla důkladná kontrola stavu tepelné ochrany raketoplánu pomocí kamer a senzorů na nástavci OBSS (Orbiter Boom Sensor System) připevněném k manipulátoru SRMS. Záběry odhalily drobná poškození na několika dlaždicích v pravé přední části raketoplánu. Poškození vzniklo pravděpodobně cca 106 sekund po startu, kdy bylo pozorováno pár úlomků, odpadlých z vnější nádrže ET. Technici na Zemi ale poškození vyhodnotili jako nevýznamné a nepovažují ho za problém, který by ohrožoval bezpečnost kosmonautů při návratu na Zemi.

Teleskop HST po zachycení raketoplánem Atlantis STS-125 (13.05.2009)Po řadě sbližovacích manévrů se ve středu 13.05.2009 raketoplán Atlantis v kosmu přiblížil k teleskopu HST a uchopil ho pomocí manipulátoru SRMS. K zachycení HST došlo v 19:13 SELČ. Poté byl HST přenesen do nákladového prostoru raketoplánu a zde byl uchycen na speciální konstrukci FSS (Flight Support System).

V dalších dnech bylo na programu mise celkem 5 výstupů do kosmu s cílem opravit a vylepšit teleskop.

Výstup EVA-1 začal 14.05.2009 ve 14:52 SELČ a Grunsfeld a Feustel při něm postupně z HST vyjmuli starý přístroj WFPC2 (Wide Field Planetary Camera 2) [měli problémy při uvolňování hlavního přídržného šroubu, ale nakonec se ho podařilo povolit], na místo WFPC2 do HST namontovali novou kameru WFC-3 (Wide Field Camera 3), vyměnili porouchanou jednotku SI C&DH (Science Instrument Command and Data Handling) a aktivovali úchopové zařízení SCM (Soft Capture Mechanism). V nadplánu ještě nainstalovali na dveře HST několik “petlic” LOCK (Latch Over Center Kit), což umožnilo rychlejší otevření a zavření dveří a tím úsporu času pro další montážní a opravářské práce). Výstup EVA-1 byl ukončen ve 22:12 SELČ (trval 7 hodin a 20 minut).

Druhý výstup do kosmu (EVA-2) byl zahájen 15.05.2009 ve 14:49 SELČ. Massimino a Good vyměnili tři jednotky RSU (Rate Sensor Units). V každé jednotce jsou dva gyroskopy, které měří orientaci Hubbleova vesmírného dalekohledu v kosmickém prostoru. Při této práci měli kosmonauti značné problémy s přišroubováním jednoho nového bloku RSU, který se nakonec ukázal jako nepoužitelný a musel být nahrazen nouzovým záložním blokem RSU (šlo o opravený kus, demontovaný z HST v roce 1999). Ten už namontovat šel (stejně jako zbývající 2 nové RSU). Další těžkosti nastaly při zpětném uzavírání a zajišťování dveří -V3 na HST, takže kosmonauti měli už 2 hodiny zpoždění proti původnímu časovému plánu. Přesto bylo rozhodnuto pustit se i do výměny bloku baterií. Massimino si v přechodové komoře doplnil kyslík do skafandu, takže oba kosmonauti mohlí být venku další cca 2 hodiny. Výměna jednoho bloku BMU (Battery Module Unit) už proběhla bez problémů. Jedná se o baterie, které dodávají dalekohledu energii v době, kdy je dalekohled ve stínu Země a nemůže čerpat energii ze solárních panelů. Původní baterie na Hubbleovu dalekohledu překonaly plánovanou životnost o 13 let! Kosmonauti tedy při výstupu EVA-2 nakonec splnili plánované úkoly. Výstup skončil ve 22:45 SELČ (celkem trval 7 hodin 56 minut). V důsledku tohoto dlouhého výstupu byla v časovém plánu mise posunuta “večerka” o hodinu později a také další činnosti až do konce výstupu EVA-5 byly posunuty o hodinu dále.

Grunsfeld a Feustel při výstupu EVA-3 (16.05.2009)Hlavní náplní výstupu EVA-3 (16.05.2009, Grunsfeld, Feustel) byla instalace nového spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph) [místo už nepotřebné korektivní optiky COSTAR] a pokus o opravu kamery ACS (Advanced Camera for Surveys). Výměna COS za COSTAR proběhla podobně, jako výměna jiných dvou přístrojů při EVA-1. Oprava kamery ACS naopak byla neobvyklá a delikátní. Grunsfeld nejprve speciálním přípravkem prostřihl vnější obal ACS a pak jiným přípravkem odšrouboval krycí desku elektroniky (přípravek FCP [Fasteners Capture Plate] zajistil, že uvolňované šroubky [celkem 32 ks] neodpluly do volného prostoru). Následně Grunsfeld vytáhl 4 vadné desky z ACS a uložil v transportní tašce. Nakonec do ACS nainstaloval nový blok elektroniky a externí napájecí zdroj. Oprava kamery ACS tak byla dokončena. Výstup EVA-3 skončil po 6 hodinách a 36 minutách a podle prvních informací byl úspěšný. Základní funkční testy jak nového spektrografu COS, tak opravované kamery ACS, proběhly dobře. Pozdější důkladnější testy systémů ACS ukázaly, že činnost širokoúhlého kanálu byla obnovena, ale u kanálu s vysokým rozlišením stále přetrvávají problémy s napájením. Oprava tak byla zřejmě úspěšná jen částečně, což ale technici na Zemi očekávali.

Výstup EVA-4 uskutečnili Massimino a Good dne 17.05.2009. Cílem byla oprava spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) a instalace panelu vnější tepelné izolace NOBL (New Outer Blanket Layers). Oprava STIS byla podobná opravě ACS v tom smyslu, že opět bylo třeba odšroubovat krycí desku elektroniky a vyměnit desku napájecího zdroje. Rozdíl byl v tom, že u ACS přitom bylo třeba povolit 32 šroubků, zatímco u STIS to bylo 111 šroubků. Oprava STIS se ale neobešla bez problémů. Nejprve se nepodařilo povolit jeden ze šroubů, držící na STIS madlo, které bránilo otevření krytu elektroniky. Massimino musel nakonec madlo silou ohnout a poslední šroub odlomit. Následně selhal speciální šroubovák na povolování šroubků a Massimino se pro náhradní musel vrátit do přechodové komory. Tato zdržení způsobila, že kosmonauti zvládli pouze opravu STIS a na instalaci izolačního panelu NOBL na povrch HST už nezbyl čas (tento úkol byl přesunut do výstupu EVA-5). Výstup EVA-4 byl velmi dlouhý a trval celkem 8 hodin a 2 minuty.

Grunsfeld a Feustel při výstupu EVA-5 (18.05.2009)Poslední výstup EVA-5 proběhl 18.05.2007 od 14:20 SELČ. Grunsfeld a Feustel při něm vyměnili další blok baterií (podobně jako při EVA-2), vyměnili vadný navigační senzor FGS-2 (Fine Guidance Sensor 2) a nainstalovali tři panely tepelné izolace NOBL (včetně restu z EVA-4). Všechny plánované servisní činnosti mise STS-125 tak byly dokončeny. Výstup EVA-5 skončil ve 21:22 SELČ (trval 7 hodin a 2 minuty).

Po aktivaci systémů byl opravený a vylepšený teleskop HST uvolněn k samostatnému letu 19.05.2009 ve 14:57 SELČ.

Po odletu od HST se posádka věnovala především kontrole tepelné ochrany raketoplánu pomocí kamer a senzorů OBSS (Orbiter Boom Sensor System). Podle výsledků analýzy získaných dat byl raketoplán shledán v dobrém stavu a byla potvrzena jeho připravenost na sestup atmosférou při přistání.
Středa 20.05.2009 byla pro posádku odpočinkovým dnem a ve čtvrtek 21.05.2009 se už raketoplán začal připravovat na přistání.

Přistání raketoplánu Atlantis STS-125 na KSC bylo plánováno na pátek 22.05.2009. Počasí na Floridě ale nebylo dobré (oblačno, deštivo a větrno), takže přistání muselo být odloženo nejprve na sobotu a později až na neděli 24.05.2009. Ani v neděli nebylo počasí na Floridě vyhovující, takže raketoplán musel nakonec přistát na základně Edwards AFB v Kalifornii (dosednutí na dráhu RW22 v 17:39 SELČ).

Proč Písně kosmické?

V české literatuře asi nenajdeme jiné dílo, které by se tak dotýkalo astronomie. Jan Neruda byl mimořádným studentem astronomie na Karlově univerzitě, astronomie ho velice zajímala. Když byl po revoluci 1848 nucen Josef Václav Frič nucen emigrovat do Paříže (copak by asi s „vlastizrádcem“ udělaly režimy 20. století?) a narodili se mu zde synové, byl jim Neruda, který v Paříži také pobýval, za kmotra. Právě Nerudův zájem o astronomii a přírodní vědy nasměroval bratry Friče k výstavbě soukromé hvězdárny v Ondřejově, z níž se stala naše nejvýznamnější astronomické instituce. Proto když dostal ředitel ústav Petr Heinzel email od A. Feustela, výběr padl právě na Písně kosmické. Mezi nominovanými předměty však byla i soška Švejka, či basa plzeňského piva.

Nakonec však letělo vydání Písní kosmických z počátku 20. století, které vydalo Topičovo nakladatelství. Astronaut měl s sebou i pasáž přeloženou do angličtiny.

Veřejné vystoupení ve středu 5.8. 2009 v Praze proběhlo v Americkém centru

Na zahradě velvyslanectví USA bylo rušno, místa k sedění byla zcela obsazena. První část byla věnována vysvětlení A. Vítka o Hubbleovu dalekohledu a misi raketoplánu, v další části dr. Grygar připomněl proč právě Písně kosmické a pak již následoval příchod A Feustela s rodinou.
V první části astronaut popsal jak probíhal let, v té druhé následovaly otázky moderátora Miroslava Konvaliny, ředitele Amerického centra a bývalého dopisovatele Českého rozhlasu v USA a publika, v úplném závěru následovala autogramiáda.

Několik otázek publika pro A. Feustela:

Nebál jste se, že v beztížném stavu omylem zmáčknete nějaký knoflík?
A.F.: Neustále! Pořád jsem na to musel myslet. Po čase si ale zvyknete.

Všiml jste si nějakého poškození Hubbleova dalekohledu od trosek, či mikrometeoritů?
A.F.: Ano, H.d. nese známky poškození od mikrometeoritů, není nijak výrazné, ale ten přístroj tam je 19 let, takže by bylo s podivem, že by žádné poškození nebylo. Ostatně na stránkách NASA můžete vidět detailní fotografie.

Otázka na manželku: Chtěla byste letět s manželem třeba na Mars?
A.F.: Jste ženatý? (smích) I.F.: Ne, tohle opravdu nechávám na manželovi.

Co jste měl s sebou v raketoplánu kromě Písní kosmických?
A.F.: Každý astronaut si může vzít s sebou několik osobních věcí. Já třeba dostal manželčin svatební prsten (I.F. ukazuje publiku) Kromě toho nějaké fotografie rodiny a pak dárky od synů. Jak ale říkám, podmínka je, že to musí být malé a nesmí to mnoho vážit.

Jak se díváte na ochranu životního prostředí, když jste viděl Zemi z Vesmíru?
A.F.: Je třeba si uvědomit, že Země je velmi malá a atmosféra je jen tenounká slupička ve které žijeme. Proto je třeba životní prostředí chránit. Nejsem nijak radikální, ale je třeba například recyklovat suroviny, rozumně využívat surovinové zdroje a tak dále.

Dožila se maminka letu Vašeho manžela?
I.F.: Ano, maminka start viděla. Byla samozřejmě velmi pyšná na mého manžela. Také jí udělalo velikou radost, že letěla v raketoplánu v raketoplánu vlajka a předmět z její rodné vlasti. Maminka se také do České republiky pravidelně vrací.

Jaké to je povolovat „šroub za 250 mil USD“?
A.F.: V danou chvíli na to samozřejmě nemyslíte a snažíte se udělat vše nejlépe, jak jste se za poslední tři roky připravoval. Že povolení toho šroubu záleží úspěch celé mise si uvědomíte až později. Přátelé z Houstonu mi pak říkali: ta garáž se nakonec vyplatila, co? (A.F. má jako koníček opravy starých automobilů a část svého volného času trávil zavřený s garáži)

Neuletělo vám nějaké nářadí (narážka na ztracenou tašku s nářadím) a jak se „venku“ pracuje?
A.F.: Ne, tentokrát se vše podařilo udržet. Při práci se pracuje velice dobře. Opravdu se to podobá nacvičování v bazénu. Člověk nepadá ani nahoru, ani dolů, vše zůstává na svém místě a přístroje v beztížném stavu nic neváží. Z počátku jsem nevěřil, že se podaří splnit všechny zadané úkoly, které nám technici připravili. Nakonec jsem je splnili na 110%, tedy udělali ještě nějaké věci navíc.

Co jste dělali ty dva dny, kdy se odkládalo přistání na Floridě z důvodu špatného počasí?
A.F.: Ty dva dny jsme hodně odpočívali, předchozí program byl velmi náročný. Také jsem se vyfotil s knihou, ale fotografovali jsme i Zemi. Také jsem se dívali na filmy. Například na Star Trek, což je legrační. Jste ve Vesmíru v kosmické lodi a díváte se na sci-fi o Vesmíru. Raketoplán však přistál po dvou dnech na záložním letišti v Kalifornii.

Uměl byste pilotoval raketoplán, nebo jste měl jako technik jiné úkoly?
A.F.: S raketoplánem bych přistál, ale jsem rád, že jsem nemusel a že tuto práci skvěle zvládli piloti, jinak jako člen posádky jsem samozřejmě obšírně seznámen se všemi zařízeními v raketoplánu. Ale jak říkám, jsem rád, že přistávali piloti.

Jaké bylo to půlroční čekání? A co dělají astronauti, když nejsou ve Vesmíru?
A.F.: Na start jsem čekal 9 let, takže půl rok čekání už utekl snadno. Samozřejmě jsem ten půlrok věnovali další přípravě na nácviku opravy. Astronauté, kteří mají let za sebou se věnují přípravě a školení nových astronautů ve vesmírném středisku v Houstonu.

Vyslechl, přeložil, zapamatoval a zapsal Vladimír Libý

Několik poznámek autora na závěr:

už dlouho jsem neslyšel Američana tak dobře mluvit anglicky, k dispozici byla sluchátka, které se po několika prvních minutách ukázala jako zbytečná, nakonec jsem bez sluchátek užíval situace, když se nejdříve smáli ti bez sluchátek a pak až ti se sluchátky
ostřelovač na střeše ambasády asi prožíval krušné chvíle, když se odhadem 300 lidí přivalilo a šlapalo po udržovaných trávnících
Miroslav Konvalina: na to pódium se musíme vejít všichni, určitě to zvládnem, vešel se se i prezident Clinton
bylo jasné, kdo je u Feustelů doma pánem, myslím že astronaut to není
nechtěl bych být rukou a zápěstím po (již asi 5.) autogramiádě
padl dotaz na pivo, astronaut preferuje Prazdroj…

Několik odkazů na závěr: