Kometa C/2015 V2 Johnson

4.5.2017 | Jan Schilhab

Novým přírůstkem do naší sbírky fotografií je nyní pozorovatelná kometa C/2015 V2 Johnson.

Kometa C/2015 V2 Johnson

Komety jsou objekty složené převážně z ledu (jedná se o led především z oxid uhličitého a metanu) a prachu. Pokud se kometa ze vzdálených částí Sluneční soustavy přiblíží ke Slunci a zvýší se tak množství slunečního záření, které na ni dopadá, v jádru začne docházet k sublimaci ledu. Spolu se sublimujícím plynem se z ledu uvolňují i částečky prachu, které v byly v jádře doposud uvězněny. Vzniká tak kometární ohon, který dělíme na dvě části - plynnou a prachovou. Podle ohonu lze přibližně určit nejen směr letu komety, ale také i její pozici ke Slunci. Prachová část ohonu totiž zůstává za kometou přibližně ve směru letu. Plynný ohon je ovlivněny slunečním větrem, takže vždy bez ohledu na směr letu komety míří od Slunce. Prachová část ohonu je pro nás zajímavá tím, že když se přiblíží k Zemi, částečky, které vletí do atmosféry, nám na obloze vykouzlí meteorický roj.

Kometa C/2015 V2 Johnson

Kometa na snímku není známá dlouho, byla objevena teprve v roce 2015. Podruhé už ji ale neuvidíme, bylo totiž zjištěno, že její dráha je hyperbolická, díky čemuž se k nám kometa už nikdy nevrátí. Nyní (3. května 2017) se nachází u souhvězdí Herkula a postupem času se bude vracet zpět do souhvězdí Pastýře. V této době (cca 11. května 2017) bude kometa mít jasnost 7 magnitud, to znamená, že pouhým okem ji neuvidíme. Svého maxima jasnosti dosáhne v polovině letošního června, kdy se bude nacházet v souhvězdí Panny. Touto dobou bude vzdálená od Slunce 1,64 AU s jasností 6 magnitud. Do července se bude kometa s klesající jasností přesouvat do souhvězdí Hydry, až nám úplně zmizí z dohledu, protože se objeví na jižní obloze.

Informace o dráze komety C/2015 V2 Johnson jsou dostupné na odkazu http://www.aerith.net/comet/catalog/2015V2/2015V2.html.

Technický postup vzniku fotografie

Snímek byl pořízen pomocí zrcadlového dalekohledu typu newton s průměrem 254 mm a s ohniskovou vzdáleností 1200 mm, který byl upnut na paralaktické montáži NEQ6. Velkým problémem při fotografování komet je fakt, že se po obloze pohybují velmi rychle. Montáž pouze kompenzuje otáčení Země, takže hvězdy zůstávají bodové, ale při dlouhém snímání se kometa na hvězdném pozadí posouvá a následně je na výsledném snímku rozmazaná. Proto je použit kratší expoziční čas – 120 s a ISO 1600. Kromě toho je snímků pořízeno několik a následně jsou složeny podle toho, jak se kometa pohybovala. Tím se docílí zachování její ostrosti, naopak je rozmazáno hvězdné pozadí. Z délek čar, které hvězdy vytvořily, pak lze vypozorovat celkový posun komety za dobu focení. V tomto případě byla doba focení 54 minut.

Samotné focení se bohužel neobešlo bez problémů, jednak oblohu začal nasvěcovat Měsíc, který právě dorůstá, větším problémem však byl silný vítr, který hýbal s dalekohledem. Vzniklá chyba je kompenzována pointací, tedy přímým naváděním montáže pomocí kamerky za vybranou hvězdou, ale i tak bylo použitelných pouze 27 snímků. Skládání snímků bylo provedeno v programu DeepSkyStacker a poté v Adobe Photoshop, kde je kometa zvýrazněna a pozadí je neutralizováno.

Snímek byl pořízen 30. dubna 2017 poblíž Třeště na Jihlavsku.

Foto: Jan Schilhab
Text: Petr Janovský


Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz