9. 3. 2010: Sdružení SISYFOS včera na púdě Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy rozdalo Bludné balvany (zkratkou Bl. b.), tedy anticeny za rozvoj iracionality, matení veřejnosti a "blátivé myšlení", za rok 2009. Jeden z balvanů obdržel i bývalý prezidentský mluvčí Petr Hájek.
8. 3. 2010: Rukopis originálu Obecné teorie relativity od Alberta Einsteina je vystavován v Jeruzalémě. Dokument čítá 46 stran ručně psaných textů.
7. 2. 2010: Inženýři z MIT vyvíjejí novou a velmi efektní metodu reklamy. Velké množství malých létajících a především světélkujících vrtulníčků na noční obloze utvářejí trojrozměrné obrazce. Až tedy nad svým městem uvidíte třeba obrovskou Monu Lisu, nemusí se nutně jednat o poťouchlé návštěvníky z jiných planet. Možná si jen některá z firem v okolí zkouší svou novou reklamu.
5. 3. 2010: Nebývale podrobná spektra, která pořídil Herschel, infračervený kosmický dalekohled evropské agentury ESA, odhalila ve známe Velké mlhovině v Orionu přítomnost řady molekul, které jsou na Zemi často spojeny s živými organismy. Namátkou jde o vodu, oxid uhelnatý, formaldehyd, metanol, kyanovodík a mnoho dalších.
4. 3. 2010: Raketoplán Discovery byl převezen na startovací rampu 39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Discovery by se měl na svou předposlední cestu do vesmíru (STS 131) vydat 5. dubna 2010 ve 12:21 SELČ.
Lednová přehlídka oblohy - Velký pes a jeho Sírius
S příchodem nového roku 2010 se noci začínají viditelně krátit ve prospěch dne. Například na začátku ledna Slunce vychází v 7 hodin a 59 minut a zapadá v 16 hodin a 9 minut. Na konci ledna však již východ Slunce nastává v 7 hodin a 35 minut a západ v 16 hodin 59 minut. Zatímco na začátku měsíce noc trvá ještě plných 15 hodin a 50 minut, na konci ledna noc trvá jen 14 hodin a 36 minut.
Říjnová přehlídka oblohy – Kozoroh a Vodnář
V minulých přehlídkách oblohy jsme se věnovali souhvězdím, jejichž nalezení na obloze v žádném případě příliš jednoduché není. Nejinak tomu bude i v dnešním díle. Zavítáme sice hned do dvou tzv. zvířetníkových souhvězdí, tedy souhvězdí, přes která prochází ekliptika, avšak jde o hvězdné obrazce, které se při pozorování z České republiky (resp. naší zeměpisné šířky) promítají opravdu nízko nad obzor. Jde totiž o souhvězdí Vodnáře a Kozoroha.
Zářijová přehlídka oblohy - malá letní souhvězdí
6. Září, 2009 | autor: Miloš Podařil | počet komentářů: 2
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
V našich pravidelných toulkách po obloze se většinou vydáváme za snadněji pozorovatelnými jevy a nebeskými obrazci. Tentokráte se však zaměříme na souhvězdí, která zcela jistě mezi nejznámější nepatří. Jejich nalezení na obloze je do jisté míry i zkouškou ostrosti zraku a kvality noční tmy.
[více...]
Tandem: Miloš Podařil (mp3)
Moderátor Tandemu Robin Šalamon si v dopoledním Tandemu Českého rozhlasu Region povídal s Milošem Podařilem z Jihlavské astronomické společnosti. Tématem byla mise raketoplánu Discovery, poplašná zpráva o Marsu velkém jako Měsíc, řeč ale byla i o historii a akcích Jihlavské astronomické společnosti.
Srpnová přehlídka oblohy - nad jihem vládne Střelec
Léto je ve své polovině. Noc oproti červenci v srpnu přichází o poznání dříve. Naskýtá se nám tak velmi dobrá příležitost pro sledování úchvatných částí oblohy, které nám jsou během roku nedostupné. Jedním z takových vzácných míst je například souhvězdí Střelce. Z České republiky jej můžeme vůbec nejlépe pozorovat právě během srpna.
Červencová přehlídka oblohy - Hadonoš a Had
2. Červenec, 2009 | autor: Miloš Podařil | bez komentářů
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Červenec pro noční tmu příliš vstřícný není. Slunce při pohledu ze severní zemské polokoule stále ještě ráno vychází velmi brzy a večer zapadá velmi pozdě. Nakonec i během noci je naše hvězda, Slunce, schována jen těsně pod severním obzorem (platí pouze pro pozorování z naší zeměpisné šířky). Letní noci jsou tedy nejen velmi krátké, ale i velmi jasné.
[více...]
Červnová přehlídka oblohy – pozdně jarní soumrak
Typicky jarní hvězdné obrazce z oblohy pozvolna mizí. Naše planeta se při svém ročním oběhu stále více severní polokoulí přiklání ke Slunci a noci se zkracují. Jaro se chýlí ke svému konci aby mohlo předat vládu létu. Astronomové konec jara a začátek léta označují jako letní slunovrat. V této době je Slunce (při pozorování ze severní polokoule) vůbec nejvýš na obloze, jak jen to jde. Naopak v noci zapadá jen pár stupňů pod obzor.
Dubnová přehlídka oblohy - nebesa střežená lvy
Rok co rok se s příchodem jara na večerní obloze objevuje dvojice lvů - Lev a Malý lev. Nejinak tomu je i letos. Vysoko nad jihem nyní můžeme po setmění pozorovat dvojici souhvězdí v nichž naši dávní předci viděli lvy. V případě souhvězdí Lva, tedy toho většího lva, je obraz kočkovité šelmy do jisté míry pochopitelný. Méně známé souhvězdí Malého lva však svým tvarem obávanou šelmu zcela jistě nepřipomíná.
Březnová přehlídka oblohy - poslední zimní souhvězdí
14. Březen, 2009 | autor: Miloš Podařil | bez komentářů
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Na březnové obloze se již zimní souhvězdí začínají pozvolna setkávat s těmi jarními. Není divu. Jarní rovnodennost se nezadržitelně blíží. Astronomická zima totiž svou vládu ukončí již 20. března, 43 minut po dvanácté. Slunce tak při své zdánlivé pouti po obloze vstoupí přesně nad zemský rovník a začne astronomické jaro. S dnešní přehlídkou oblohy tak zavítáme do posledních zimních souhvězdí, budou to Velký pes, Jednorožec, Malý pes a Blíženci.
Rak a Malý lev
Na rozhraní zimní a jarní oblohy uprostřed jarního trojúhelníku leží malé souhvězdí, po němž máme na Zemi pojmenovaný obratník. Souhvězdí Raka. V minulosti totiž právě v tomto souhvězdí dosahovalo Slunce největší deklinace. Dnes, díky precesi, k tomu dochází v souhvězdí Blíženců. Rak je v antice zpodobňován jako krab pomáhající Hydře v boji proti Herkulovi. Chaldejci zde zase viděli místo, kudy sestupují duše na Zem, aby zde přijaly fyzické tělo. Ve starověkém Egyptě toto souhvězdí znali již v roce 2 000 př. n. l. Nenápadné souhvězdí Malého lva najdeme mezi Lvem a Velkou medvědicí. Toto nenápadné a ve městě v podstatě neviditelné souhvězdí se na oblohu dostalo až v novověku díky Janu Heveliovi, definitivně se Malý lev na obloze zabydlel až ve 20. století, kdy byla na Valném shromáždění IAU přijata dnešní podoba souhvězdí.
