24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.
Květnová přehlídka oblohy - planetární seskupení
Zatímco duben byl pro pozorovatele planet chudší (ze všech planet byl pozorovatelný pouze Saturn), květen bude měsícem, kdy můžeme sledovat unikátní planetární divadlo. Na konci prvního květnového týdne totiž nastane zajímavá planetární konstelace, která se opakuje v řádu jednou za několik desetiletí.
Dubnová přehlídka oblohy – nebi vládne Saturn
Dubnová noční obloha nabízí velice neobvyklé pozorovací podmínky. Prakticky po celý měsíc bude pozorovatelná jedna jediná planeta, totiž Saturn. Všechny ostatní planety v průběhu budou na denní obloze a nebude možné je pozorovat. Naproti tomu Saturn je v pozorovatelsky příhodné pozici, neboť nastává jeho opozice se Sluncem.
Říjnová přehlídka oblohy – Jupiter
Nejnápadnějším objektem stmívající se oblohy je v tomto období pravděpodobně planeta Jupiter. Září velmi jasným bílím světlem (ve skutečnosti však pochopitelně jde o sluneční světlo, které se od Jupiteru pouze odráží). Vysoká jasnost a výraznost této planety je dána tím, že Jupiter koncem minulého měsíce prošel tzv. opozicí.
Jupiter a Uran v opozici
V druhé polovině roku 2010 máme vskutku zajímavou příležitost k pozorování opozice planet Jupiter a Uran. Bezprostředně po opozici navíc nastává i konjunkce obou těles. Zářijová obloha tedy slibuje vskutku zajímavou podívanou.
Čtyři planety nad západem
Pokud počasí dovolí, podívejte se dnes (17. července 2010) kolem 21. hodiny nad západní obzor. Jsou zde k vidění hned čtyři planety sluneční soustavy, k nimž se přidává i Měsíc. Nejníže nad obzorem (nejblíže ke Slunci) se nachází planeta Merkur. Její spatření je vcelku náročné, protože jeho svit zaniká v záři zapadajícího Slunce. Ostatní planety, tedy Venuše, Mars a Saturn, jsou viditelné bez větších obtíží. Zároveň k pokusu o pozorování planety Merkur nedoporučujeme používat dalekohled. Hrozí totiž riziko, že se do zorného pole přístroje mohou nechtěně dostat paprsky zapadajícího Slunce, což by mohlo vést k poškození zraku.
Dubnová přehlídka oblohy – dvě večernice
Dubnová obloha nám po delší době opět poodhalí výhled na na obě vnitřní planety naší sluneční soustavy, totiž na planetu Merkur a na planetu Venuši. Obě dvě jsou aktuálně relativně snadno pozorovatelné, nacházejí se na večerní obloze.
Březnová přehlídka oblohy – opozice Saturnu
V minulém (únorovém) vydání našeho seriálu jsme se věnovali opozici planety Mars, nyní, v březnu, nastane opozice další planety, totiž Saturnu. Jen ve stručnosti proto shrňme, co termín „opozice“ vlastně znamená. Jde o právě takové postavení kosmických těles, v našem případě planet, kdy při pozorování ze Země vidíme planetu v opozici přesně na druhé straně oblohy, než je Slunce. V principu tedy taková planeta nad východním obzorem vychází v době západu Slunce a nad západním obzorem zapadá v době východu Slunce. Zjednodušeně řečeno, planetu lze pozorovat prakticky po celou noc, přičemž vůbec nejvýše nad (jižním) obzorem se planeta nachází přesně o půlnoci. Planeta v opozici je zároveň k Zemi nejblíže. Z výše řečeného tedy vyplývá, že období opozice je pro pozorování daného tělesa zcela nejpříhodnější.
Únorová přehlídka oblohy – Mars v opozici
Během února nastává období velmi dobré viditelnosti čtvrté planety sluneční soustavy, totiž planety Mars. Na samém konci ledna totiž nastala tzv. opozice Marsu. Během opozice se Mars k Zemi nejen přiblíží, ale zároveň je na obloze vcelku snadno pozorovatelný díky svým východům při západu Slunce a západům př východu Slunce.
Lednová přehlídka oblohy - Velký pes a jeho Sírius
S příchodem nového roku 2010 se noci začínají viditelně krátit ve prospěch dne. Například na začátku ledna Slunce vychází v 7 hodin a 59 minut a zapadá v 16 hodin a 9 minut. Na konci ledna však již východ Slunce nastává v 7 hodin a 35 minut a západ v 16 hodin 59 minut. Zatímco na začátku měsíce noc trvá ještě plných 15 hodin a 50 minut, na konci ledna noc trvá jen 14 hodin a 36 minut.
Prosincová přehlídka oblohy – Neptun
1. Prosinec, 2009 | autor: Miloš Podařil | bez komentářů
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
V minulé přehlídce jsme se vypravili k vnějším oblastem naší sluneční soustavy, totiž k planetě Uran. Dnes v této výpravě budeme pokračovat dál, zamíříme k planetě Neptun, tedy k poslední planetě solárního systému.
Loading ...
