Čtyři planety nad západem
Pokud počasí dovolí, podívejte se dnes (17. července 2010) kolem 21. hodiny nad západní obzor. Jsou zde k vidění hned čtyři planety sluneční soustavy, k nimž se přidává i Měsíc. Nejníže nad obzorem (nejblíže ke Slunci) se nachází planeta Merkur. Její spatření je vcelku náročné, protože jeho svit zaniká v záři zapadajícího Slunce. Ostatní planety, tedy Venuše, Mars a Saturn, jsou viditelné bez větších obtíží. Zároveň k pokusu o pozorování planety Merkur nedoporučujeme používat dalekohled. Hrozí totiž riziko, že se do zorného pole přístroje mohou nechtěně dostat paprsky zapadajícího Slunce, což by mohlo vést k poškození zraku.
Dubnová přehlídka oblohy – dvě večernice
Dubnová obloha nám po delší době opět poodhalí výhled na na obě vnitřní planety naší sluneční soustavy, totiž na planetu Merkur a na planetu Venuši. Obě dvě jsou aktuálně relativně snadno pozorovatelné, nacházejí se na večerní obloze.
Březnová přehlídka oblohy – opozice Saturnu
V minulém (únorovém) vydání našeho seriálu jsme se věnovali opozici planety Mars, nyní, v březnu, nastane opozice další planety, totiž Saturnu. Jen ve stručnosti proto shrňme, co termín „opozice“ vlastně znamená. Jde o právě takové postavení kosmických těles, v našem případě planet, kdy při pozorování ze Země vidíme planetu v opozici přesně na druhé straně oblohy, než je Slunce. V principu tedy taková planeta nad východním obzorem vychází v době západu Slunce a nad západním obzorem zapadá v době východu Slunce. Zjednodušeně řečeno, planetu lze pozorovat prakticky po celou noc, přičemž vůbec nejvýše nad (jižním) obzorem se planeta nachází přesně o půlnoci. Planeta v opozici je zároveň k Zemi nejblíže. Z výše řečeného tedy vyplývá, že období opozice je pro pozorování daného tělesa zcela nejpříhodnější.
Únorová přehlídka oblohy – Mars v opozici
Během února nastává období velmi dobré viditelnosti čtvrté planety sluneční soustavy, totiž planety Mars. Na samém konci ledna totiž nastala tzv. opozice Marsu. Během opozice se Mars k Zemi nejen přiblíží, ale zároveň je na obloze vcelku snadno pozorovatelný díky svým východům při západu Slunce a západům př východu Slunce.
Lednová přehlídka oblohy - Velký pes a jeho Sírius
S příchodem nového roku 2010 se noci začínají viditelně krátit ve prospěch dne. Například na začátku ledna Slunce vychází v 7 hodin a 59 minut a zapadá v 16 hodin a 9 minut. Na konci ledna však již východ Slunce nastává v 7 hodin a 35 minut a západ v 16 hodin 59 minut. Zatímco na začátku měsíce noc trvá ještě plných 15 hodin a 50 minut, na konci ledna noc trvá jen 14 hodin a 36 minut.
Prosincová přehlídka oblohy – Neptun
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
V minulé přehlídce jsme se vypravili k vnějším oblastem naší sluneční soustavy, totiž k planetě Uran. Dnes v této výpravě budeme pokračovat dál, zamíříme k planetě Neptun, tedy k poslední planetě solárního systému.
Listopadová přehlídka oblohy - Uran
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Během listopadu můžeme na obloze pozorovat prakticky všechny planety naší sluneční soustavy. Snad jen podmínky pro spatření Merkuru jsou tradičně velmi špatné. Na oblohu v ranním soumraku se dostává pouze v několika posledních dnech měsíce. S dnešní přehlídkou oblohy se však vydáme na průzkum zcela odlišné části planetárního systému, totiž do jeho vnější části.
Tandem: Miloš Podařil (mp3)
Moderátor Tandemu Robin Šalamon si v dopoledním Tandemu Českého rozhlasu Region povídal s Milošem Podařilem z Jihlavské astronomické společnosti. Tématem byla mise raketoplánu Discovery, poplašná zpráva o Marsu velkém jako Měsíc, řeč ale byla i o historii a akcích Jihlavské astronomické společnosti.
Prosincová přehlídka oblohy - vánoční opozice Marsu
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Prosincové obloze bude opět dominovat planeta Mars. Mnozí si možná vzpomenou na velkou srpnovou opozici v roce 2003, kdy se Země a Mars vzájemně přiblížili na pouhých zhruba 55 milionů kilometrů. I v letošním prosinci nastává opozice Marsu, tentokráte však bude Zemi od rudé planety dělit více než 88 milionů kilometrů.
Říjnová přehlídka oblohy - seskupení Venuše se Saturnem a Regulem
Pozorování oblohy hrálo velmi významnou roli již dávné minulosti. Známe svědectví o sledování oblohy, která pocházejí z dob tisíce let před Kristem. Tehdejší výklady astronomických událostí byly přirozeně nevědecké a vysvětlení různých jevů se odehrávalo v rovině metafyzické. Jako velmi podstatný se ukázal objev putujících hvězd. Dnes již víme, že jde o planety, které obíhají kolem Slunce a oproti stálým hvězdám se pohybují. Čas od času se některé planety k sobě přiblížily, což vzbuzovalo nemalý zájem. Jedno takové zdánlivé planetární přiblížení nastane i v říjnu.










26. 8. 2010: Na webu NASA jsou zveřejněny animace a družicová videa ničivého hurikánu Katarina, který zasáhl jih Spojených států přesně před pěti lety.
20. 8. 2010: Dnes nastává opozice Neptunu se Sluncem, planeta Neptun je tedy přesně na druhé straně oblohy, než Slunce. Neptun vychází při západu Slunce a naopak zapadápři východu Slunce. Pozorovat jej lze v souhvězdí Kozoroha.
13. 8. 2010: DOPORUČUJEME: Dnes v Zoologické zahradě Jihlava probíhá "Tajemná letní noc v zoo". Jde o netradiční prohlídku zoologické zahrady při setmění, kdy lze potkat nejen spoustu zajímavých zvířat, ale i tajemných bytost. Letošní téma je "ZROZENÍ". Vstup je možný pouze po rezervaci.
8. 8. 2010: Do 30. září mají studenti ve věku 10 až 17 let možnost přihlásit se do soutěže Expedice Mars 2010. Akci pořádá Česká kosmická kancelář a Dětská tisková agentura za podpory Vladimíra Remka, prvního československého kosmonauta. Hlavní cenou je simulovaný let na Mars.
4. 8. 2010: Po dlouhé době se minulou noc objevila výraznější polární záře, která byla pozorovatelná i z Německa. Některé předpovědi předpokládají zvýšenou geomagnetickou aktivitu i pro nadcházející dva dny.
