Březnová přehlídka oblohy – opozice Saturnu
V minulém (únorovém) vydání našeho seriálu jsme se věnovali opozici planety Mars, nyní, v březnu, nastane opozice další planety, totiž Saturnu. Jen ve stručnosti proto shrňme, co termín „opozice“ vlastně znamená. Jde o právě takové postavení kosmických těles, v našem případě planet, kdy při pozorování ze Země vidíme planetu v opozici přesně na druhé straně oblohy, než je Slunce. V principu tedy taková planeta nad východním obzorem vychází v době západu Slunce a nad západním obzorem zapadá v době východu Slunce. Zjednodušeně řečeno, planetu lze pozorovat prakticky po celou noc, přičemž vůbec nejvýše nad (jižním) obzorem se planeta nachází přesně o půlnoci. Planeta v opozici je zároveň k Zemi nejblíže. Z výše řečeného tedy vyplývá, že období opozice je pro pozorování daného tělesa zcela nejpříhodnější.
Únorová přehlídka oblohy – Mars v opozici
Během února nastává období velmi dobré viditelnosti čtvrté planety sluneční soustavy, totiž planety Mars. Na samém konci ledna totiž nastala tzv. opozice Marsu. Během opozice se Mars k Zemi nejen přiblíží, ale zároveň je na obloze vcelku snadno pozorovatelný díky svým východům při západu Slunce a západům př východu Slunce.
Lednová přehlídka oblohy - Velký pes a jeho Sírius
S příchodem nového roku 2010 se noci začínají viditelně krátit ve prospěch dne. Například na začátku ledna Slunce vychází v 7 hodin a 59 minut a zapadá v 16 hodin a 9 minut. Na konci ledna však již východ Slunce nastává v 7 hodin a 35 minut a západ v 16 hodin 59 minut. Zatímco na začátku měsíce noc trvá ještě plných 15 hodin a 50 minut, na konci ledna noc trvá jen 14 hodin a 36 minut.
Prosincová přehlídka oblohy – Neptun
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
V minulé přehlídce jsme se vypravili k vnějším oblastem naší sluneční soustavy, totiž k planetě Uran. Dnes v této výpravě budeme pokračovat dál, zamíříme k planetě Neptun, tedy k poslední planetě solárního systému.
Listopadová přehlídka oblohy - Uran
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Během listopadu můžeme na obloze pozorovat prakticky všechny planety naší sluneční soustavy. Snad jen podmínky pro spatření Merkuru jsou tradičně velmi špatné. Na oblohu v ranním soumraku se dostává pouze v několika posledních dnech měsíce. S dnešní přehlídkou oblohy se však vydáme na průzkum zcela odlišné části planetárního systému, totiž do jeho vnější části.
Tandem: Miloš Podařil (mp3)
Moderátor Tandemu Robin Šalamon si v dopoledním Tandemu Českého rozhlasu Region povídal s Milošem Podařilem z Jihlavské astronomické společnosti. Tématem byla mise raketoplánu Discovery, poplašná zpráva o Marsu velkém jako Měsíc, řeč ale byla i o historii a akcích Jihlavské astronomické společnosti.
Prosincová přehlídka oblohy - vánoční opozice Marsu
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Prosincové obloze bude opět dominovat planeta Mars. Mnozí si možná vzpomenou na velkou srpnovou opozici v roce 2003, kdy se Země a Mars vzájemně přiblížili na pouhých zhruba 55 milionů kilometrů. I v letošním prosinci nastává opozice Marsu, tentokráte však bude Zemi od rudé planety dělit více než 88 milionů kilometrů.
Říjnová přehlídka oblohy - seskupení Venuše se Saturnem a Regulem
Pozorování oblohy hrálo velmi významnou roli již dávné minulosti. Známe svědectví o sledování oblohy, která pocházejí z dob tisíce let před Kristem. Tehdejší výklady astronomických událostí byly přirozeně nevědecké a vysvětlení různých jevů se odehrávalo v rovině metafyzické. Jako velmi podstatný se ukázal objev putujících hvězd. Dnes již víme, že jde o planety, které obíhají kolem Slunce a oproti stálým hvězdám se pohybují. Čas od času se některé planety k sobě přiblížily, což vzbuzovalo nemalý zájem. Jedno takové zdánlivé planetární přiblížení nastane i v říjnu.
Květnová přehlídka oblohy - záktyt Saturnu Měsícem
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Nejvýznamnějším úkazem na květnové obloze pravděpodobně bude tzv. zákryt Saturnu Měsícem. Při popisu tohoto jevu se nejprve podívejme na mechanismus oběhu planet ve sluneční soustavě. Všechny planety totiž kolem Slunce obíhají v přibližně stejné rovině, ve které obíhá Země. Astronomové tuto rovinu nazývají ekliptikou. Celý model se ještě mírně komplikuje skutečností, že kolem Země obíhá Měsíc. Dráha oběhu Měsíce přirozeně kříží ekliptiku, proto se čas od času může stát, že se Měsíc ocitne na stejných souřadnicích, jako některá z vnějších planet.
Dubnová přehlídka oblohy - jasná večernice
Každý kdo se během minulých měsíců po západu Slunce zadíval na stmívající se oblohu, pravděpodobně si všimnul neobvykle jasného objektu vysoko nad jihozápadním obzorem.









10. 3. 2010: Záhadný temný proud ('Dark flow'), který objevil Alexandr Kashinski z Goddard Space Flight Center NASA teprve před osmnácti měsíci, sahá dvakrát dále než se dosud myslelo. Temným proudem nazýváme uspořádaný pohyb kup galaxií do směru souhvězdí Kentaura a Hydry.
9. 3. 2010: Sdružení SISYFOS včera na púdě Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy rozdalo Bludné balvany (zkratkou Bl. b.), tedy anticeny za rozvoj iracionality, matení veřejnosti a "blátivé myšlení", za rok 2009. Jeden z balvanů obdržel i bývalý prezidentský mluvčí Petr Hájek.
8. 3. 2010: Rukopis originálu Obecné teorie relativity od Alberta Einsteina je vystavován v Jeruzalémě. Dokument čítá 46 stran ručně psaných textů.
7. 2. 2010: Inženýři z MIT vyvíjejí novou a velmi efektní metodu reklamy. Velké množství malých létajících a především světélkujících vrtulníčků na noční obloze utvářejí trojrozměrné obrazce. Až tedy nad svým městem uvidíte třeba obrovskou Monu Lisu, nemusí se nutně jednat o poťouchlé návštěvníky z jiných planet. Možná si jen některá z firem v okolí zkouší svou novou reklamu.
5. 3. 2010: Nebývale podrobná spektra, která pořídil Herschel, infračervený kosmický dalekohled evropské agentury ESA, odhalila ve známe Velké mlhovině v Orionu přítomnost řady molekul, které jsou na Zemi často spojeny s živými organismy. Namátkou jde o vodu, oxid uhelnatý, formaldehyd, metanol, kyanovodík a mnoho dalších.


