26. 8. 2010: Na webu NASA jsou zveřejněny animace a družicová videa ničivého hurikánu Katarina, který zasáhl jih Spojených států přesně před pěti lety.
20. 8. 2010: Dnes nastává opozice Neptunu se Sluncem, planeta Neptun je tedy přesně na druhé straně oblohy, než Slunce. Neptun vychází při západu Slunce a naopak zapadápři východu Slunce. Pozorovat jej lze v souhvězdí Kozoroha.
13. 8. 2010: DOPORUČUJEME: Dnes v Zoologické zahradě Jihlava probíhá "Tajemná letní noc v zoo". Jde o netradiční prohlídku zoologické zahrady při setmění, kdy lze potkat nejen spoustu zajímavých zvířat, ale i tajemných bytost. Letošní téma je "ZROZENÍ". Vstup je možný pouze po rezervaci.
8. 8. 2010: Do 30. září mají studenti ve věku 10 až 17 let možnost přihlásit se do soutěže Expedice Mars 2010. Akci pořádá Česká kosmická kancelář a Dětská tisková agentura za podpory Vladimíra Remka, prvního československého kosmonauta. Hlavní cenou je simulovaný let na Mars.
4. 8. 2010: Po dlouhé době se minulou noc objevila výraznější polární záře, která byla pozorovatelná i z Německa. Některé předpovědi předpokládají zvýšenou geomagnetickou aktivitu i pro nadcházející dva dny.
Astrofyzika I: Počátky astrofyziky
Vesmír. Co je vesmír? Je tu věčně nebo má někde v historii počátek? Je nekonečný nebo konečný? Má hranice nebo je bez hranic? Jestli má hranici, co je za ní? Jestli má počátek a střed, kde leží? Tyto otázky trápí lidstvo od nepaměti a napadají i každého z nás, když se někdy v noci zahledíme k černé a na první pohled takřka prázdné obloze. Jen tu a tam vidíme okem svíticí body, kterým říkáme hvězdy. Ale proč vůbec svítí a kde se tam vzaly? Na tyto ale i jiné otázky se pokusíme nalézt odpovědi.
Tandem: Miloš Podařil (mp3)
Díky dnešnímu Tandemu Českého rozhlasu Region se dozvíte, kdy přesně se narodil Ježíšek. Hostem bude Miloš Podařil z Jihlavské astronomické společnosti.
Tandem: Miloš Podařil (mp3)
Moderátor Tandemu Robin Šalamon si v dopoledním Tandemu Českého rozhlasu Region povídal s Milošem Podařilem z Jihlavské astronomické společnosti. Tématem byla mise raketoplánu Discovery, poplašná zpráva o Marsu velkém jako Měsíc, řeč ale byla i o historii a akcích Jihlavské astronomické společnosti.
S třebíčskou pobočkou České astronomické společnosti po stopách Tychona Braheho
S třebíčskou pobočkou České astronomické společnosti jsme se vypravili po stopách legendárního astronoma Tychna Braheho. A výprava to byla vskutku úžasná. Za Jihlavskou astronomickou společnost jsme se zúčastnili jen dva (Miloš Podařil a Petra Váňová), přinášíme proto malou fotogalerii.
[více...]
Galileo Galilei (1564 - 1642)
Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v Pise. Jeho jméno je spojeno kromě prvního použití dalekohledu v astronomii především se zavedením vědecké metody do zkoumání fyzikálních jevů. Jeho dílo se považuje za konec aristotelovské fyziky a jeho odpor k Aristotelově autoritě a spor s římskokatolickou církví je považován za počátek konfliktu dogmatického myšlení a svobodné mysli. Zkonstruoval teploměr, zdokonalil kompas, používal mikroskop. Na sklonku života navrhuje kyvadlové hodiny. Navštěvoval Universitu v Pise, kterou nedokončil z finančních důvod, ale v roce 1589 na ní začal vyučovat matematiku. Poté se přesouvá na Universitu v Padově, kde setrvává do roku 1610. Zde provádí i první astronomická pozorování.
Galileo Galilei - psychologický rozbor rukopisů, podpisů a kreseb
V den jeho narození umírá Michelangelo Buonarotti a v roce úmrtí se narodil Isaac Newton. Předpokládaná doba převratných poznání, změn i počátků moderní fyziky. Existuje mnoho informací o Galileově životním díle, ale jaký vlastně byl onen velikán, kterého prověřil čas a navždy ho zapsal do paměti lidí? Jednou z cest poodkrytí vede přes psychologický rozbor poznatků jeho činnosti z kreseb, náčrtů, podvědomého rukopisu a sebepotvrzujícího podpisu. Uvedené konkrétní významy vychází z pozorování s komplexními dojmovými a skupinovými znaky.
Před pěti lety havaroval raketoplán Columbia
Let STS-107 raketoplánu Columbia měl za úkol provést několik vědeckých experimentů na oběžné dráze. Po dlouhé době se jednalo o let raketoplánu, který nebyl vypraven k obsluze Mezinárodní kosmické stanice ISS, nebo Hubbleova kosmického teleskopu HST. Hlavní část mise proběhla úspěšně. Povedlo se realizovat více než 80 experimentů. Při závěrečné fázi letu se však odehrála jedna z největších katastrof letů raketoplánů. Přistávající Columbia se ve výšce asi 60 km nad Texasem doslova rozpadla a shořela. Katastrofu nikdo nepřežil.
Sputnik
Dne 4. října 1957 se lidský svět změnil. Války, nemoci, chudoba, hlad, nespravedlnost ani utrpení, bohužel neskončily. Možná se ale jejich konec alespoň o maličký kousek přiblížil. Předmět vyrobený rukama lidí vyhozený do výše poprvé v dějinách nespadl zpátky, ale obíhal naši planetu - po dlouhé tři měsíce. Začal kosmický věk.
Loading ...
