9. 3. 2010: Sdružení SISYFOS včera na púdě Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy rozdalo Bludné balvany (zkratkou Bl. b.), tedy anticeny za rozvoj iracionality, matení veřejnosti a "blátivé myšlení", za rok 2009. Jeden z balvanů obdržel i bývalý prezidentský mluvčí Petr Hájek.
8. 3. 2010: Rukopis originálu Obecné teorie relativity od Alberta Einsteina je vystavován v Jeruzalémě. Dokument čítá 46 stran ručně psaných textů.
7. 2. 2010: Inženýři z MIT vyvíjejí novou a velmi efektní metodu reklamy. Velké množství malých létajících a především světélkujících vrtulníčků na noční obloze utvářejí trojrozměrné obrazce. Až tedy nad svým městem uvidíte třeba obrovskou Monu Lisu, nemusí se nutně jednat o poťouchlé návštěvníky z jiných planet. Možná si jen některá z firem v okolí zkouší svou novou reklamu.
5. 3. 2010: Nebývale podrobná spektra, která pořídil Herschel, infračervený kosmický dalekohled evropské agentury ESA, odhalila ve známe Velké mlhovině v Orionu přítomnost řady molekul, které jsou na Zemi často spojeny s živými organismy. Namátkou jde o vodu, oxid uhelnatý, formaldehyd, metanol, kyanovodík a mnoho dalších.
4. 3. 2010: Raketoplán Discovery byl převezen na startovací rampu 39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Discovery by se měl na svou předposlední cestu do vesmíru (STS 131) vydat 5. dubna 2010 ve 12:21 SELČ.
Tandem: Miloš Podařil (mp3)
Díky dnešnímu Tandemu Českého rozhlasu Region se dozvíte, kdy přesně se narodil Ježíšek. Hostem bude Miloš Podařil z Jihlavské astronomické společnosti.
Tandem: Miloš Podařil (mp3)
Moderátor Tandemu Robin Šalamon si v dopoledním Tandemu Českého rozhlasu Region povídal s Milošem Podařilem z Jihlavské astronomické společnosti. Tématem byla mise raketoplánu Discovery, poplašná zpráva o Marsu velkém jako Měsíc, řeč ale byla i o historii a akcích Jihlavské astronomické společnosti.
S třebíčskou pobočkou České astronomické společnosti po stopách Tychona Braheho
S třebíčskou pobočkou České astronomické společnosti jsme se vypravili po stopách legendárního astronoma Tychna Braheho. A výprava to byla vskutku úžasná. Za Jihlavskou astronomickou společnost jsme se zúčastnili jen dva (Miloš Podařil a Petra Váňová), přinášíme proto malou fotogalerii.
[více...]
Galileo Galilei (1564 - 1642)
Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v Pise. Jeho jméno je spojeno kromě prvního použití dalekohledu v astronomii především se zavedením vědecké metody do zkoumání fyzikálních jevů. Jeho dílo se považuje za konec aristotelovské fyziky a jeho odpor k Aristotelově autoritě a spor s římskokatolickou církví je považován za počátek konfliktu dogmatického myšlení a svobodné mysli. Zkonstruoval teploměr, zdokonalil kompas, používal mikroskop. Na sklonku života navrhuje kyvadlové hodiny. Navštěvoval Universitu v Pise, kterou nedokončil z finančních důvod, ale v roce 1589 na ní začal vyučovat matematiku. Poté se přesouvá na Universitu v Padově, kde setrvává do roku 1610. Zde provádí i první astronomická pozorování.
Galileo Galilei - psychologický rozbor rukopisů, podpisů a kreseb
V den jeho narození umírá Michelangelo Buonarotti a v roce úmrtí se narodil Isaac Newton. Předpokládaná doba převratných poznání, změn i počátků moderní fyziky. Existuje mnoho informací o Galileově životním díle, ale jaký vlastně byl onen velikán, kterého prověřil čas a navždy ho zapsal do paměti lidí? Jednou z cest poodkrytí vede přes psychologický rozbor poznatků jeho činnosti z kreseb, náčrtů, podvědomého rukopisu a sebepotvrzujícího podpisu. Uvedené konkrétní významy vychází z pozorování s komplexními dojmovými a skupinovými znaky.
Před pěti lety havaroval raketoplán Columbia
Let STS-107 raketoplánu Columbia měl za úkol provést několik vědeckých experimentů na oběžné dráze. Po dlouhé době se jednalo o let raketoplánu, který nebyl vypraven k obsluze Mezinárodní kosmické stanice ISS, nebo Hubbleova kosmického teleskopu HST. Hlavní část mise proběhla úspěšně. Povedlo se realizovat více než 80 experimentů. Při závěrečné fázi letu se však odehrála jedna z největších katastrof letů raketoplánů. Přistávající Columbia se ve výšce asi 60 km nad Texasem doslova rozpadla a shořela. Katastrofu nikdo nepřežil.
Sputnik
Dne 4. října 1957 se lidský svět změnil. Války, nemoci, chudoba, hlad, nespravedlnost ani utrpení, bohužel neskončily. Možná se ale jejich konec alespoň o maličký kousek přiblížil. Předmět vyrobený rukama lidí vyhozený do výše poprvé v dějinách nespadl zpátky, ale obíhal naši planetu - po dlouhé tři měsíce. Začal kosmický věk.
