26. 8. 2010: Na webu NASA jsou zveřejněny animace a družicová videa ničivého hurikánu Katarina, který zasáhl jih Spojených států přesně před pěti lety.
20. 8. 2010: Dnes nastává opozice Neptunu se Sluncem, planeta Neptun je tedy přesně na druhé straně oblohy, než Slunce. Neptun vychází při západu Slunce a naopak zapadápři východu Slunce. Pozorovat jej lze v souhvězdí Kozoroha.
13. 8. 2010: DOPORUČUJEME: Dnes v Zoologické zahradě Jihlava probíhá "Tajemná letní noc v zoo". Jde o netradiční prohlídku zoologické zahrady při setmění, kdy lze potkat nejen spoustu zajímavých zvířat, ale i tajemných bytost. Letošní téma je "ZROZENÍ". Vstup je možný pouze po rezervaci.
8. 8. 2010: Do 30. září mají studenti ve věku 10 až 17 let možnost přihlásit se do soutěže Expedice Mars 2010. Akci pořádá Česká kosmická kancelář a Dětská tisková agentura za podpory Vladimíra Remka, prvního československého kosmonauta. Hlavní cenou je simulovaný let na Mars.
4. 8. 2010: Po dlouhé době se minulou noc objevila výraznější polární záře, která byla pozorovatelná i z Německa. Některé předpovědi předpokládají zvýšenou geomagnetickou aktivitu i pro nadcházející dva dny.
Astrofyzika V: OTR teorie gravitace
Tento díl seriálu o astrofyzice plynule navazuje na předchozí díl věnovaný Obecné Teorii Relativity (OTR). Vysvětlili jsme si její základní principy a nastínili jsme, jak se OTR popisuje pomocí zakřiveného časoprostoru daného obecně Riemannovskou geometrií gravitační interakci. Dnes nalezneme slavné Einsteinovy rovnice, které ukazují, jak se tento prostor zakřivuje a dále si ukážeme nejzávažnější důsledky OTR.
Světlo XII: Optické vlákno
Podobně jako v posledních dvou dílech o laserech si i dnes budeme vysvětlovat funkci důležitých optických prvků, které se stále zdokonalují spolu s koherentními zdroji záření. Těmito prvky jsou optická vlákna a kabely. Optická vlákna jsou široce využívané v komunikační technologii a dovolují přenos dat na delší vzdálenosti a při vyšších přenosových rychlostech. Dále se mohou využívat pro přenos obrazu, nebo jen jako osvětlení. Uplatnění nalezly i ve vědeckých aplikacích pro přenos laserového světla nebo jako snímače.
Světlo XI: Laser
V minulém díle seriálu o světle jsme si vysvětlili základní princip přístrojů pro výrobu koherentního světla tj. laser. I když lasery známe z běžného života, což je dáno jeho nesčetnými aplikacemi, je to velmi technologicky složitý přístroj. Až jeho komerční rozvoj v 80. letech minulého století dovolili snížení jeho ceny pro běžného uživatele. Rozvoj fyzikálního inženýrství na poli optiky, kondenzovaných látkách a nanotechnologii a její sériová výroba umožnila to, že se lasery vyžívají například jako ukazovátka či jako speciální efekty při hudebních vystoupeních.
Astrofyzika III: Teoretická mechanika
V tomto dílu seriálu o astrofyzice se nejprve vrátíme o pár let zpět. Popíšeme si základy nebeské mechaniky a zavedeme si pojmy, které budeme dále využívat pro popis vesmíru. Ukážeme si, jak speciální teorie relativity (STR) změnila představy nahlížení na popis základní interakce mezi vesmírnými objekty. Vzájemné silové působení mezi dvěma hmotnými objekty nazýváme gravitační interakce. I když ji velmi dobře známe z běžného života, její správný fyzikální popis je úkol, který ani dnes není dotažený do konce.
Světlo X: Koherentní zdroje záření
V desátém díle seriálu o světle se budeme věnovat velmi rozsáhlé kapitole o maserech a laserech. Jedná se o přístroje na výrobu velmi koherentního a monochromatického elektromagnetického záření, které za posledních 60let umožnily obrovský technologický pokrok optiky. Nejprve si vysvětleme, proč je důležité vyrábět koherentní zdroje záření, poté vysvětlíme fyzikální princip laseru.
Tandem: Miloš Podařil (mp3)
Hostem moderátorky dopoledního Tandemu Tamary Peckové byl astronom Miloš podařil z Jihlavské astronomické společnosti. Řeč byla tentokráte o nedávno spuštěném obřím urychlovači částic LHC. Pořad odvysílal Český rozhlas Region.
Světlo VIII: Elektromagnetické spektrum
Fyzikální vědu, která studuje vznik a vlastnosti spekter, nazýváme spektroskopie. Jí bude věnován další díl našeho seriálu. Podívejme se pečlivěji na vlastnosti pojmu spektrum. V rámci seriálu se budeme bavit o světle bavit jako o elektromagnetickém spektru. Zakladatelem a objevitelem spektroskopie je sir Isaac Newton, který pomocí skleněného hranolu rozložil bílé světlo na jednotlivé monochromatické složky (viditelné světlo o stejné vlnové délce). Tento jev lze velmi jednoduše vysvětlit. Víme, že světlo se na rozhraní dvou opticky rozdílně hustých prostředí láme (podle Snellova zákona), kde poměr sinusů úhlu dopadu a úhlu lomu je roven poměru indexů lomu obou prostředí.
Světlo VII: Difrakce světla na “druhý pohled”
V minulém díle seriálu o světlu jsme si stručně popsali základní principy difrakce světla. Tomto sedmém díle si ukážeme aplikace a odvětví, které tuto vlastnost světla používají. Samotný fyzikální popis difrakce je založen na principu šíření světla prostorem, tedy tzv. Huygensův-Frenelův principu. Tento popis by nám měl být schopen vysvětlit a předpovědět obraz, za libovolnou překážkou. Matematicky využívá toho, že sčítá všechny příspěvky světla přes celou plochu překážky (plošný integrál).
Světlo VI: Difrakce světla
V tomto díle seriálu o světle (již 6.) se budeme zabývat novou vlastností světla, a to tzv. difrakcí světla. Za český terminologický ekvivalent difrakce lze považovat ohyb světla. Toto označení však není tak příhodné, ovšem z historických důvodů se stále používá. Difrakci (ohyb) vlnění lze jednoduše vysvětlit pomoci Huygensova principu.
Světlo V: Interference světla a jeho aplikace
V tomto dílu seriálu přímo navážeme na minulý díl vysvětlující pojem interference vlnění. Nejčastěji se s tímto jevem setkáváme u elektromagnetického vlnění (tj. světla). Ovšem zde hraje důležitou roli, o jaké světlo jde. My se budeme nejvíce zajímat o viditelné světlo (400nm až 800nm), na které je naše oko citlivé. Právě takto malá vlnová délka světla má za následky velmi specifické vlastnosti interference.
[více...]
Loading ...
