Messierův katalog: M4 - K srdci škorpiona

Dnes se vydáme za další kulovou hvězdokupou. Tato bude ale trochu jiná než ty z předchozích dílů tohoto seriálu. Kulovou hvězdokupu M4 (NGC 6121) najdeme v souhvězdí Štíra. Leží jen asi stupeň západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí, červeného veleobra Antares, představujícího štírovo srdce. Za velmi dobrých podmínek může být M4 viditelná dokonce pouhým okem. V našich zeměpisných šířkách však nikdy nevystoupí příliš vysoko nad jižní horizont a při pozorování z jihlavské brány se tak ztrácí na přesvětlené obloze. [více...]

Srpnová přehlídka oblohy - nad jihem vládne Střelec

Léto je ve své polovině. Noc oproti červenci v srpnu přichází o poznání dříve. Naskýtá se nám tak velmi dobrá příležitost pro sledování úchvatných částí oblohy, které nám jsou během roku nedostupné. Jedním z takových vzácných míst je například souhvězdí Střelce. Z České republiky jej můžeme vůbec nejlépe pozorovat právě během srpna.

[více...]

Messierův katalog: M3 - kulová hvězdokupa aneb po stopách medvědice

Další kulová hvězdokupa Messierova katalogu M3 (NGC 5272; GCL 25; h 1663; GC 3636) se nachází v nenápadném souhvězdí Honících psů. Jedná se o jednu z nejbohatších a nejjasnějších kulových hvězdokup naší Galaxie. Honící psi na obloze pronásledují Velkou medvědici, do které byla žárlivou bohyní Hérou zakleta krásná princezna Kallistó. Kallistó v podobě medvědice se snaží ulovit její vlastní syn Arkas, na obloze ho představuje souhvězdí Pastýře. Aby zabránil vraždě, proměnil vládce bohů Zeus Arkada v Malého medvěda a matku se synem vynesl na hvězdnou oblohu.

[více...]

Messierův katalog: M2 - kulová hvězdokupa

Tentokrát zavítáme do souhvězdí Vodnáře. Velká kulová hvězdokupa M2 (NGC 7089; GC 4678) se nachází v nepředstavitelné vzdálenosti 37 500 světelných let, tedy dále než jádro naší Galaxie. Pro alespoň nějakou představu je možno uvést, že nadzvukovému dopravnímu letadlu Concorde by cesta ze Země někam do této hvězdokupy trvala asi sedmnáct miliard let. Od velkého třesku před asi 13,7 miliardami let, tedy ani za celou dobu existence vesmíru, by tam nemohlo doletět. To vše za předpokladu, že by se vzdálenost hvězdokupy po celou dobu cesty neměnila.

[více...]

Messierův katalog: M1 - Krabí mlhovina

Krabí mlhovina (M1; NGC 1952; Sharpless 244) se nachází v souhvězdí Býka. Slabá, pouhýma očima neviditelná mlhavá skvrnka se stala prvním objektem slavného Messierova katalogu. Krabí se jí říká podle náčrtku irského astronoma lorda Rosse, který ji pozoroval roku 1844.

[více...]

Červencová přehlídka oblohy - Lyra

Léto je j v plném proudu a na nad hlavou se nám opět večer zjevují známé letní hvězdné obrazce. Téměř v nadhlavníku nyní nalezneme malé, avšak velmi půvabné souhvězdí Lyry. Jeho nejjasnější hvězda je Vega (ve volném překladu z arabštiny to znamená něco jako “padající”). Pokud nebudeme počítat Slunce, je pátou vůbec nejjasnější hvězdou oblohy.

[více...]

Červnová přehlídka oblohy - Herkules

Červnové noci patří během roku mezi vůbec nejkratší. Není se čemu divit. 21. června totiž v 1:59 hod. nastává letní slunovrat. Jedná se o okamžik, kdy se Slunce promítá přímo na tzv. obratník Raka, tedy zdánlivě stojí přímo nad +23,5° stupněm zeměpisné šířky. V té době je vůbec nejseverněji. Do okamžiku slunovratu se Slunce od zemského rovníku úhlově vzdaluje, naopak po dosažení slunovratu se k němu opětovně blíží. Pro nás obyvatele severní polokoule to tedy znamená, že v tento den Slunce vystoupá vůbec nejvýš nad obzor. Pokud byste v okamžiku letního slunovratu stáli přesně na jižním polárník kruhu, Slunce byste i za předpokladu ideálního obzoru po celý den nespatřili. Bylo by totiž schováno těsně pod obzorem.

[více...]