Teleskopie IX: Okno jako astronomická pozorovatelna

Mezi přáteli astronomie je dobře známo, že okno obytného domu nepatří k vhodným místům pro pozorování oblohy, zvlášť pokud k tomuto účelu chceme použít i astronomický dalekohled. Praxe však ukazuje, že takovýto způsob využívá při realizaci své záliby mnoho amatérů. Důvodem není jen skutečnost, že nemají k dispozici jinou možnost, jakou poskytují například hvězdárny. Důležitou úlohu zde hraje nedostatek času. Když si chce astronom amatér odpočinout od každodenních starostí při pozorování Měsíce, planet nebo zajímavých úkazů na obloze, je pro něj nejpřijatelnější připravit svůj přístroj a využít výhled z okna svého bytu. Ze zkušenosti víme, že amatéra často odradí zdlouhavá příprava přístroje na pozorování, nebo i jeho přenášení na vhodné místo. To zabírá mnoho času, takže nevyužije svůj přístroj vždy, když je k tomu vhodná příležitost (dobré počasí, zajímavé objekty a jevy na obloze). Uvedené skutečnosti jsou důvodem k tomu, abychom si o využívání okenní observatoře něco pověděli.

[více...]

Teleskopie VIII: Použití dynametru v astronomické optice

Když si koupíme astronomický dalekohled, najdeme ve většině případů údaje o jeho hlavních charakteristikách (ohnisková vzdálenost objektivu, průměr, zvětšení) uvedené v přiložené dokumentaci a většinou i přímo na tubuse přístroje. I na okulárech je napsáno, jaká je jejich ohnisková vzdálenost, případně zvětšení, které dosahují ve spojení s daným dalekohledem.

[více...]

Teleskopie VII: Centrování dalekohledů a nastavení paralaktických montáží

Každý astronomický přístroj může správně fungovat jen tehdy, kdy jsou všechny jeho součásti sestaveny tak, jak bylo určeno výrobcem. Tento princip se ve zvýšené míře uplatňuje v oblasti optických přístrojů a jemnomechanických zařízení. Už malá odchylka některé části dalekohledu nebo jeho montáže od původně určené polohy může způsobit velké nedostatky v kvalitě obrazu.

[více...]

Teleskopie VI: Okuláry pro amatérské dalekohledy

Astronomický dalekohled se skládá z dvou základních částí. První z nich je objektiv. Ten vytváří v přístroji v tzv. ohniskové rovině (F) skutečný, zmenšený a převrácený obraz pozorovaného objektu. Takový obraz můžeme zachytit na promítací plochu (např. na kousek papíru). Vzdálenost tohoto obrazu (ohniskové roviny) od objektivu udává tzv. ohnisková vzdálenost (f).

[více...]

Teleskopie V: Triedr v astronomii

Na první pohled se může zdát, že malé dalekohledy s převracející hranolovou soustavou, tzv. triedry, nejsou pro astronomická pozorování příliš vhodné. Čas od času lze zaslechnou laik a amatéry, kteří si stěžují, že mají jen malý triedr se kterým již nemohou nic většího podniknout. V tomto článku chceme ukázat, že situace je mnohem příznivější, než se na první pohled zdá. Triedr může být velmi dobrý pomocník při pozorování oblohy.

[více...]

Teleskopie IV: Jednoduchý astronomický dalekohled

Mnozí amatérští astronomové si svůj první astronomický dalekohled sestrojili vlastníma rukama. Mohl to být například jednoduchý teleskop Keplerova typu, který měl čočku z brýlí ve funkci objektivu. Jistě lze namítnout, že současná nabídka nejrůznějších dodavatelů poskytuje zájemcům rozmanitý výběr z velmi kvalitních a mnohem dokonalejších dalekohledů. Je tu však i celá řada protikladů. I jednoduchý astronomický dalekohled od renomované firmy může být finančně relativně náročný. Zároveň nelze opomenout ani jen těžko popsatelný vztah amatérského astronoma ke svému dalekohledu, který si postavil sám. V následujícím článku přinášíme návod na sestavení malého astronomické dalekohledu v amatérských podmínkách.

[více...]

Teleskopie III: Jednoduché metody měření a výpočty pro amatérskou konstrukci dalekohledů

Je již téměř pravidlem, že se amatérští astronomové krom otázek týkajících se vesmíru, zajímají též o principy praktické optiky. Optické přístroje (dalekohledy a fotokomory) představují prostředky, které umožňují přátelům astronomie pronikat hlouběji do vesmíru, ale u řešit jiné zajímavé otázky. Nejen ten, kdo se připravuje na vlastní konstrukci dalekohledu, ale i ten, kdo se snaží o dokonalé a mnohostranné využití přístroje tovární výroby se musí seznámit s řešením některých základních problémů optiky. Cílem následujících řádků je naznačit jednoduché řešení nejčastějších otázek. Přesnost výsledků měření a výpočtů sice v drtivé většině případů nemůže dosáhnout profesionální úrovně, pro amatérské konstrukce a úpravy přístrojů jsou však dostačující.

[více...]

Teleskopie II: Zkoušení optického systému astronomických dalekohledů

Dalekohled je přístroj, který měl pro rozšiřování poznatků o stavbě vesmíru neobyčejný význam. Jediným zdrojem informací o kosmických tělesech byl po dlouhé staletí jejich světlo přicházející na Zemi v oblasti viditelného spektra. Dnes astronomové dokáží zachytit a analyzovat i jiné druhy elektromagnetického záření, čímž se obzory našeho poznání velmi zásadně rozšířily.

[více...]

Teleskopie I: Jaký dalekohled je vhodný pro astronoma amatéra?

Většina amatérských astronomů se nespokojí s poznáváním vesmíru jen z knih a časopisů, případně s pozorováním oblohy bez využití optických pomůcek. Snaha spatřit alespoň některé objekty na vlastní oči, případně blíže se věnovat některé oblasti astronomie, mnohé vede k snaze sestavit si vlastní dalekohled. Splnění tohoto snu není v amatérských podmínkách snadnou záležitostí. I proto bychom měli při upřesňování svých představ o dalekohledu dobře uvážit veškeré okolnosti, aby naše volba byla správná a aby přístroj zodpověděl našim potřebám možnostem.

[více...]

Jaké bylo první světlo nového dalekohledu

První světlo nového dalekohledu bylo dle Cimramnových pravidel naplánováno na snadno zapamatovatelné datum 22. 2. 2007. Rok 2007 sice trochu kazí řadu dvojek v datumu, ale čekat dalších 215 let na rok 2222 se nám zdálo příliš. Nakonec vše proběhlo dle plánu a datum 22. února 2007 bylo pro astronomii v Jihlavě zcela zásadní, snad i zlomové.

[více...]

« předchozí strana — další strana »