7. 3. 2012: Letos se uvonila již druhá velká sluneční erupce, která dle modelů NASA zasáhne Zemi zítra (tj. 8. března) v ranních hodinách. V nižších zeměpisných šířkách by měla být pozorovatelná polární záře. Dále bychom chtěli upozornit na sluneční skvrny pozorovatelné pouhým okem. Jen opatrně při vybírání pomůcek k pozorvání, nejbezpečnějšími jsou speciální brýle na pozorvání Slunce nebo svářečská skla.
Teleskopie XIII: Protuberanční nástavec pro amatérské dalekohledy
Sluneční erupce bezesporu patří mezi nejpozoruhodnější jevy, které souvisí se sluneční činností. Každého pozorovatele uchvátí svou mohutností, dynamikou a nepřeberným bohatstvím tvarů.
Teleskopie XII: Projekční metoda pozorování Slunce
Z hlediska astronomických pozorovacích metod je Slunce specifickým objektem, který je charakteristický velmi intenzivním světelným a tepelným zářením. Při jeho přímém pozorování musíme proto technicky poměrně náročnými zařízeními eliminovat tento nadbytek energie, který by mohl vážně poškodit náš zrak.
Teleskopie XI: Pomůcky pro přímé pozorování Slunce
Při pozorováních sluneční fotosféry, při kterých využíváme promítnutého obrazu Slunce na projekční ploše připojené k dalekohledu, máme k dispozici i druhou metodu, tzv. přímé pozorování. V tomto případě je oko pozorovatele namířeno přímo na Slunce a pokud nemá dojít k poškození zraku vysokou intenzitou slunečního světla a tepla, musíme vyřešit problém, jak zeslabit proud světelné a tepelné energie. Touto otázkou se budeme zabývat v následujících řádcích, přičemž budeme vycházet z možností a potřeb astronoma-amatéra.
Teleskopie X: Astronom amatér a jeho zrak
Pro astronomy amatéry, kteří se věnují pozorování oblohy, jsou hlavní dalekohledy. O jejich kvalitách a o přednostech jednotlivých systémů astronomických teleskopů se vedou dlouhé, vášnivé debaty. Většinou se při tom zapomíná na skutečnost, že ani nejlepší dalekohled nám nebude nic platný, když nebudeme mít zdravé oči a dostatečné zkušenosti, jak při vizuálních pozorováních správě postupovat.
Teleskopie IX: Okno jako astronomická pozorovatelna
Mezi přáteli astronomie je dobře známo, že okno obytného domu nepatří k vhodným místům pro pozorování oblohy, zvlášť pokud k tomuto účelu chceme použít i astronomický dalekohled. Praxe však ukazuje, že takovýto způsob využívá při realizaci své záliby mnoho amatérů. Důvodem není jen skutečnost, že nemají k dispozici jinou možnost, jakou poskytují například hvězdárny. Důležitou úlohu zde hraje nedostatek času. Když si chce astronom amatér odpočinout od každodenních starostí při pozorování Měsíce, planet nebo zajímavých úkazů na obloze, je pro něj nejpřijatelnější připravit svůj přístroj a využít výhled z okna svého bytu. Ze zkušenosti víme, že amatéra často odradí zdlouhavá příprava přístroje na pozorování, nebo i jeho přenášení na vhodné místo. To zabírá mnoho času, takže nevyužije svůj přístroj vždy, když je k tomu vhodná příležitost (dobré počasí, zajímavé objekty a jevy na obloze). Uvedené skutečnosti jsou důvodem k tomu, abychom si o využívání okenní observatoře něco pověděli.
Teleskopie VIII: Použití dynametru v astronomické optice
Když si koupíme astronomický dalekohled, najdeme ve většině případů údaje o jeho hlavních charakteristikách (ohnisková vzdálenost objektivu, průměr, zvětšení) uvedené v přiložené dokumentaci a většinou i přímo na tubuse přístroje. I na okulárech je napsáno, jaká je jejich ohnisková vzdálenost, případně zvětšení, které dosahují ve spojení s daným dalekohledem.
Teleskopie VII: Centrování dalekohledů a nastavení paralaktických montáží
Každý astronomický přístroj může správně fungovat jen tehdy, kdy jsou všechny jeho součásti sestaveny tak, jak bylo určeno výrobcem. Tento princip se ve zvýšené míře uplatňuje v oblasti optických přístrojů a jemnomechanických zařízení. Už malá odchylka některé části dalekohledu nebo jeho montáže od původně určené polohy může způsobit velké nedostatky v kvalitě obrazu.
Teleskopie VI: Okuláry pro amatérské dalekohledy
Astronomický dalekohled se skládá z dvou základních částí. První z nich je objektiv. Ten vytváří v přístroji v tzv. ohniskové rovině (F) skutečný, zmenšený a převrácený obraz pozorovaného objektu. Takový obraz můžeme zachytit na promítací plochu (např. na kousek papíru). Vzdálenost tohoto obrazu (ohniskové roviny) od objektivu udává tzv. ohnisková vzdálenost (f).
Teleskopie V: Triedr v astronomii
Na první pohled se může zdát, že malé dalekohledy s převracející hranolovou soustavou, tzv. triedry, nejsou pro astronomická pozorování příliš vhodné. Čas od času lze zaslechnou laik a amatéry, kteří si stěžují, že mají jen malý triedr se kterým již nemohou nic většího podniknout. V tomto článku chceme ukázat, že situace je mnohem příznivější, než se na první pohled zdá. Triedr může být velmi dobrý pomocník při pozorování oblohy.
Teleskopie IV: Jednoduchý astronomický dalekohled
Mnozí amatérští astronomové si svůj první astronomický dalekohled sestrojili vlastníma rukama. Mohl to být například jednoduchý teleskop Keplerova typu, který měl čočku z brýlí ve funkci objektivu. Jistě lze namítnout, že současná nabídka nejrůznějších dodavatelů poskytuje zájemcům rozmanitý výběr z velmi kvalitních a mnohem dokonalejších dalekohledů. Je tu však i celá řada protikladů. I jednoduchý astronomický dalekohled od renomované firmy může být finančně relativně náročný. Zároveň nelze opomenout ani jen těžko popsatelný vztah amatérského astronoma ke svému dalekohledu, který si postavil sám. V následujícím článku přinášíme návod na sestavení malého astronomické dalekohledu v amatérských podmínkách.
Loading ...
