7. 3. 2012: Letos se uvonila již druhá velká sluneční erupce, která dle modelů NASA zasáhne Zemi zítra (tj. 8. března) v ranních hodinách. V nižších zeměpisných šířkách by měla být pozorovatelná polární záře. Dále bychom chtěli upozornit na sluneční skvrny pozorovatelné pouhým okem. Jen opatrně při vybírání pomůcek k pozorvání, nejbezpečnějšími jsou speciální brýle na pozorvání Slunce nebo svářečská skla.
Jihlavská astronomická společnost má nový binar 25 x 100
Jihlavská astronomická společnost na přelomu dubna a května letošního roku rozšířila své přístrojové vybavení o nový astronomický binokulár Omegon Giant 25×100. Jedná se o velmi světelný dalekohled, který umožňuje pozorování oběma očima.
Teleskopie XXI: Amatérské pozorování měsíčního povrchu
Měsíc patří k nejlépe probádaným kosmickým tělesům. Tato skutečnost vyplývá z toho, že při jeho výzkumu bylo možné uplatnit nejen nepřímé metody astronomického bádání (při využití dalekohledů a radioteleskopů), ale že se uskutečnil i jeho přímý průzkum po přistání kosmických sond s lidskou posádkou. Navzdory tomu však zůstává tento náš průvodce objektem, ke kterému se za jasných nocí obrací menší i větší dalekohledy hvězdáren i jednotlivých astronomů – amatérů.
Teleskopie XX: Hledáček pro amatérský dalekohled
Hledáček je malý dalekohled, který upevňujeme na větší (hlavní) přístroj, abychom si usnadnili postup při hledání objektů, které chceme pozorovat v zorném poli hlavního teleskopu. Tento proces, který je často náročný na naší trpělivost, je komplikovaný tím, že zorné pole hlavního přístroje bývá poměrně malé, a tak je těžké se na vybraný objekt trefit, i když použijeme různé doporučené metody.
Poděkování firmě MEADE
Jihlavská astronomická společnost srdečně děkuje společnosti Meade Instruments Europe sídlící v německém Rhede. Zaměstnancům této společnosti děkujeme za pomoc a vstřícnost při řešení servisních prací hlavního dalekohledu Jihlavské astronomické společnosti (SC 12″ LX200GPS). Díky dobré spolupráci s Meade Instruments Europe se opět může hlavní dalekohled po přibližně dvouměsíční odstávce vrátit do pravidelného provozu. Více v sekci pozorování.
Teleskopie XIX: Jednoduchý způsob měření úhlových vzdáleností na obloze
Vzájemné vzdálenosti objektů na obloze vyjadřujeme vždy jen v úhlové míře. Jsou to totiž vzdálenosti zdánlivé, často nevíme ani přibližně, jak jsou od nás pozorovaná nebeská tělesa daleko, a proto můžeme měřit jen úhel, který svírají dvě přímky vycházející z našeho oka a směřující k jednomu a druhému objektu. Takováto měření mají v astronomii velký význam, protože umožňují určit polohu kosmických objektů, jejich vzájemný pohyb, jejich vzdálenost od Země a mnoho dalších údajů.
Teleskopie XVIII: Optické filtry při amatérských astronomických pozorováních
Optickým filtrem nazýváme optické prostředí, které propouští určitou oblast spektra světelných vln a zadržuje jiné spektrální oblasti. Kromě tohoto typu optických filtrů poznáme ještě tzv. neutrální filtry, které zeslabují intenzitu propouštěného světla víceméně rovnoměrně ve všech spektrálních oblastech.
Teleskopie XVII: Prodloužení a zkrácení ohniskové vzdálenosti objektivu (Barlowova a Shapleyova čočka)
Ohnisková vzdálenost objektivu je jednou z podstatných charakteristik každého dalekohledu. Určuje velikost vytvářeného obrazu a v závislosti na tom i zvětšení, kterého můžeme přístrojem dosáhnout. Z poměru průměru objektivu a ohniskové vzdálenosti vyplývá světelnost přístroje, která je důležitým faktorem při fotografování astronomických objektů. Možnost měnit ohniskovou vzdálenosti dalekohledu přináší celou řadu výhod, a bude tedy jistě vítaná.
[více...]
Teleskopie XVI: Amatérský helioskop
Sledování sluneční fotosféry patří k nejpoutavějším amatérským pozorováním, které mohou mít při systematické práci i svůj vědecký význam. Rychle se měnící vzhled slunečních skvrn je zajímavý i pro začínající hvězdáře-amatéry, kteří si pro tyto účely snaží obstarat vhodný dalekohled.
[více...]
Teleskopie XV: Fotografujeme astronomickým dalekohledem
Většina amatérských astronomů se v určité fázi své činnosti dostane do období, kdy se snaží své vizuální pozorování doplnit i fotografováním různých vesmírných objektů. Z celé rozsáhlé problematiky astronomické fotografie bychom se v tomto díle chtěli dotknout především možností, které poskytují amatérský astronomický dalekohled vybavený běžným fotoaparátem.
Teleskopie XIV: Jednoduché zařízení pro astrografii
Fotografie, které nacházejí široké využití ve všech odvětvích činnosti člověka, mají v astronomii specifické poslání. Neslouží zde jen k tomu, aby zachytily přesně a podrobně nejrůznější (často velmi rychle mizící) jevy, ale umožňují i zobrazení “neviditelných” objektů. Každý astronom-amatér ví, že fotografický materiál je při studiu vesmíru oproti lidskému oku v určité výhodě. Zatímco oko zaznamená jen ten zdroje světla, jehož intenzita překročila práh jeho citlivosti, ve fotografické emulzi se může akumulovat malé světelné množství delší dobu, a tak vytvořit předpoklad pro vznik viditelného obrazu i v případě velmi slabých zdrojů světla. I když podobnou úlohu dnes převzali i jiné moderní prostředky založené na elektronickém principu (CCD kamery), pro amatéra zůstává v tomto směru fotografie nejpřístupnější a nejzajímavější metodou studia mnohých objektů. Platí to především o fotografickém sledování hvězd, mlhovin, komet a pod.
Loading ...
