Lednová přehlídka oblohy – rok 2011 začíná zatměním
V roce 2011 se můžeme těšit hned na několik velice zajímavých astronomických jevů. Tím bezesporu nejzajímavějším však bude částečné zatmění Slunce, které proběhne již 4. ledna. Přestože zatmění bude pouze částečné, můžeme se těšit na zajímavou podívanou, neboť i při pozorování z České republiky měsíční disk Slunce zastíní z téměř 80 %.
Prosincová přehlídka oblohy – galaxie M31
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Nejvzdálenější objekt viditelný pouhým okem je v současnosti pozorovatelný vysoko nad jihem na večerní obloze. Jde o známou velkou galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. A právě k tomuto objektu se s dnešní přehlídkou oblohy vypravíme.
Listopadová přehlídka oblohy – Velryba
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Podzimní obloha se sice může na první pohled zdát ve srovnání s letní nebo třeba se zimní oblohou chudší co do počtu atraktivních objektů, nicméně i zde můžeme pozorovat hned celou řadu velice zajímavých jevů. Mnohé z nich, jak se na následujících řádcích přesvědčíme, dokonce hrají velmi důležitou roli při astrofyzikálních měřeních. S dnešní přehlídkou oblohy totiž zamíříme do souhvězdí Velryby, kde se nachází velice významná proměnná hvězda jménem Mira.
Říjnová přehlídka oblohy – Jupiter
Nejnápadnějším objektem stmívající se oblohy je v tomto období pravděpodobně planeta Jupiter. Září velmi jasným bílím světlem (ve skutečnosti však pochopitelně jde o sluneční světlo, které se od Jupiteru pouze odráží). Vysoká jasnost a výraznost této planety je dána tím, že Jupiter koncem minulého měsíce prošel tzv. opozicí.
Tandem: Miloš Podařil (mp3)
Hostem Tendemu Českého rozhlasu Region byl astronom Miloš Podařil z Jihlavské astronomické společnosti.
Jupiter a Uran v opozici
V druhé polovině roku 2010 máme vskutku zajímavou příležitost k pozorování opozice planet Jupiter a Uran. Bezprostředně po opozici navíc nastává i konjunkce obou těles. Zářijová obloha tedy slibuje vskutku zajímavou podívanou.
Nastávají dobré podmínky pro pozorování Merkuru
Ve druhé polovině září a na začátku října nastává období, kdy je planeta Merkur relativně dobře pozorovatelná na ranní obloze těsně před východem Slunce. Vzhledem k tomu, že Merkur je při pohledu ze Země tzv. vnitřní planetou (ve srovnání se Zemí okolo Slunce obíhá výrazně blíže), nelze jej pozorovat například o půlnoci. Na oblohu vystupuje jen nízko nad obzor vždy buď večer těsně po západu Slunce, nebo ráno těsně před východem Slunce.
Spoluautorem vítězného snímku ČAM za srpen je Mirek Dočekal
Jedním ze tří autorů vítězného snímku České astrofotografie měsíce (ČAM) za srpen 2010 je Mirek Dočekal z Jihlavské astronomické společnosti. Vítězným snímkem se stala celooblohová mozaika složená z pěti polí fotografovaná zrcadlovkou Canon EOS 20D s objektivem Samyang 8mm, F/3,5 Fish-Eye CS. Snímek vzniknul při letní astronomické expedici na hvězdárně v Úpici.
Zářijová přehlídka oblohy - Orel
V minulých dvou měsících jsme s naším seriálem navštívili dvě významná letní souhvězdí, totiž Labuť a Lyru. Nejjasnější hvězdy těchto souhvězdí (hvězdy Deneb a Vega) tvoří dva ze tří vrcholů tzv. letního trojúhelníku - orientačního symbolu letní oblohy. Poslední hvězdou, která na obloze představuje poslední (třetí) vrchol trojúhelníku je hvězda Altair, která patří do souhvězdí Orala. Právě toto souhvězdí si s dnes prohlédneme.
Mars a Měsíc. Naposledy
V roce 2003 se nastala Velká opozice Marsu, kdy se rudá planeta k Zemi přiblížila na pouhých zhruba 55milionů kilometrů. V této době zřejmě vzniknul i zcela nesmyslný článek informující o tom, že Mars bude v srpnu (neuvedeného roku) na obloze stejně velký jako Měsíc. Tato takříkajíc poplašná zpráva se velmi rychle a hlavně spolehlivě rozšířila a každý rok v létě se znovu a znovu šíří po mailech. Jihlavská astronomická společnost, podobně jako i jiné astronomické instituce, vydala článek, který věc uvádí na pravou míru: Mars velký jako Měsíc? Jistě, vždy v srpnu… Nyní přinášíme statistiky přečtení právě tohoto příspěvku.











24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.

