Rak a Malý lev
Na rozhraní zimní a jarní oblohy uprostřed jarního trojúhelníku leží malé souhvězdí, po němž máme na Zemi pojmenovaný obratník. Souhvězdí Raka. V minulosti totiž právě v tomto souhvězdí dosahovalo Slunce největší deklinace. Dnes, díky precesi, k tomu dochází v souhvězdí Blíženců. Rak je v antice zpodobňován jako krab pomáhající Hydře v boji proti Herkulovi. Chaldejci zde zase viděli místo, kudy sestupují duše na Zem, aby zde přijaly fyzické tělo. Ve starověkém Egyptě toto souhvězdí znali již v roce 2 000 př. n. l. Nenápadné souhvězdí Malého lva najdeme mezi Lvem a Velkou medvědicí. Toto nenápadné a ve městě v podstatě neviditelné souhvězdí se na oblohu dostalo až v novověku díky Janu Heveliovi, definitivně se Malý lev na obloze zabydlel až ve 20. století, kdy byla na Valném shromáždění IAU přijata dnešní podoba souhvězdí.
Články zde prezentované jsou součástí pravidelné rubriky o pozorování časopisu Astropis. Jihlavská astronomická společnost je přebírá s laskavým svolením redakce. Jejich další šíření je přísně zakázáno. Veškerá práva patří Společnosti Astropis. Děkujeme redakci Astropisu za svolení s přebíráním těchto článků.
komentář











24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.

