Srpnová přehlídka oblohy - nad jihem vládne Střelec

Léto je ve své polovině. Noc oproti červenci v srpnu přichází o poznání dříve. Naskýtá se nám tak velmi dobrá příležitost pro sledování úchvatných částí oblohy, které nám jsou během roku nedostupné. Jedním z takových vzácných míst je například souhvězdí Střelce. Z České republiky jej můžeme vůbec nejlépe pozorovat právě během srpna.

Souhvězdí Střelce sice nyní na obloze již krátce po setmění vrcholí, jeho poloha je tedy pro večerní pozorování velmi příhodná. Na druhou stranu nutno podotknout, že Střelec příliš snadno pozorovatelný není. Díky relativně vysoké severní zeměpisné šířce polohy České republiky toto souhvězdí moc vysoko nad obzor nevystupuje. Při ideálně rovném obzoru dosahuje maximálně 20° nad jižní obzor. Chcete-li jej tedy spatřit, je nutné najít pozorovací stanoviště s volným jižním obzorem. Ideální je vyvýšené místo (hora) s otevřeným výhledem na jih.

Střelec patří k dvanácti tzv. zvířetníkovým souhvězdím. Pro astronomy to znamená, že právě přes toto souhvězdí prochází ekliptika, tedy průmět roviny oběhu Země kolem Slunce. Zjednodušeně řečeno, přes zvířetníková souhvězdí, tedy i přes Střelce, během roku zdánlivě přechází Slunce. Jak již bylo naznačeno, zvířetníkových souhvězdí je celkem dvanáct. Tento počet však spíš než z astronomických pozorování však vychází ze zažité tradice. Slunce totiž ve skutečnosti přechází v naší době přechází přes třináct souhvězdí. Tím třináctým je souhvězdí Hadonoše, které se Střelcem západně a severozápadně sousedí.

Mytologie souhvězdí Střelce není nijak jednoduchá. Jde totiž jedno z těch souhvězdí, které oplývají hned několika různými příběhy. Zřejmě nejznámější je však spodobnění Střelce coby kentaura třímajícího napnutý luk. Kentaur dle klasické řecké mytologie měl být napůl kůň a napůl člověk. Právě on je v legendách spojován s vynálezem lukostřelby. Existují však i jiné varianty. V některých dokumentech lze dohledat, že Střelec stvořil známý Cheirón aby ukazoval směr Argonautům a jeho příteli Iásonovi při jejich putování po nekonečných mořských dálavách.

Popis tvaru souhvězdí rozhodně není nijak snadný. Jeho tvar je totiž velmi složitý a vlastně nic konkrétního většině pozorovatelů nepřipomíná. Astronomové se ve většině případů při pokusu o popsání Střelcova tvaru uchylují k podobenství s čajovou konvicí. Objektivně vzato však ani tento příměr nijak mimořádně trefný není. Je-li ale jasná obloha, Střelce si i přes velmi těžko popsatelný tvar pravděpodobně všimnete (tedy za předpokladu, že máte opravdu dobrý výhled jižním směrem). Po setmění se nyní nachází přesně nad jihem. Právě ze střelce navíc vychází i Mléčná dráha, což je jedno z ramen naší domovské spirálovité Galaxie. Shodou okolností do Střelce se promítá i střed Galaxie. Jde tedy o místo, které je nápadné i díky výrazně většímu počtu hvězd.

Pro astronomy je souhvězdí Střelce doslova rájem. Díky tomu, že leží ve velmi husté části Mléčné dráhy, nachází se zde i obrovské množství nejrůznějších kosmických objektů. Z těch patrně nejpoutavějších lze zmínit například nádhernou mlhovinu označenou jako M8, kterou astronomové však překřtili na Lagunu. Některé astronomické příručky tvrdí, že právě tuto difúzní mlhovinu je na tmavé obloze možné spatřit i pouhým okem. V zeměpisných šířkách České republiky (a tedy velmi malé výšce objektu nad obzorem a tudíž i jeho horší viditelnosti) je však dobré vzít si na pomoc alespoň lovecký triedr, ve kterém se ukáže jako půvabný mlhavý obláček. Ve větším leze již bez větší námahy rozlišit i velmi zajímavou strukturu mlhoviny.

Jen nepatrně hůře jsou zde za pomoci triedru pozorovatelné i další velmi hezké mlhoviny. Za zmínku stojí třeba mlhovina M20 známá jako Trifid nebo mlhovina M17 pojmenovaná Omega.

Ve Střelci je však k vidění i obrovské množství kulových hvězdokup. Toto místo na obloze je tedy takřka stvořené pro jen tak bezcílné bloumání triedrem. Tu a tam se do zorného pole dostane nějaké hvězdokupa či mlhovina, což pozorovatele vždy velmi potěší.

Srpnovou oblohu však krom překrásného souhvězdí Střelce zdobí i mnoho planet, vlastně krom Merkuru jsou nyní pozorovatelné všechny. Venuši nyní můžeme vídat ráno před rozedněním. Nachází ze nad jihovýchodem a její jasná záře je prakticky nepřehlédnutelná. Během srpna přechází od souhvězdí Býka přes Blížence. O poznání jasností slabší Mars se také nachází na ranní obloze, k vidění je jen pár stupňů západně od Venuše. Promítá se do souhvězdí Býka. Jupiter se co do pozorovacích podmínek neustále zlepšuje. Nyní již vychází dlouho před půlnocí, avšak zůstává velmi nízko nad obzorem. Spatřit jej můžeme ve východní části souhvězdí Kozoroha, tedy souhvězdí, které se nachází východně od Střelce. Naproti tomu Saturnova poloha se z hlediska pozorování rázně zhoršuje. V první polovině roku jsme jej mohli obdivovat vysoko nad jihem, nyní se však již posunul nízko nad západní obzor za kterým krátce po západu Slunce mizí. Chcete-li spatřit vzdálené planety Uran a Neptun, nyní můžete. Musíte si však k ruce (respektive k oku) vzít na pomoc alespoň malý dalekohled. Obě planety naleznete kolem půlnoci nad jižním obzorem, východně od Jupitera. Uran se nachází v souhvězdí Vodnáře, Neptun pak v souhvězdí Kozoroha.

Pozorování oblohy s Jihlavskou astronomickou společností probíhají i v srpnu na bráně Matky Boží v Jihlavě (Věžní 1, Jihlava) vždy v pondělí po setmění (od 21:00 hod.). Více na www.jiast.cz.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web