Přednášky pro veřejnost

Jihlavská astronomická společnost ve spolupráci s Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti a Muzeem Vysočiny Jihlava připravuje pravidelné přednášky pro nejširší veřejnost.

Archiv veřejných přednášek z roku 2017
Archiv veřejných přednášek z roku 2018



Astronomické úkazy v roce 2019

RNDr. Jakub Hraníček, Ph.D.: Astronomické úkazy v roce 2019

RNDr. Jakub Hraníček, Ph.D., Česká astronomická společnost

pátek, 18. ledna 2019, 17:00 hod.

Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Tradiční lednová přednáška představí řádné i mimořádné astronomické úkazy, na které se můžeme těšit v roce 2019. Za využití počítačového planetária zrychleně procestujeme od jara až do zimy noční hvězdnou oblohu a některé astronomické úkazy si přiblížíme přímo v přednáškovém sále. Při cestě časem si na noční obloze postupně všimneme planet a jejich uskupení, našeho souseda Měsíce i životodárného Slunce. Řekneme si také něco o viditelnosti meteorických rojů či nadcházejících zatměních Měsíce či Slunce. Nezapomeneme zmínit ani nejdůležitější souhvězdí, mlhoviny, hvězdokupy nebo cizí galaxie.

RNDr. Jakub Hraníček, Ph.D. působí na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Je také předsedou Pobočky Vysočina České astronomické společnosti a Astronomického klubu Pelhřimov.



Tma jako ohrožený druh aneb O světelném znečištění

Pavel Suchan, Astronomický ústav Akademie věd ČR

čtvrtek, 21. února 2019, 17:00 hod.

Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Když se zamyslíme nad takovou samozřejmostí, že ve dne je světlo a v noci tma, zjistíme, že to taková samozřejmost už dávno není. Dvě třetiny obyvatel na Zemi žije v oblastech zasažených světelným znečištěním, v Evropě a v USA dokonce 90 %. V Evropě už původní přírodní noční prostředí nenajdeme. Zdá se, že o nic nejde, důsledky jsou ale velmi závažné, včetně těch, které se týkají našeho zdraví i peněženky.

Pavel Suchan je pracovník Astronomického ústavu AV ČR, místopředseda České astronomické společnosti a předseda její Odborné sekce pro světelné znečištění, v současné době navíc člen mezirezortní pracovní skupiny ke světelnému znečištění svolané ministrem životního prostředí. Problematikou světelného znečištění se zabývá od roku 2001, stál u zrodu prvního zákonného opatření v roce 2002 (Zákon o ovzduší 86/2002 Sb.), řešil obří svítící skleník na česko-polské hranici, byl u vyhlašování všech oblastí tmavé oblohy v České republice i na Slovensku.



Historie navigace

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav Akademie věd ČR

čtvrtek, 14. března 2019, 17:00 hod.

Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Proč se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu? Proč se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd? Co mají zeměpisná délka a šířka společného s délkovým a šířkovým rozměrem? Jak ovlivnilo hledání zeměpisné délky pokrok vědy a techniky v 18. století? Je využití astronavigace výhradní doménou mořeplavců? Na jakém principu funguje a jaké přístroje k ní potřebujeme? Jak se lodi na oceánu navigovaly ještě před par desítkami let? A jak se navigují dnes?

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. je český astronom a popularizátor astronomie. Zabývá se především meziplanetární hmotou a malými tělesy Sluneční soustavy. Pracuje v Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Ve volném čase se vášnivě zabývá astronavigací a historií navigace, a to i jako aktivní námořník. Je autorem desítek vědeckých i populárně naučných článků o astronomii, meziplanetární hmotě i navigaci a její historii. Dále je členem sdružení Amatérská prohlídka oblohy a Společnosti pro meziplanetární hmotu.



Další přednášky připravujeme.



ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA

Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz