Přednášky pro veřejnost

Jihlavská astronomická společnost ve spolupráci s Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti a Muzeem Vysočiny Jihlava připravuje pravidelné přednášky pro nejširší veřejnost.

Archiv veřejných přednášek z roku 2017
Archiv veřejných přednášek z roku 2018



Astronomické úkazy v roce 2019

RNDr. Jakub Hraníček, Ph.D.: Astronomické úkazy v roce 2019

RNDr. Jakub Hraníček, Ph.D., Česká astronomická společnost

pátek, 18. ledna 2019, 17:00 hod.

Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Tradiční lednová přednáška představí řádné i mimořádné astronomické úkazy, na které se můžeme těšit v roce 2019. Za využití počítačového planetária zrychleně procestujeme od jara až do zimy noční hvězdnou oblohu a některé astronomické úkazy si přiblížíme přímo v přednáškovém sále. Při cestě časem si na noční obloze postupně všimneme planet a jejich uskupení, našeho souseda Měsíce i životodárného Slunce. Řekneme si také něco o viditelnosti meteorických rojů či nadcházejících zatměních Měsíce či Slunce. Nezapomeneme zmínit ani nejdůležitější souhvězdí, mlhoviny, hvězdokupy nebo cizí galaxie.

RNDr. Jakub Hraníček, Ph.D. působí na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Je také předsedou Pobočky Vysočina České astronomické společnosti a Astronomického klubu Pelhřimov.

Videozáznam a fotogalerie z přednášky



Tma jako ohrožený druh aneb O světelném znečištění

Pavel Suchan: Tma jako ohrožený druh aneb O světelném znečištění

Pavel Suchan, Astronomický ústav Akademie věd ČR

čtvrtek, 21. února 2019, 17:00 hod.

Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Když se zamyslíme nad takovou samozřejmostí, že ve dne je světlo a v noci tma, zjistíme, že to taková samozřejmost už dávno není. Dvě třetiny obyvatel na Zemi žije v oblastech zasažených světelným znečištěním, v Evropě a v USA dokonce 90 %. V Evropě už původní přírodní noční prostředí nenajdeme. Zdá se, že o nic nejde, důsledky jsou ale velmi závažné, včetně těch, které se týkají našeho zdraví i peněženky.

Pavel Suchan je pracovník Astronomického ústavu AV ČR, místopředseda České astronomické společnosti a předseda její Odborné sekce pro světelné znečištění, v současné době navíc člen mezirezortní pracovní skupiny ke světelnému znečištění svolané ministrem životního prostředí. Problematikou světelného znečištění se zabývá od roku 2001, stál u zrodu prvního zákonného opatření v roce 2002 (Zákon o ovzduší 86/2002 Sb.), řešil obří svítící skleník na česko-polské hranici, byl u vyhlašování všech oblastí tmavé oblohy v České republice i na Slovensku.



Historie navigace

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D.: Historie navigace

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D., Astronomický ústav Akademie věd ČR

čtvrtek, 14. března 2019, 17:00 hod.

Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Proč se Féničané, Arabové a Vikingové dokázali plavit bez kompasu? Proč se Kolumbus dokázal vrátit z Ameriky bez využití navigace podle hvězd? Co mají zeměpisná délka a šířka společného s délkovým a šířkovým rozměrem? Jak ovlivnilo hledání zeměpisné délky pokrok vědy a techniky v 18. století? Je využití astronavigace výhradní doménou mořeplavců? Na jakém principu funguje a jaké přístroje k ní potřebujeme? Jak se lodi na oceánu navigovaly ještě před par desítkami let? A jak se navigují dnes?

Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. je český astronom a popularizátor astronomie. Zabývá se především meziplanetární hmotou a malými tělesy Sluneční soustavy. Pracuje v Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Ve volném čase se vášnivě zabývá astronavigací a historií navigace, a to i jako aktivní námořník. Je autorem desítek vědeckých i populárně naučných článků o astronomii, meziplanetární hmotě i navigaci a její historii. Dále je členem sdružení Amatérská prohlídka oblohy a Společnosti pro meziplanetární hmotu.


Záludné výběrové efekty v historii astronomie (Science Café)

RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav Akademie věd ČR

pátek, 12. dubna 2019, 17:00 hod.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, posluchárna P3, Tolstého 16, Jihlava

Historie rozvoje astronomie je od starověku až doposud silně ovlivňována záludnými výběrovými efekty, které často preferují nevýznamné jevy před těmi významnějšími. Hlavním problémem je obtížné určování vzdáleností jevů od nás, což vedlo, a patrně stále vede, k různým chybným závěrům.


Kosmické počasí - Jak ovlivňuje život na Zemi

Mgr. Lenka Zychová, Ph.D., Royal Belgian Institute for Space Aeronomy

pátek, 10. května 2019, 17:00 hod.

Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Ze Slunce i ze vzdálených končin vesmíru k nám dopadá nebezpečné záření ve formě energetických částic. Navíc, při silné sluneční aktivitě dochází ke geomagnetickým bouřím. Ty, společně s energetickým zářením ohrožují životy astronautů a komplikují vesmírné mise. Může ale kosmické počasí ohrozit i život zde na Zemi? A do jaké míry?



Příběh lunárního modulu

Ing. Tomáš Přibyl, publicista, odborník v oblasti kosmonautiky

čtvrtek, 13. června 2019, 17:00 hod.

Malovaný sál, Muzeum Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 55, Jihlava

Lunární modul byl historicky jedinou skutečnou mimozemskou kosmickou lodí – a také byl zřejmě nejpodivnějším létajícím zařízením, jaké kdy lidé vytvořili. I sami astronauti o něm říkali, že „létá lépe, než vypadá“. Bez něj by lidé před padesáti lety nepřistáli na Měsíci. Příběh lunárního modulu je příběhem neskutečné lidské vynalézavosti, touhy a odvahy. Je to příběh cesty člověka na Měsíc.

Ing. Tomáš Přibyl: Publicista v oblasti kosmonautiky a autor mnoha knih literatury faktu (Smrt měla jméno Challenger, Den, kdy se nevrátila Columbia, Poklady kosmonautiky aj.). Osobně navštívil všechna kosmická střediska NASA, potkal více než 260 kosmonautů, viděl startovat všechny americké raketoplány. Působí jako kurátor letectví a kosmonautiky v Technickém muzeu v Brně. Osobní stránky: www.kosmonaut.cz.


Další přednášky připravujeme.



ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA

Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz