Nabízené přednášky

Aktuálně nabízíme níže uvedené přednášky. V případě zájmu nás kontaktujte na emailu info@jiast.cz, příp. tel. 728 880 930.


Experimentální kosmologie

Planck All-Sky Images

Přednáší: Petr Dvořák

Délka přednášky: cca 90 minut

Jak je Vesmír veliký a jak je starý? Tyto na první pohled jednoduché otázky byly dlouhou historii otázkami pouze pro filozofy a teoretické fyziky, kde jedna druhé velmi často odporovaly.  Naštěstí s pokrokem techniky nastalo nyní důležité období lidstva, kdy nám odpovídá přímo sám – Vesmír. Podívejme se spolu na tuto zajímavou cestu odhalování základních lidských otázek pomocí tzv. Experimentální kosmologie, která díky výsledkům z družice Planck, otevřela nové lidské poznání. 


Gravitační vlny: Třetí okno dokořán

Black Holes of Known Mass

Přednáší: Petr Dvořák

Délka přednášky: cca 90 minut

Předpověď Alberta Einsteina o existenci gravitačních vln je víc než sto let starou teorií, avšak první přímá experimentální detekce těchto vln se podařila teprve na konci roku 2015. Pojďme se podívat, jak princip detekce gravitačních vln funguje a také na převratné objevy, které se díky experimentálnímu potvrzení existence gravitačních vln v poslední době odehrály. Ukážeme si, že gravitační vlny pro nás představují nový způsob poznávaní vesmíru, díky čemuž jsme mohli jen v posledním roce zaznamenat hned několik takříkajíc revolučních astronomických objevů. 


Hvězda nad Betlémem aneb Co přivedlo mudrce

Giotto di Bondone: Adoration of the Magi

Přednáší: Miloš Podařil

Délka přednášky: cca 75 minut

Může mít mysteriózní hvězda nad Betlémem, která podle Bible k právě narozenému Spasiteli přivedla mudrce z východu, nějaký reálný (astronomický) základ, nebo jde jen o biblickou metaforu? Tuto otázku si nejen astronomové kladou již po staletí a ve snaze nalézt odpověď pátrají v kronikách i hvězdných mapách. Dnes díky tomu existuje hned celá řada hypotéz, které se snaží interpretovat betlémskou hvězdu na základě skutečných astronomických událostí (kometa, výbuch novy nebo supernovy, velice jasné meteor, neobvyklé seskupení planet nebo vzácné planetární konjunkce atd.). Většina těchto hypotéz ovšem při své konstrukci naráží na větší či menší problémy a nesrovnalosti.

Na konci 20. století tak vznikl alternativní koncept (autorem je R. Molnar), který betlémskou hvězdu vysvětluje prostřednictvím dosud víceméně opomíjených pohledů.


Každému připadají hvězdy jiné aneb Volné úvahy o astronomii

December Supermoon Rises Over Washington D.C.

Přednáší: Miloš Podařil

Délka přednášky: cca 60 minut

Astronomii lze považovat za jednu z vůbec nejstarších a dost možná z hlediska historie vůbec nejdůležitějších přírodovědných vědních disciplín. V minulosti lidstva právě astronomie totiž sehrála zcela zásadní roli a do značné míry ovlivnila mnoho oblastí celospolečenského rozvoje. Ačkoliv se výzkum vesmíru z hlediska metod nebo používaných technologií ale i své filosofie v průběhu staletí dynamicky mění, jakýsi tajemný až mystický půvab astronomie zůstává.


Konec světa s oblohou

Sluneční erupce

Přednáší: Miloš Podařil

Délka přednášky: cca 75 minut

Čas od času se v médiích (především těch bulvárních) objevují zprávy, které předpovídají blížící se konce světa. Přestože se žádná z předpovídaných hrozeb doposud nenaplnila, na první pohled nesmyslné zprávy mezi lidmi stále znovu a znovu vyvolávají rozruch. Na druhé straně je však třeba konstatovat, že jisté nebezpečí z vesmíru opravdu hrozit může (např. střet s některou z planetek či některé silné projevy sluneční aktivity). Přednáška poskytuje základní orientační rámec pro racionální čtení vesměs nesmyslných apokalyptických předpovědí ale také uvádí některá rizika, která nám z pohledu astronomie mohou reálně hrozit. 


Moderní měřící přístroje ve službách astronomie

Paranal platform after sunset

Přednáší: Petr Dvořák

Délka přednášky: cca 90 minut

Moderní astronomie se bez kvalitní měřící techniky dnes už prakticky neobejde. Díky ní zjišťujeme o Vesmíru okolo nás stále nové a přesnější informace. To ovšem klade i vysoké nároky na její neustále zdokonalování. Od dalekohledů pozorujících ve všech oblastech elektromagnetického spektra až po špičkové družicové sondy s neuvěřitelnou citlivostí jsou založeny na všemožných fyzikálních principech. V rámci přednášky se zaměříme na principy a konstrukce nejpoužívanějších měřících přístrojů v astronomii.


Nanotechnologie všude, kam se podíváš i nepodíváš 

Richard Feynman

Přednáší: Petr Dvořák

Délka přednášky: cca 90 minut

Nanotechnologie se dnes používají prakticky v každém odvětví a můžeme se s nimi setkat i na místech, kde bychom to opravdu nečekali. Využití nanotechnologií nacházíme i v moderní astronomii, kde jsou kladeny stále vyšší nároky na měřící techniku jakou jsou například vesmírné družice nebo pozorovací technika. Základním kamenem nanotechnologií je pak nutná znalost fyzikálních zákonů v mikrosvěta, pomocí které objevujeme makrosvět.


Odhalené záhady měsíční astronomie aneb Kachny na Měsíci

Le Voyage dans la Lune, 1902

Přednáší: Miloš Podařil

Délka přednášky: cca 60 minut

Přestože Měsíc na obloze vídáme relativně často, i ve 21. století o něm koluje celá řad polopravd nebo dokonce i úplných nesmyslů. Současná věda přitom mnohé ze záhad dokáže zcela jednoznačně vysvětlit. Samostatnou kapitolou pak jsou tzv. konspirační teorie, které se snaží ve svých příjemcích vytvořit umělý pocit podvodu či spiknutí mocných. Přednáška poodhaluje historii a zákulisí některých “měsíčních” omylů, mystifikací a konspiračních teorií. 


Podivnosti planet

Jupiter

Přednáší: Miloš Podařil

Délka přednášky: cca 60 minut

Každá planeta v naší sluneční soustavě je zcela originální a něčím unikátní, něčím podivná. Přednáška krom ucelených informací o tom, jak vlastně naše sluneční soustava vypadá, poskytuje i přehled vybraných „podivuhodností“ všech planet naší sluneční soustavy. Krom rozsáhlých kráterů na Merkuru, masivním skleníkovém efektu na Venuši nebo o systému prstenců planety Saturn bude řeč i o tajemné tváři na Marsu či o záhadách měsíců planety Jupiter.

Přednáška je vhodná pro žáky základních škol a také pro letní dětské tábory.


Proměny vesmíru na vlastí oči aneb Pozorování proměnných hvězd

Černá díra Cygnus X-1

Přednáší: Miloš Podařil

Délka přednášky: cca 60 minut

V průběhu času mnohé hvězdy mění svou jasnost (jde o tzv. proměnné hvězdy). Důvodů pro změnu jasnosti pro hvězdy přitom může být hned několik. Jasnost může kolísat z důvodu fyzických změn odehrávajících se nitru nebo na povrchu hvězd ale i z důvodu čistě geometrických, kdy těleso hvězdy periodicky zakrývají jiné kosmické objekty (obíhající hvězdy nebo planety). Na první pohled se může zdát, že pozorování změn jasnosti hvězd žádné zásadní informace nemůže přinést. Ve skutečnosti ale astronomové v průběhu staletí vytvořili systém analyzování světelných změn, kdy za pomoci fyzikálních modelů dokážou vypovědět mnohé o mechanismech fungování hvězd.


Příběh Slunce

Západ Slunce

Přednáší: Miloš Podařil

Délka přednášky: cca 60 minut

Příběh Slunce začíná před přibližně pěti miliardami let. Tehdy po kolapsu jinak nenápadného oblaku mezihvězdného plynu a prachu vzniklo praslunce. Nejprve zářilo pouze v infračervené a záhy i ultrafialové oblasti spektra. Až později se vyvinulo ve hvězdu, okolo které se zformovala naše sluneční soustava.

Lidé Slunce vnímají od svého prvopočátku. Nejprve ve slunci viděli boha. Jako astrofyzikální objekt jej začali chápat až mnohem později. Například proč vlastně Slunce svítí, astronomové zjistili až v roce 1938.

Přednáška vypráví vzájemně prolínající se příběh Slunce a příběh lidského poznávání Slunce.


Zrození a smrt hvězdy: Prach jsi a v prach se navrátíš

Výbuch hvězdy v supernovu

Přednáší: Miloš Podařil

Délka přednášky: cca 90 minut

Hvězdy se rodí z prachu a plynu, přesněji řečeno, vznikají v jádrech kolabujících mlhovin. Jejich životy jsou v mnoha případech velice odlišné. Zatímco ty největší červené hvězdy žijí jen miliony let, malé a zpravidla bílé hvězdy se mohou dožívat řádově desítek a možná i stovek miliard let. Každá hvězda však nakonec umírá. Snad jen s výjimkou hvězd končících svůj život v podobě černých děr, hvězdy zanikají za doprovodu různý druhů výbuchů, které zavdávají vzniku prachových a plynných mlhovin.

V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.“ (Genesis 3,19-19)

Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz