24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.
Zlaté české ručičky
Čeští vědci z Ondřejova a specialisté z Vysoké školy chemicko technologické se podílejí na stavbě rentgenové družice IXO (International X-ray Observatory).
Původně byly dva projekty:
Projekt Xeus Evropské kosmické agentury, který měl nahradit družici XMM-Newton a stát se jedním z nejdražších projektů. Na oběžné dráze se měl stát největším rentgenovým dalekohledem. Měl se skládat ze dvou samostatných částí vzdálených 50m od sebe. První část měla obsahovat zrcadlo o ploše 5m2 a druhá část měla obsahovat detektory.
Projekt Constellation-X od NASA, který měl být složen ze čtyř identických družic sledujíc černé díry, hledat skrytou hmotu a sledovat supernovy.
Nastal však problém pro oba projekty společný. Do družic jsou plánovány velká a rozměrná zrcadla (pro detailnější a kvalitnější sbírání informací), avšak optický systém je vyráběn současnou technologií, u které vzniká nevýhoda značné hmotnosti. Při plánovaných rozměrech by vzniknul problém s vynesením družice na oběžnou dráhu.
Proto se ESA, NASA a JAXA (Japonská národní vesmírná agentura) sjednotily, aby našly novou technologii pro výrobu optického systému a vznikl nový projekt IXO pro detekci záření od 0,3 do 40keV. IXO bude mít na své palubě zrcadlové pole o ploše 3m2 a ohniskovou vzdáleností 20m.
Zrcadlo bude tvořeno několika tisíci destičkami o rozměrech 400 x 400mm. Právě čeští vědci pracují na návrhu přesné výroby těchto “sklíček” ve velkém… Destičky se vyrábějí ze skleněných desek nebo z křemíkových destiček. Tloušťka destičky je pouhých 0,75mm. Každá z nich je tvarována do paraboly nebo hyperboly při teplotách 600˚C. Dále jsou na povrch destičky naneseny materiály pro odraz a pro ochranu proti vesmírnému záření. Většinou se používá zlato nebo iridium. Při tomto procesu se musí dbát na to, aby povrch měl co nejmenší drsnost (tzn. největší výchylka mezi nejnižším a nejvyšším bodem na destičce byla 0,3nm!).
Cílem projektu IXO bude sledování černých děr, neutronových hvězd a odhalovaní historie a vývoje hmoty a energie jak viditelné tak temné. Plánovaný start družice je až na rok 2021 a měla by být v provozu nejméně 5 let, ale předpokládá se, že vydrží až 10 let.
komentář
Loading ...
