Říjen 2008 v kosmonautice

Začněme událostí, která se nestala. 15.10. měl odstartovat raketoplán Atlantis k Hubblovu kosmickému dalekohledu. Sedmičlenná posádka mise STS-125 měla během 5-6 výstupů opravit jeden z neúspěšnějších projektů americké kosmonautiky. Již pátá servisní mise měla prodloužit životnost dalekohledu alespoň do roku 2014. Měly být opraveny především gyroskopy, zajišťující orientaci. Dále potom výměna širokoúhlé kamery (Wide Field Camera, to je ta, která pořizuje ty nádherné obrázky), spektrograf (zařízení, které neposkytuje žádné pěkné obrázky, zato velice cenná vědecká data) a nakonec měla být opravena tepelná izolace. Bohužel nedlouho před startem došlo k vážným problémům. Zcela selhala orientace. To znamená, že dalekohled není správně orientován, nemůže posílat k Zemi data. V krajním případě mohlo dojít k nekontrolované rotaci, které by zcela znemožnila servisní misi. Technici tedy museli nejen spustit záložní řídící systém, ale i proškolit posádku na jeho výměnu. Spuštění se podařilo, nicméně na servis si bude muset dalekohled ještě počkat. Podle současných plánů raketoplán odstartuje v únoru příštího roku.

Začátek října se ale ve Spojených státech nesl ve znamení oslav 50. výročí vzniku NASA. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku vznikl 1. října 1958. NASA vznikla jako reakce na sovětské triumfy z Národním poradním výboru pro letectví poté, co prezident Eisenhower podepsal “National Aeronautics and Space Act”. Již o rok později letěl v prvním suborbitálním letu šimpanz Sam, za další 3 roky již John Glenn krouží kolem Země a za neuvěřitelných 11 let následuje přistání na Měsíci. Rozpočet NASy, který podepsal prezident Bush bude v roce 2009 činit 20 mld USD. 6. října prolétla sonda Messenger kolem Merkuru a pořídila snímky ze vzdálenosti pouhých 200 km. Sonda se k Merkuru vydala již v roce 2004, nicméně mezi tím Zemi využila jako gravitační prak. V letech 2006 a 2007 pak prolétla kolem Venuše. Jde teprve o druhou návštěvu nejmenší planety sluneční soustavy, navíc po 33 letech. V letech 1974 a 1975 kolem Merkuru třikrát prolétla sonda Mariner. V březnu 2011 dojde k navedení Messengeru na oběžnou dráhu a sonda se tak stane první umělou družicí Merkuru. Když už jsme u kosmických sond. New Horizont je již 1000 dní na cestě k Plutu a transnepntunickým tělesům. Dva marsovští nezmaři Spirit a Opportunty tráví na Marsu již 1700 solů (sol je den na Marsu a trvá 24 hodin a 37 minut).

V neděli 12.10. z kosmodromu Bajkonur odstartovala ruská loď Sojuz TMA-13 se dvěma členy posádky Expedice 18 (Fincke, Lončakov) a také s dalším vesmírných turistou, Richardem Garriottem. O dva dny později loď zakotvila u ISS. Tam došlo na střídání posádek a 24.10. od ISS odlétla pro změnu loď Sojuz TMA-12 s posádkou Expedice 17 (Volkov, Kononěnko), a s nimi se po dvanáctidenním výletu vrátil i Garriott.

Asijské úspěchy se netýkají jen Činy. Její dva taikonauté na konci září úspěšně vykonali třetí čínský pilotovaný let během něhož došlo i na 22 minutový výstup do volného prostoru, pochopitelně s čínskou rudou vlajkou v ruce. 22. října Indie vypustila svoji první sondu Chandrayaan-1 k Měsíci. A na začátku října ruská raketa Dněpr vypustila thajskou družici THEOS pro dálkový průzkum Země. 24.10. si připomínáme ještě jedno výročí. Před 30 lety byla totiž vypuštěna do vesmíru v rámci programu Interkosmos první československá družice. Magion 1, vyvinutý v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd se zabýval měřením magnetosféry a ionosféry a fungoval bezchybně až do září 1981. Doufejme, že již brzy budou následovat úspěchy další. Senát Parlamentu ve čtvrtek 18. září schválil Smlouvu o přístupu České republiky do Evropské kosmické agentury ESA a doporučil ji k ratifikaci, takže od vstupu k 1.1.2009 Českou republiku dělí jen podpis prezidenta.

Na závěr je třeba připomenout, že na přelomu října a listopadu nastávají vhodné podmínky pro pozorování ISS nad Vysočinou. Tentokrát bude možné pozorovat přelety nad ránem.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web