9. 9. 2010: Dvě několikametrové na sobě zcela nezávislé planetky včera těsně minuly planetu Zemi. Ani jedno z těles však neznamenalo žádné riziko. Více na svých stránkách přináší NASA.
26. 8. 2010: Na webu NASA jsou zveřejněny animace a družicová videa ničivého hurikánu Katarina, který zasáhl jih Spojených států přesně před pěti lety.
20. 8. 2010: Dnes nastává opozice Neptunu se Sluncem, planeta Neptun je tedy přesně na druhé straně oblohy, než Slunce. Neptun vychází při západu Slunce a naopak zapadápři východu Slunce. Pozorovat jej lze v souhvězdí Kozoroha.
13. 8. 2010: DOPORUČUJEME: Dnes v Zoologické zahradě Jihlava probíhá "Tajemná letní noc v zoo". Jde o netradiční prohlídku zoologické zahrady při setmění, kdy lze potkat nejen spoustu zajímavých zvířat, ale i tajemných bytost. Letošní téma je "ZROZENÍ". Vstup je možný pouze po rezervaci.
8. 8. 2010: Do 30. září mají studenti ve věku 10 až 17 let možnost přihlásit se do soutěže Expedice Mars 2010. Akci pořádá Česká kosmická kancelář a Dětská tisková agentura za podpory Vladimíra Remka, prvního československého kosmonauta. Hlavní cenou je simulovaný let na Mars.
Před pěti lety havaroval raketoplán Columbia
Let STS-107 raketoplánu Columbia měl za úkol provést několik vědeckých experimentů na oběžné dráze. Po dlouhé době se jednalo o let raketoplánu, který nebyl vypraven k obsluze Mezinárodní kosmické stanice ISS, nebo Hubbleova kosmického teleskopu HST. Hlavní část mise proběhla úspěšně. Povedlo se realizovat více než 80 experimentů. Při závěrečné fázi letu se však odehrála jedna z největších katastrof letů raketoplánů. Přistávající Columbia se ve výšce asi 60 km nad Texasem doslova rozpadla a shořela. Katastrofu nikdo nepřežil.
Na palubě raketoplánu byl i vůbec první Izraelský astronaut Ilan Ramon, na snímku zcela vpravo. S posádkou letěl i obrázek, nakreslený 14tiletým židovským chlapcem Petrem Ginzem z Prahy, který v roce 1944 zahynul v Osvětimi. Obrázek znázorňoval chlapcovy představy o měsíční krajině.
Raketoplán Columbia odstartoval 16. ledna 2003 v 15:39 UT z největšího amerického kosmodromu na známem Mysu Canaveral na Floridě. Řídící středisko NASA považovalo start za úspěšný. Při 81. sekundě po startu se však z vnější palivové nádrže (ET) odloupnul kus izolační pěny, který posléze narazil na náběžnou hranu levého křídla. Padající úlomek poškodil spodní část dílu RCC 8, což byla podle vyšetřovacích komisí hlavní příčina následné katastrofy. Padající izolace si však nikdo nevšimnul.
Pro let STS-107 bylo na palubu Columbia vybráno 7 astronautů; zleva: David M. Brown - specialista mise; Rick D. Husband - velitel; Laurel Blair Salton Clark - specialistka mise; Kalpana Chawla - specialistka mise; Michael P. Anderson - zástupce velitele; William C. McCool - pilot; Ilan Ramon.
Raketoplán následně dosáhl orbitální dráhy a posádka začala pracovat na plnění cílů mise. Pro zajištění nepřetržitého provádění experimentů posádka pracovala ve dvou směnách. První pracovní tým tvořili Rick D. Husband, Kalpana Chawla, Laurel Blair Salton Clark a Ilan Ramon. Michael P. Anderson, William C. McCool a David M. Brown tvořili druhou pracovní skupinu.
Obrázek "Měsíční krajina".
Mise probíhala bez větších obtíží. Posádka zkoumala kupříkladu vliv mikrogravitace na celkový odpor periferních cév u člověka, možnosti řízení arteriálního baroreflexu při cvičení v mikrogravitaci, vliv beztíže na regulaci srdečního tepu a krevního tlaku, nebo zjištění fyziologických parametrů ovlivňujících ortostatické potíže po kosmickém letu. Celkem proběhlo více než 80 experimentů.
Snímek dokumentující pád izolační pěny.
Columbia měla podle plánu přistát na Mysu Canaveral 1. února 2003. Čas přistání měl být 14:16 UT. Přistávací manévr byl zahájen. Katastrofě již nebylo možné zabránit. Ve 13:59:58 UT bylo přerušeno spojení s raketoplánem. Stroj se tou dobou řítil rychlostí přibližně 20 000 km/hod, nacházel se ve výšce 63 km nad Texasem. Trup raketoplánu je při přistávacím manévru extrémně tepelně namáhán. Díky poškození na strategickém místě pláště začal do útrob Columbia pronikat velmi horký ionizovaný vzduch. Nejprve došlo k odlomení levého křídla, následně se celý raketoplán rozpadnul.
Ihned po havárii NASA zastavil veškeré lety raketoplánů. Vyšetřovatelé zabývající se havárií Columbia vydali 29 doporučení, které měly zvýšit bezpečnost dalších letů. Jedním z bezpečnostních opatření mělo být pečlivé monitorování trupu raketoplánu při startu. Zároveň by posádky raketoplánu měly být směřovány pouze k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Zde by měli čas i prostor pro případnou opravu.
Prvním raketoplánem startujícím po havárii Columbia byl Discovery (start 9. července 2005). Při tomto pokusném letu se však problém s padající izolací opět opakoval. Raketoplán však poškozen nebyl a bezpečně přistál. Lety byly opět zastaveny. Znovuobnovení startů raketoplánů bylo až 4. července 2006.
komentář
Loading ...
