Pět let Jihlavské astronomické společnosti aneb stručná historie JASu

Vše začalo hned z kraje léta roku 2002. V Jihlavě tehdy neexistovala žádná organizace, která by působila v oblasti astronomie. Nejbližší (a do té doby víceméně jediné) takové zařízení se nacházelo až v Tčebíči, kde na malé hvězdárně působí místní pobočka České astronomické společnosti. Právě zde se zrodil nápad na sepsání krátkého astronomického článku pro některé regionální noviny. Článek vyšel začátkem srpna 2002 v Jihlavských listech a stal se pilotním dílem k seriálu Přehlídek oblohy, který na stránkách Jihlavských listů vychází dodnes.

Článek však měl mnohem větší efekt, než jsme doufali. Zapřičinil totiž to, že jsme byli přizváni na bránu Matky Boží, kterou tehdy provozovalo Občanské sdružení Jihlavská brána. Brána Matky Boží je jednou z dominant města. Na jejím vrcholu je ve výšce 24 metrů nad ulicí úžasná vyhlídková terasa. Pracovníci Jihlavské brány nás požádali, zda bychom právě odsud neuspořádali astronomické pozorování, tedy něco, co v Jihlavě již řadu let neexistovalo. To byla výzva. Po krátké domluvě jsme se dohodli na jednoduchém astronomickém programu, který jsme naplánovali na 14. září 2002, tedy na Dny evropského dědictví. Součástí programu bylo velmi stručné a obecné povídání o astronomii. Pokud by počasí dovolilo, připravili bychom i pozorování z vyhlídkové terasy pomocí malých astronomických dalekohledů.

14. září 2002 bylo pošmourné. Pripravovali jsme vrchní patro věže pro povídání o astronomiii a odhadovali, kolik asi přijde lidí. Nutno přiznat, že nám vládla skepse a předtucha totálního nezájmu ze strany veřejnosti. Vždyť akce se šíleným názvem Hvězdářské posezení nebyla nijak zvlášť anoncována. Sice se objevila na seznamu programů zpestřujících Dny evropského dědictví, nicméně v nesčetném množství titulů působila velmi nenápadně. Navíc titulek Hvězdářské posezení na bráně nemohl nijak oslovit.

Večer jsme před zahájením čekali ve věži a stále si utvrzovali myšlenku na neúspěch pro nezájem. Ze spodní části věže se však začaly ozývat kroky směřujkící k nám nahorů. A nebyly to kroky jednoho člověka, ale hned přibližně čtyř desítek lidí. Vezmeme-li v úvahu, že patra v bráně Matky Boží mají rozměry přibližně pouze 8 x 8 metrů, měli jsme náhle plno. Počasí zklamalo a pozorování nebylo možné. Přesto však Hvězdářské posezení zřejmě mělo úspěch. I pracovníci z Jihlavské brány byli spokojení. Domluvili jsme se tedy na pokračování. Hvězdářská posezení se stala trdičními. Ve věži jsme se scházeli vždy v půlce měsíce.

Koncem listopadu 2002 jsme se odhodlali k založení astronomického klubu. První schlzka se konala ve čtvrtek 12. prosince 2002 ve společenském sále brány Matky Boží. Postupem času se objevovali lidé, kteří začali tvoři pevné základy pro Jihlavskou astronomickou společnost. Naší tehdejší slabinou zřejmě bylo vymýšlení názvů, protože astronomický klub se z počátku jmenoval Jihlavská astronomie při Občanskom sdružení Jihlavská brána.

Astronomický klub i nadále připravoval astronomické pořady pro veřejnost. Přirozeně né vždy se akce sešly s úspěchem. Několikrát jsme zažili i situaci, při níž počet organizátorů mnohonásobně převyšoval počet návštěvníků. Časem jsme se však začali vrývat do jihlavského podvědomí. Pozorovali jsme s malými astronomickými dalekohledy, které byly naše vlastní. Malé dalekohledy jsou sice velmi půvabné, nicméně větší dalekohled by k astronomii dokázal přilákat mnohem víc lidí. Občanské sdružení Jihlavská brána vyšlo astronomickému klubu vstříc a navrhlo pořízení většího městského dalekohledu. Na jaře 2003 již byla částka na zakoupení astronomického dalekohledu ze strany Magistrátu města Jihlavy schválena.

Pořízen byl zrcadlový dalekohled dobson o průměru 25cm s ohniskovou vzdáleností 1,5m. Rázem se z dalekohledu stal největší veřejný astronomický dalekohled v celém kraji Vysočina.

Slavnostní otevření nového městského dalekohledu proběhlo odpoledne 7. července 2003 na bráně Matky Boží za účasti velkého množství návštěvníků. O slavnostní první světlo se postaral Mgr. Tomáš Koukal, vedoucí odboru školství, kultury a tělovýchovy jihlavského magistrátu. Zúčastnila se i celá řada novinářů. Reportáž o otevření dalekohledu se objevila kupříkladu i na celoplošné stanici Českého rozhlasu Radiožurnál.

Nový dalekohled byl zprovozněn začátkem července 2003. Hned měsíc poté se měla odehrát velká opozice Marsu. Rudá planeta se k Zemi přiblížila na pouhých 55 milionů kilometrů, což se neobešlo bez značné mediální masáže, která způsobila davové šílenství - Marsománii. Každý chtěl Mars vidět. V srpnu onoho roku jsme na bráně trávili opravdu mnoho času. Nebylo nijak mimořádné, když jsme poslední návštěvníky pozorování vyprovázeli kolem druhé hodiny ranní. Vzpomínám si na jednu opravdu velmi náročnou noc, když zájemci o pozorování utvořili forntu, která začínala nahoře na věži u dalekohledu, postupovala skrs celou věž a končila na ulici několik metrů před vchodem do věže. Na pozorování jsme byli jen čtyři. Kolem jedenácté hodiny večerní sjem se vydal pro pizzu pro kolegy, protože toho dne nikdo z nás ještě nejedl. Když jsem se s jídlem vracel zpět na věž, málem jsem dostal do zubů od jeednoho z netrpělivých návštěvníků, který si myslel, že jej chci předběhnout

Astronomický klub však nepořádal jen pozorování oblohy, ale i další programy. Uspořádali jsme kupříkladu vůbec první výstavu snímků fotografa Aleše Koláře z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Do Jihlavy přijeli přednášet i mnozí odborníci z různých oblastí astronomie. Jmenujme kupříkladu Bc. Lenku Šarounovou, RNDr. Pavla Kotena, Ph.D., Mgr. Andrea Budovičová, Vladimír Libý, později i Ing. Tomáš Přibyl, nebo v rámci Letního astronomického soustředění i RNDr. Jiří Grygar, CSc. Ale to již mírně předbíhám.

Působení astronomického klubu se již stávalo součástí kulturního života v Jihlavě. Jihlavské astronomie začali i velmi hojně využívat novináři. Začal jsme velmi úzce spolupracovat kupříkladu s redakcí Českého rozhlasu Region.

Shodou okolností se povedlo též domluvit spolupráci hned s několika velmi významnými oraganizacemi v Jihlavě. Astronomický klub začal spolupracovat i se Zoologickou zahradou Jihlava. Připravovali jsme několik astronomicko-soutěžních dnů, dokonce jsme měli v Zoo na starost i velkou část progamu Dne dětí.

Začal rok 2004 a v hlavách členů astronomického klubu se začal rodit nápad na projekt, který se později stal jedním ze stěžejních. Začali jsme připravovat dětský letní tábor Letní astronomocké soustředění - LASO. S nápadem na uspořádání letního tábora se ale objevilo hned nekolik překážek. Většinu z nich se naštěstí povedlo vyřešit velmi plodnou spoluprácí s Domem dětí a mládeže v Jihlavě. Na členech stále ještě neformálního astronomického klubu však zůstala povinnost nabytí právní subjektivity. A tak vzniklo občanské sdružení Jihlavská astronomická spoelčnost. Stanovy sdružení Minosterstvo vnitra schválilo 20. února 2004. Tábor LASO se stále těší úspěchu.

Jihlavská astronomická spoelčnost i nadále připravuje stále rozmanitější nabídku svých projektů. Astronomové vyjíždějí s dalekohledy na nejrůznější místa, na tábory, do menších obcí, apod. Jihlavská astronomická spoelčnost též organizuje cyklistickou AstroTour. Její první rořník se odehrál v roce 2004, kdy cyklisté jeli trať Jihlava - Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově - Jihlava.

Vznik formální organizace Jihlavské astronomické společnosti však měl ještě jednu výhou. Mohli jsme začít oficiálně jednat s úřady a samospeávami o možnostech rozšíření zázemí pro astronomii. Nymí Jihlavská astronomická spoelčnost jedná se Statutárním městem Jihlava a Krajským úřadem kraje Vysočina o vzniku hvězdárny a planetária v Jihlavě.

Koncem roku 2006 získala Jihlavská astronomická spoelčnost mimořádný sponozorský dar od společnosti Moravia Steel, a.s. Díky této podpoře jsme mohli pořídit vlastní velký astronomický dalekohled Schmidt-Cassegrain o průměr 12″ (tedy přibližně 30cm). Tento přístroj byl slavnostně představe 22. února 2007. Přestřihnutí pásky při Prvním světle obstaral Ing. Jaroslav Vymazal, primátor Statutárního města Jihlava.

Nový dalekohled se stal největším veřejným astronomickým dalekohledem na Vysočině. Tento přístroj je však stále mobilní, Jihlavská astronomická společnost je tedy může používat i pro výjezdová pozorování, ale i jako pomůcku doprovodných programů nejrůznějších akcí.

Pro své členy Jihlavská astronomická spoelečnost připravila celou řadu exkurzí na zajímavá nejen astronomická místa.

Díky velmi složité situaci kolem provozu brány Matky Boží v období konce roku 2006 a dále roku 2007 se stala Jihlavská astronomická společnost formálním (nicméně provizorním) provozovatelem celého objektu. Museli jsme se přizpůsobit a ještě mírně obohatit náš program v neastronomické rovině. Uspořádali jsme několik výstav obrazů, kermiky, grafik, fotografií, modelů, apod.

Zřejmě největším ocenením pro nás bylo zhodnocení fotoreportérů deníku MF Dnes. V době, kdy v Brně probíhal koncert legendárních Rolling Stones, v novinách vyšla fotografická strana reportáží, kde příspěvek o Jihlavské astronomické spoelčnosti byl otištěn nad zprávou o megakoncertu. Je tedy zřejmé, kdo je slavnější :-)))

Byli bychom rádi, aby byla Jihlavská astronomická společnost pohodovou partou lidí, kteří chtějí svému okolí ukázat svět a vesmír kolem. Toto je naším předsevzetím, které se snažíme plnit už pět let.

Na samý závěr snad už jen projev díku. Děkujeme všem, kteří Jihlavské astronomické spoelčnosti někdy nějak podali ruku a pomohli. Díky moc a vzhůru za dalekohledy

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web