Aktuality a články

Teleskopie XVI: Amatérský helioskop
1.4.2009 | Ivo Zajonc

Sledování sluneční fotosféry patří k nejpoutavějším amatérským pozorováním, které mohou mít při systematické práci i svůj vědecký význam. Rychle se měnící vzhled slunečních skvrn je zajímavý i pro začínající hvězdáře-amatéry, kteří si pro tyto účely snaží obstarat vhodný dalekohled.

Teleskopie XV: Fotografujeme astronomickým dalekohledem
1.3.2009 | Ivo Zajonc

Většina amatérských astronomů se v určité fázi své činnosti dostane do období, kdy se snaží své vizuální pozorování doplnit i fotografováním různých vesmírných objektů. Z celé rozsáhlé problematiky astronomické fotografie bychom se v tomto díle chtěli dotknout především možností, které poskytují amatérský astronomický dalekohled vybavený běžným fotoaparátem.

M2: Kulová hvězdokupa ve Vodnáři
28.2.2009 | Mirek Dočekal

Tentokrát zavítáme do souhvězdí Vodnáře. Velká kulová hvězdokupa M2 (NGC 7089; GC 4678) se nachází v nepředstavitelné vzdálenosti 37 500 světelných let, tedy dále než jádro naší Galaxie. Pro alespoň nějakou představu je možno uvést, že nadzvukovému dopravnímu letadlu Concorde by cesta ze Země někam do této hvězdokupy trvala asi sedmnáct miliard let. Od velkého třesku před asi 13,7 miliardami let, tedy ani za celou dobu existence vesmíru, by tam nemohlo doletět. To vše za předpokladu, že by se vzdálenost hvězdokupy po celou dobu cesty neměnila.

Galileo Galilei (1564 - 1642)
21.2.2009 | Vladimír Libý

Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v Pise. Jeho jméno je spojeno kromě prvního použití dalekohledu v astronomii především se zavedením vědecké metody do zkoumání fyzikálních jevů.

Galileo Galilei – psychologický rozbor rukopisů, podpisů a kreseb
15.2.2009 | Luboš Novotný

V den jeho narození umírá Michelangelo Buonarotti a v roce úmrtí se narodil Isaac Newton. Předpokládaná doba převratných poznání, změn i počátků moderní fyziky. Existuje mnoho informací o Galileově životním díle, ale jaký vlastně byl onen velikán, kterého prověřil čas a navždy ho zapsal do paměti lidí?

Teleskopie XIV: Jednoduché zařízení pro astrografii
1.2.2009 | Ivo Zajonc

Fotografie, které nacházejí široké využití ve všech odvětvích činnosti člověka, mají v astronomii specifické poslání. Neslouží zde jen k tomu, aby zachytily přesně a podrobně nejrůznější (často velmi rychle mizící) jevy, ale umožňují i zobrazení "neviditelných" objektů.

M1: Krabí mlhovina
10.1.2009 | Mirek Dočekal

Krabí mlhovina (M1; NGC 1952; Sharpless 244) se nachází v souhvězdí Býka. Slabá, pouhýma očima neviditelná mlhavá skvrnka se stala prvním objektem slavného Messierova katalogu. Krabí se jí říká podle náčrtku irského astronoma lorda Rosse, který ji pozoroval roku 1844.

Teleskopie XIII: Protuberanční nástavec pro amatérské dalekohledy
1.1.2009 | Ivo Zajonc

Sluneční erupce bezesporu patří mezi nejpozoruhodnější jevy, které souvisí se sluneční činností. Každého pozorovatele uchvátí svou mohutností, dynamikou a nepřeberným bohatstvím tvarů.

Problémy s časem
28.12.2008 | Miloš Podařil

Možná jste také zaregistrovali zprávu, že rok 2008 bude vůbec nejdelším rokem za posledních 16 let. Tato informace proběhla drtivou většinou médií. Rok 2008 je přestupný, má tedy 366 kalendářních dnů, navíc na jeho samý konec má být vložena ještě jedna (tzv. přestupná) sekunda. Mnozí tedy budou o silvestrovské půlnoci sledovat své rádiem řízené hodiny a čekat, zda-li se jim na dispeji ona sekunda navíc objeví.

Předáška Tomáše Přibyla: Buran - příběh zbytečného raketuplánu
2.12.2008 | Miloš Podařil

Jihlavská astronomická společnost ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Jihlava uspořádala přednášku publicisty Ing. Tomáše Přibyla nazvanou "Buran: příběh zbytečného raketoplánu".

Teleskopie XII: Projekční metoda pozorování Slunce
1.12.2008 | Ivo Zajonc

Z hlediska astronomických pozorovacích metod je Slunce specifickým objektem, který je charakteristický velmi intenzivním světelným a tepelným zářením. Při jeho přímém pozorování musíme proto technicky poměrně náročnými zařízeními eliminovat tento nadbytek energie, který by mohl vážně poškodit náš zrak. Máme však možnost využít i metodu nepřímého pozorování sluneční fotosféry, promítání obrazu Slunce, při kterém takovéto nebezpečí nehrozí. Technické pomůcky, které k tomu potřebujeme, jsou přitom velmi jednoduché.

Výkonný výbor Jihlavské astronomické společnosti pro období 2008 - 2011
28.11.2008 | Redakce jiast.cz

6. Valná hromada Jihlavské astronomické společnosti zvolila nový Výkonný výbor pro funkční období let 2008 - 2011.



Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz