Teleskopie

Teleskopie XII: Projekční metoda pozorování Slunce
1.12.2008 | Ivo Zajonc

Z hlediska astronomických pozorovacích metod je Slunce specifickým objektem, který je charakteristický velmi intenzivním světelným a tepelným zářením. Při jeho přímém pozorování musíme proto technicky poměrně náročnými zařízeními eliminovat tento nadbytek energie, který by mohl vážně poškodit náš zrak. Máme však možnost využít i metodu nepřímého pozorování sluneční fotosféry, promítání obrazu Slunce, při kterém takovéto nebezpečí nehrozí. Technické pomůcky, které k tomu potřebujeme, jsou přitom velmi jednoduché.

Teleskopie XI: Pomůcky pro přímé pozorování Slunce
1.11.2008 | Ivo Zajonc

Při pozorováních sluneční fotosféry, při kterých využíváme promítnutého obrazu Slunce na projekční ploše připojené k dalekohledu, máme k dispozici i druhou metodu, tzv. přímé pozorování. V tomto případě je oko pozorovatele namířeno přímo na Slunce a pokud nemá dojít k poškození zraku vysokou intenzitou slunečního světla a tepla, musíme vyřešit problém, jak zeslabit proud světelné a tepelné energie. Touto otázkou se budeme zabývat v následujících řádcích, přičemž budeme vycházet z možností a potřeb astronoma-amatéra.

Teleskopie X: Astronom amatér a jeho zrak
1.10.2008 | Ivo Zajonc

Pro astronomy amatéry, kteří se věnují pozorování oblohy, jsou hlavní dalekohledy. O jejich kvalitách a o přednostech jednotlivých systémů astronomických teleskopů se vedou dlouhé, vášnivé debaty. Většinou se při tom zapomíná na skutečnost, že ani nejlepší dalekohled nám nebude nic platný, když nebudeme mít zdravé oči a dostatečné zkušenosti, jak při vizuálních pozorováních správě postupovat.

Teleskopie IX: Okno jako astronomická pozorovatelna
1.9.2008 | Ivo Zajonc

Mezi přáteli astronomie je dobře známo, že okno obytného domu nepatří k vhodným místům pro pozorování oblohy, zvlášť pokud k tomuto účelu chceme použít i astronomický dalekohled. Praxe však ukazuje, že takovýto způsob využívá při realizaci své záliby mnoho amatérů.

Teleskopie VIII: Použití dynametru v astronomické optice
1.8.2008 | Ivo Zajonc

Když si koupíme astronomický dalekohled, najdeme ve většině případů údaje o jeho hlavních charakteristikách (ohnisková vzdálenost objektivu, průměr, zvětšení) uvedené v přiložené dokumentaci. I na okulárech je napsáno, jaká je jejich ohnisková vzdálenost, případně zvětšení, které dosahují ve spojení s daným dalekohledem. Astronom-amatér se však střetává při svých aktivitách v oblasti astronomických přístrojů s případy, kdy potřebné údaje chybí, a proto hledá jednoduché metody, jak je zjistit.

Teleskopie VII: Centrování dalekohledů a nastavení paralaktických montáží
1.7.2008 | Ivo Zajonc

Každý astronomický přístroj může správně fungovat jen tehdy, kdy jsou všechny jeho součásti sestaveny tak, jak bylo určeno výrobcem. Tento princip se ve zvýšené míře uplatňuje v oblasti optických přístrojů a jemnomechanických zařízení. Už malá odchylka některé části dalekohledu nebo jeho montáže od původně určené polohy může způsobit velké nedostatky v kvalitě obrazu.

Teleskopie VI: Okuláry pro amatérské dalekohledy
1.6.2008 | Ivo Zajonc

Obraz pozorovaný pomocí dalekohledu pozorujeme optickým systémem, tzv. okulárem. Jeho funkce je shodná s funkcí lupy, kterou pozorujeme obraz v ohniskové rovině.

Teleskopie V: Triedr v astronomii
1.5.2008 | Ivo Zajonc

Na první pohled se může zdát, že malé dalekohledy s převracející hranolovou soustavou, tzv. triedry, nejsou pro astronomická pozorování příliš vhodné. Čas od času lze zaslechnou laik a amatéry, kteří si stěžují, že mají jen malý triedr se kterým již nemohou nic většího podniknout.

Teleskopie IV: Jednoduchý astronomický dalekohled
1.4.2008 | Ivo Zajonc

Mnozí amatérští astronomové si svůj první astronomický dalekohled sestrojili vlastníma rukama. Mohl to být například jednoduchý teleskop Keplerova typu, který měl čočku z brýlí ve funkci objektivu.

Teleskopie III: Jednoduché metody měření a výpočty pro amatérskou konstrukci dalekohledů
1.3.2008 | Ivo Zajonc

Je již téměř pravidlem, že se amatérští astronomové krom otázek týkajících se vesmíru, zajímají též o principy praktické optiky. Optické přístroje (dalekohledy a fotokomory) představují prostředky, které umožňují přátelům astronomie pronikat hlouběji do vesmíru, ale u řešit jiné zajímavé otázky.

Teleskopie II: Zkoušení optického systému astronomických dalekohledů
1.2.2008 | Ivo Zajonc

Dalekohled je přístroj, který měl pro rozšiřování poznatků o stavbě vesmíru neobyčejný význam. Jediným zdrojem informací o kosmických tělesech byl po dlouhé staletí jejich světlo přicházející na Zemi v oblasti viditelného spektra. Dnes astronomové dokáží zachytit a analyzovat i jiné druhy elektromagnetického záření, čímž se obzory našeho poznání velmi zásadně rozšířily.

Teleskopie I: Jaký dalekohled je vhodný pro astronoma amatéra?
1.1.2008 | Ivo Zajonc

Většina amatérských astronomů se nespokojí s poznáváním vesmíru jen z knih a časopisů, případně s pozorováním oblohy bez využití optických pomůcek.


stránky:
12

Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz