O hvězdárně s Milošem Vystrčilem

Jihlavská astronomická společnost již od roku 2004 usiluje o vznik hvězdárny v Jihlavě. Krajský úřad kraje Vysočina nyní připravuje rozsáhlý projekt s pracovním názvem Vesmír Vysočiny, jehož základním kamenem má být právě hvězdárna.

Rozhovor s RNDr. Milošem Vystrčilem (ODS), hejtmanem kraje Vysočina v letech 2004 až 2008:

V některém z rozhovorů s Vámi jsem si přečetla Vaše vyjádření ve smyslu, že jedním z Vašich snů je i vznik hvězdárny v Jihlavě. Proč právě hvězdárnu považujete za tak důležitou?
Nevím, zda jsem přímo hovořil o tom, že vznik hvězdárny je mým snem, ale určitě platí, že jsem přesvědčen, že nám pořádná hvězdárna s možností přístupu veřejnosti na Vysočině dlouhodobě chybí. Tento nedostatek Vysočiny jsem registroval coby učitel fyziky a matematiky na Gymnáziu v Telči již před dvaceti lety a od té doby se bohužel nic nezměnilo. Odpověď na to, proč je hvězdárna nebo lépe proč jsou hvězdárny důležité dává podle mě kouzelným způsobem byť s určitou nadsázkou známá věta ,která říká, že “Člověk se od prasete liší mimo jiné také tím, že občas zvedne hlavu a podívá se ke hvězdám.” Zjednodušeně řečeno, je to dle mého názoru astronomie a astrofyzika, které patří od pradávna k našemu životu, neboť právě tyto vědní discipliny nám umožňují alespoň trochu poodhalit roušku tajemna, které nás obklopuje. Jsem přesvědčen, že každý kraj by měl mít zájem a dělat vše proto, aby otevřel svým obyvatelům a zejména potom dětem - žákům, studentům okna vědy a vesmíru dokořán. Je to pro naši budoucnost velmi důležité a musí se nám to vyplatit.

Co Vás napadlo, když za Vámi poprvé přišli lidé z Jihlavské astronomické společnosti s myšlenkou o zřízení hvězdárny?
Již si přesně nepamatuji, co mě poprvé napadlo. Vzpomínám si ale, že mě myšlenka na zřízení hvězdárny okamžitě nadchla a nebylo nutné mě přemlouvat k tomu, abych myšlenku podpořil. Na co si ještě vzpomínám, je má radost z toho, že přímo v Jihlavě existují nadšenci, kteří se nejen v noci rádi dívají na oblohu, ale kteří také pořádají přednášky a především, kteří jsou ochotní pro rozvoj astronomie na Vysočině udělat maximum. Na úkor svého volného času, na úkor svých jiných zálib a možná i povinností. Zdůrazňuji to proto, že to pro mě v tu chvíli bylo hrozně důležité. Pokud jako politik máte za sebou lidi, o kterých jistě víte, že myšlenkou - nápadem žijí, že je jejich snem a touhou, potom to násobí Vaše síly a posiluje i vaše přesvědčení. A abych byl v tom popisu objektivní, ještě mě také při prvních setkáních napadlo, že si to jihlavští astronomové představují všechno hodně jednoduše. Chvíli dalo práci jim vysvětlit, že hejtman je pouze jedním z krajských zastupitelů a nikoliv neomezený pán, který rozhoduje, jak se mu zlíbí.

Jak moc bylo složité prosadit tuto myšlenku v radě kraje a mezi zastupiteli? Jaké je vůbec v zastupitelstvu aktuální rozložení názorů na zřízení hvězdárny?
Trochu jsem se toho dotkl již v předchozí odpovědi. Byly to hodiny a hodiny debat s úředníky, odborníky, kolegy zastupiteli. Vysvětlování k čemu, že je vlastně taková hvězdárna důležitá, jak může být využitá, kdo by ji provozoval apod. Vše potom nabralo nový směr se schválením Regionálního operačního programu a s tím spojenou možností čerpání peněz z evropských fondů. Byla to paní docentka Fryšová a pan doktor Černý, se kterými jsme se při debatách o hvězdárně posunuli až k projektu, který dnes pracovně nazýváme “Vesmír Vysočiny”. To znamená, že jsme úmysl zřízení hvězdárny rozšířili o záměr vytvořit zároveň v okolí hvězdárny jakýsi populárně naučný vědecký a technický park, který by kromě budovy hvězdárny obsahoval i další budovy s modely různých interaktivních výtvorů lidského génia (parní stroj, magnetická dráha, model atomu, model DNA, jaderný reaktor atd.) a také potřebné zázemí pro studium a třeba i dlouhodobější pobyt studijních skupin. Pokud se nyní ptáte, co na to krajští zastupitelé, potom musím přiznat, že je před námi ještě hodně práce, ale již se nám podařilo získat celou řadu příznivců. Určitě je dobře, že celý projekt také podporuje město Jihlava, zejména pan primátor Jaroslav Vymazal. Nakonec Vesmír Vysočiny by se měl doplňovat s planetáriem, které hodlá vybudovat za evropské peníze právě Jihlava.

Pokud se nemýlím, aktuálně navrhovaná pořizovací cena je přibližně něco málo přes 50 milionů. Myslíte si, že tato nemalá částka je pro poměry na Vysočině odpovídající?
Mýlíte se. Dnes je to již více, ale definitivní odhadovaná částka bude známa až poté, co bude připraven projekt. Vzhledem k tomu, že se jedná o podporu výchovy, vzdělávání, vědy a výzkumu - tedy nejvíce perspektivních oblastí lidské činnosti, považuji toto směřování využití peněz z evropských i krajských zdrojů za správné a odpovídající potřebám Vysočiny.

Jak si představujete provoz hvězdárny po ekonomické stránce? Takové zařízení si na sebe přeci nemůže vydělat. Kde jsou podle Vás největší rizika celého projektu?
Představa v definitivní podobě ještě neexistuje. Osobně nepočítám s tím, že by si “Vesmír Vysočiny” na sebe vydělal výběrem vstupného. To považuji za scestnou myšlenku. Vesmír Vysočiny si na sebe vydělá svým nepřímým působením na naše děti a nakonec i jejich rodiče. Je to právě věda a technika a její pokrok, který dlouhodobě zajišťuje rozvoj lidstva. V tom vidím velkou šanci i pro kraj Vysočina. Pouze pro informaci je možná dobré uvést, že všechna muzea, galerie a rovněž i Horácké divadlo jsou prodělečné instituce dotované z krajského rozpočtu. Přesto nikoho z nás nenapadne je rušit. Naopak kultura stejně jako výstava úspěchů vědy a techniky nebo sledování hvězd patří - by měly patřit - k důležitým součástem našeho života.

Jaká je podle Vás časová realizovatelnost?
Těžké odhadovat. Byl bych rád, pokud bychom se dočkali v roce 2010 nebo 2011.

S jakými pocity by, podle Vás, měli návštěvníci z hvězdárny odcházet?
Nemohu někomu předepisovat jeho pocity. Já bych si ale přál, aby návštěvníci hvězdárny a celého naučně populárního parku odcházeli nejen poučeni a pobaveni, ale také s motivací a snad i hrdostí možná i pýchou na to, jakých výkonů jsou lidský mozek a lidské ruce schopny. Pobavit a zároveň motivovat. Motivovat ke studiu technických oborů, ke studiu oblohy plné hvězd. Motivovat k pokoře i snaze být lepší a zároveň i skromnější. Je dobré vědět, že příroda - vesmír je mocný a nekonečný a že za zázrak naší existence je třeba dnes a denně děkovat a zároveň i pro jeho další setrvání tvrdě pracovat.

Děkuji za rozhovor.

Ptala se Petra Váňová.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web