Astronomie a fyzika

Galileo Galilei (1564 - 1642)
21.2.2009 | Vladimír Libý

Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v Pise. Jeho jméno je spojeno kromě prvního použití dalekohledu v astronomii především se zavedením vědecké metody do zkoumání fyzikálních jevů.

Galileo Galilei – psychologický rozbor rukopisů, podpisů a kreseb
15.2.2009 | Luboš Novotný

V den jeho narození umírá Michelangelo Buonarotti a v roce úmrtí se narodil Isaac Newton. Předpokládaná doba převratných poznání, změn i počátků moderní fyziky. Existuje mnoho informací o Galileově životním díle, ale jaký vlastně byl onen velikán, kterého prověřil čas a navždy ho zapsal do paměti lidí?

Teleskopie XIV: Jednoduché zařízení pro astrografii
1.2.2009 | Ivo Zajonc

Fotografie, které nacházejí široké využití ve všech odvětvích činnosti člověka, mají v astronomii specifické poslání. Neslouží zde jen k tomu, aby zachytily přesně a podrobně nejrůznější (často velmi rychle mizící) jevy, ale umožňují i zobrazení "neviditelných" objektů.

M1: Krabí mlhovina
10.1.2009 | Mirek Dočekal

Krabí mlhovina (M1; NGC 1952; Sharpless 244) se nachází v souhvězdí Býka. Slabá, pouhýma očima neviditelná mlhavá skvrnka se stala prvním objektem slavného Messierova katalogu. Krabí se jí říká podle náčrtku irského astronoma lorda Rosse, který ji pozoroval roku 1844.

Teleskopie XIII: Protuberanční nástavec pro amatérské dalekohledy
1.1.2009 | Ivo Zajonc

Sluneční erupce bezesporu patří mezi nejpozoruhodnější jevy, které souvisí se sluneční činností. Každého pozorovatele uchvátí svou mohutností, dynamikou a nepřeberným bohatstvím tvarů.

Problémy s časem
28.12.2008 | Miloš Podařil

Možná jste také zaregistrovali zprávu, že rok 2008 bude vůbec nejdelším rokem za posledních 16 let. Tato informace proběhla drtivou většinou médií. Rok 2008 je přestupný, má tedy 366 kalendářních dnů, navíc na jeho samý konec má být vložena ještě jedna (tzv. přestupná) sekunda. Mnozí tedy budou o silvestrovské půlnoci sledovat své rádiem řízené hodiny a čekat, zda-li se jim na dispeji ona sekunda navíc objeví.

Teleskopie XII: Projekční metoda pozorování Slunce
1.12.2008 | Ivo Zajonc

Z hlediska astronomických pozorovacích metod je Slunce specifickým objektem, který je charakteristický velmi intenzivním světelným a tepelným zářením. Při jeho přímém pozorování musíme proto technicky poměrně náročnými zařízeními eliminovat tento nadbytek energie, který by mohl vážně poškodit náš zrak. Máme však možnost využít i metodu nepřímého pozorování sluneční fotosféry, promítání obrazu Slunce, při kterém takovéto nebezpečí nehrozí. Technické pomůcky, které k tomu potřebujeme, jsou přitom velmi jednoduché.

Teleskopie XI: Pomůcky pro přímé pozorování Slunce
1.11.2008 | Ivo Zajonc

Při pozorováních sluneční fotosféry, při kterých využíváme promítnutého obrazu Slunce na projekční ploše připojené k dalekohledu, máme k dispozici i druhou metodu, tzv. přímé pozorování. V tomto případě je oko pozorovatele namířeno přímo na Slunce a pokud nemá dojít k poškození zraku vysokou intenzitou slunečního světla a tepla, musíme vyřešit problém, jak zeslabit proud světelné a tepelné energie. Touto otázkou se budeme zabývat v následujících řádcích, přičemž budeme vycházet z možností a potřeb astronoma-amatéra.

Jasné nebe!
8.10.2008 | Vladimír Libý

Se zájmem jsem si přečetl článek Instantních astronomických novin (Volby 2008 vs. světelné znečištění) o světelném znečištění, konkrétně obsahující odpovědi politiků z jednotlivých politických stran. Kromě toho, že jde o článek, pod nímž se dá očekávat flame ve stylu Novinek.cz, se od podobného průzkumu nedá očekávat nic nového. Navíc někteří politici si dokonce dovolili neodpovědět!

Teleskopie X: Astronom amatér a jeho zrak
1.10.2008 | Ivo Zajonc

Pro astronomy amatéry, kteří se věnují pozorování oblohy, jsou hlavní dalekohledy. O jejich kvalitách a o přednostech jednotlivých systémů astronomických teleskopů se vedou dlouhé, vášnivé debaty. Většinou se při tom zapomíná na skutečnost, že ani nejlepší dalekohled nám nebude nic platný, když nebudeme mít zdravé oči a dostatečné zkušenosti, jak při vizuálních pozorováních správě postupovat.

Teleskopie IX: Okno jako astronomická pozorovatelna
1.9.2008 | Ivo Zajonc

Mezi přáteli astronomie je dobře známo, že okno obytného domu nepatří k vhodným místům pro pozorování oblohy, zvlášť pokud k tomuto účelu chceme použít i astronomický dalekohled. Praxe však ukazuje, že takovýto způsob využívá při realizaci své záliby mnoho amatérů.

Teleskopie VIII: Použití dynametru v astronomické optice
1.8.2008 | Ivo Zajonc

Když si koupíme astronomický dalekohled, najdeme ve většině případů údaje o jeho hlavních charakteristikách (ohnisková vzdálenost objektivu, průměr, zvětšení) uvedené v přiložené dokumentaci. I na okulárech je napsáno, jaká je jejich ohnisková vzdálenost, případně zvětšení, které dosahují ve spojení s daným dalekohledem. Astronom-amatér se však střetává při svých aktivitách v oblasti astronomických přístrojů s případy, kdy potřebné údaje chybí, a proto hledá jednoduché metody, jak je zjistit.



Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz