Astronomie a fyzika

Teleskopie XXIII: Měříme sluneční konstantu
1.11.2009 | Ivo Zajonc

Sluneční (solární) konstanta je celkové množství sluneční energie, které dopadne za sekundu na plochu 1 m^2 kolmou na směr slunečních paprsku nacházející se nad zemskou atmosférou ve střední vzdálenosti Země od Slunce.

Teleskopie XXII: Pozorování planet
1.10.2009 | Ivo Zajonc

O pozorování planet je mezi amatéry neustále velký zájem. Je tomu tak proto, že mnohé jevy v planetární soustavě, jako např. změna fází Venuše, různé úkazy v systému Jupiterových měsíců, přemisťování planet mezi hvězdami, jsou poutavé svojí dynamikou a jsou proto zajímavým divadlem, které uspokojí každého pozorovatele.

Teleskopie XXI: Amatérské pozorování měsíčního povrchu
1.9.2009 | Ivo Zajonc

Měsíc patří k nejlépe probádaným kosmickým tělesům. Tato skutečnost vyplývá z toho, že při jeho výzkumu bylo možné uplatnit nejen nepřímé metody astronomického bádání (při využití dalekohledů a radioteleskopů), ale že se uskutečnil i jeho přímý průzkum po přistání kosmických sond s lidskou posádkou. Navzdory tomu však zůstává tento náš průvodce objektem, ke kterému se za jasných nocí obrací menší i větší dalekohledy hvězdáren i jednotlivých astronomů – amatérů.

Malostranský večer s Andrew Fustelem
7.8.2009 | Vladimír Libý

Seděly žáby v kaluži, hleděly vzhůru k nebi, starý jim žabák učený, otvíral tvrdé lebi. Jen bychom rády věděly, vrch hlavy poulí zraky, jsou-li tam tvoři jako my, jsou-li tam žáby taky!

Teleskopie XX: Hledáček pro amatérský dalekohled
1.8.2009 | Ivo Zajonc

Hledáček je malý dalekohled, který upevňujeme na větší (hlavní) přístroj, abychom si usnadnili postup při hledání objektů, které chceme pozorovat v zorném poli hlavního teleskopu. Tento proces, který je často náročný na naší trpělivost, je komplikovaný tím, že zorné pole hlavního přístroje bývá poměrně malé, a tak je těžké se na vybraný objekt trefit, i když použijeme různé doporučené metody.

Teleskopie XIX: Jednoduchý způsob měření úhlových vzdáleností na obloze
1.7.2009 | Ivo Zajonc

Vzájemné vzdálenosti objektů na obloze vyjadřujeme vždy jen v úhlové míře. Jsou to totiž vzdálenosti zdánlivé, často nevíme ani přibližně, jak jsou od nás pozorovaná nebeská tělesa daleko, a proto můžeme měřit jen úhel, který svírají dvě přímky vycházející z našeho oka a směřující k jednomu a druhému objektu.

M3: Kulová hvězdokupa - Po stopách medvědice
16.6.2009 | Mirek Dočekal

Další kulová hvězdokupa Messierova katalogu M3 (NGC 5272; GCL 25; h 1663; GC 3636) se nachází v nenápadném souhvězdí Honících psů. Jedná se o jednu z nejbohatších a nejjasnějších kulových hvězdokup naší Galaxie. Honící psi na obloze pronásledují Velkou medvědici, do které byla žárlivou bohyní Hérou zakleta krásná princezna Kallistó. Kallistó v podobě medvědice se snaží ulovit její vlastní syn Arkas, na obloze ho představuje souhvězdí Pastýře. Aby zabránil vraždě, proměnil vládce bohů Zeus Arkada v Malého medvěda a matku se synem vynesl na hvězdnou oblohu.

Teleskopie XVIII: Optické filtry při amatérských astronomických pozorováních
1.6.2009 | Ivo Zajonc

Optickým filtrem nazýváme optické prostředí, které propouští určitou oblast spektra světelných vln a zadržuje jiné spektrální oblasti. Kromě tohoto typu optických filtrů poznáme ještě tzv. neutrální filtry, které zeslabují intenzitu propouštěného světla víceméně rovnoměrně ve všech spektrálních oblastech.

Teleskopie XVII: Prodloužení a zkrácení ohniskové vzdálenosti objektivu - Barlowova a Shapleyova čočka
1.5.2009 | Ivo Zajonc

Ohnisková vzdálenost objektivu je jednou z podstatných charakteristik každého dalekohledu. Určuje velikost vytvářeného obrazu a v závislosti na tom i zvětšení, kterého můžeme přístrojem dosáhnout. Z poměru průměru objektivu a ohniskové vzdálenosti vyplývá světelnost přístroje, která je důležitým faktorem při fotografování astronomických objektů. Možnost měnit ohniskovou vzdálenosti dalekohledu přináší celou řadu výhod, a bude tedy jistě vítaná.

Teleskopie XVI: Amatérský helioskop
1.4.2009 | Ivo Zajonc

Sledování sluneční fotosféry patří k nejpoutavějším amatérským pozorováním, které mohou mít při systematické práci i svůj vědecký význam. Rychle se měnící vzhled slunečních skvrn je zajímavý i pro začínající hvězdáře-amatéry, kteří si pro tyto účely snaží obstarat vhodný dalekohled.

Teleskopie XV: Fotografujeme astronomickým dalekohledem
1.3.2009 | Ivo Zajonc

Většina amatérských astronomů se v určité fázi své činnosti dostane do období, kdy se snaží své vizuální pozorování doplnit i fotografováním různých vesmírných objektů. Z celé rozsáhlé problematiky astronomické fotografie bychom se v tomto díle chtěli dotknout především možností, které poskytují amatérský astronomický dalekohled vybavený běžným fotoaparátem.

M2: Kulová hvězdokupa ve Vodnáři
28.2.2009 | Mirek Dočekal

Tentokrát zavítáme do souhvězdí Vodnáře. Velká kulová hvězdokupa M2 (NGC 7089; GC 4678) se nachází v nepředstavitelné vzdálenosti 37 500 světelných let, tedy dále než jádro naší Galaxie. Pro alespoň nějakou představu je možno uvést, že nadzvukovému dopravnímu letadlu Concorde by cesta ze Země někam do této hvězdokupy trvala asi sedmnáct miliard let. Od velkého třesku před asi 13,7 miliardami let, tedy ani za celou dobu existence vesmíru, by tam nemohlo doletět. To vše za předpokladu, že by se vzdálenost hvězdokupy po celou dobu cesty neměnila.



Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz