Astronomie a fyzika

Psychologie písma a podpisu J. A. Gagarina
30.4.2011 | Luboš Novotný

U příležitosti 50. výročí letu Vostoku 1 přinášíme exkluzivní grafologickou analýzu psychologie písma a rukopisu Jurije Alexejeviče Gagarina - prvního světového kosmonauta.

Hadonoš podruhé aneb Hadonošem to nekončí
22.1.2011 | Mirek Dočekal

Pro začátek si uvědomte, že zvířetníkové souhvězdí a znamení není totéž. Jejich hlavním společným znakem je to, že se stejně jmenují. V tomto článku se dovíte nějaké konkrétní důsledky precesního pohybu. Některé jsou šokující :-)

Šok: Znamení zvěrokruhu je 13
15.12.2010 | Vladimír Libý

Poněkud bulvární titulek je ovšem pravdivý. Jak se to tedy má se zvířetníkovými souhvězdími doopravdy? A v jakém jsem vlastně narozený znamení? Tento článek je reakcí na zmatečné informace prezentované v mnohých médiích ohledně tzv. “šokujícího objevu” posouvání ekliptiky do souhvězdí Hadonoše, tedy nesouladu mezi “znameními” a “souhvězdími”.

M4: Kulová hvězdokupa - K srdci Škorpiona
10.3.2010 | Mirek Dočekal

Dnes se vydáme za další kulovou hvězdokupou. Tato bude ale trochu jiná než ty z předchozích dílů tohoto seriálu. Kulovou hvězdokupu M4 (NGC 6121) najdeme v souhvězdí Štíra. Leží jen asi stupeň západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí, červeného veleobra Antares, představujícího Štírovo srdce. Za velmi dobrých podmínek může být M4 viditelná dokonce pouhým okem. V našich zeměpisných šířkách však nikdy nevystoupí příliš vysoko nad jižní horizont a často se tak ztrácí na přesvětlené obloze.

Meteorologie pro astronomy
10.2.2010 | Vladimír Libý

Proč Bůh stvořil ekonomy? Aby meteorologové nevypadali tak špatně. Asi znáte řadu podobných vtipů dělající si legraci z předpovědí počasí. Další vtip ale říká, že předpovídání je nelehká věc, zejména týká-li se budoucnosti. Podívejme se ale na to, jak si můžeme udělat předpověď sami a kde hledat potřebná data.

Teleskopie XXIV: Sluneční hodiny
1.12.2009 | Ivo Zajonc

V počátečním období vývoje astronomie měly pozorování oblohy především praktický význam. Pro tyto cíle byly určeny i první jednoduché přístroje. Úlohu tohoto druhu plnil i gnómon starověkých národů. Z délky, směru a pohybu stínu, který vrhal sloupek gnómonu osvětlený Sluncem, bylo možné určit celou řadu údajů jako je směr poledníku, sklon zdánlivé roční dráhy Slunce (ekliptiky) k nebeskému rovníku apod. Nejrozšířenější však bylo využití gnómonu jako časoměrného zařízení.

Teleskopie XXIII: Měříme sluneční konstantu
1.11.2009 | Ivo Zajonc

Sluneční (solární) konstanta je celkové množství sluneční energie, které dopadne za sekundu na plochu 1 m^2 kolmou na směr slunečních paprsku nacházející se nad zemskou atmosférou ve střední vzdálenosti Země od Slunce.

Teleskopie XXII: Pozorování planet
1.10.2009 | Ivo Zajonc

O pozorování planet je mezi amatéry neustále velký zájem. Je tomu tak proto, že mnohé jevy v planetární soustavě, jako např. změna fází Venuše, různé úkazy v systému Jupiterových měsíců, přemisťování planet mezi hvězdami, jsou poutavé svojí dynamikou a jsou proto zajímavým divadlem, které uspokojí každého pozorovatele.

Teleskopie XXI: Amatérské pozorování měsíčního povrchu
1.9.2009 | Ivo Zajonc

Měsíc patří k nejlépe probádaným kosmickým tělesům. Tato skutečnost vyplývá z toho, že při jeho výzkumu bylo možné uplatnit nejen nepřímé metody astronomického bádání (při využití dalekohledů a radioteleskopů), ale že se uskutečnil i jeho přímý průzkum po přistání kosmických sond s lidskou posádkou. Navzdory tomu však zůstává tento náš průvodce objektem, ke kterému se za jasných nocí obrací menší i větší dalekohledy hvězdáren i jednotlivých astronomů – amatérů.

Malostranský večer s Andrew Fustelem
7.8.2009 | Vladimír Libý

Seděly žáby v kaluži, hleděly vzhůru k nebi, starý jim žabák učený, otvíral tvrdé lebi. Jen bychom rády věděly, vrch hlavy poulí zraky, jsou-li tam tvoři jako my, jsou-li tam žáby taky!

Teleskopie XX: Hledáček pro amatérský dalekohled
1.8.2009 | Ivo Zajonc

Hledáček je malý dalekohled, který upevňujeme na větší (hlavní) přístroj, abychom si usnadnili postup při hledání objektů, které chceme pozorovat v zorném poli hlavního teleskopu. Tento proces, který je často náročný na naší trpělivost, je komplikovaný tím, že zorné pole hlavního přístroje bývá poměrně malé, a tak je těžké se na vybraný objekt trefit, i když použijeme různé doporučené metody.

Teleskopie XIX: Jednoduchý způsob měření úhlových vzdáleností na obloze
1.7.2009 | Ivo Zajonc

Vzájemné vzdálenosti objektů na obloze vyjadřujeme vždy jen v úhlové míře. Jsou to totiž vzdálenosti zdánlivé, často nevíme ani přibližně, jak jsou od nás pozorovaná nebeská tělesa daleko, a proto můžeme měřit jen úhel, který svírají dvě přímky vycházející z našeho oka a směřující k jednomu a druhému objektu.



Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz