Astronomie a fyzika

Český rozhlas Region: Těšte se na "vesmírný ohňostroj"
9.8.2012 | Redakce jiast.cz

O tomto víkendu bude na letní obloze vrcholit roj meteoritů zvaných Perseidy. Je viditelný v podstatě po celé prázdniny, ale svůj vrchol bude mít právě v nadcházejících dnech. V Tandemu o tom mluvil jihlavský astronom Miloš Podařil.

Cook a cesta za Venuší
27.5.2012 | Ondřej Janovský

Každých přibližně 120 let přes Slunce přechází inkoustově černý téměř kulatý „puntík“. Ne každý jej může vidět, ale ten kdo jej uvidí, ucítí podivný pocit, stání, prstů zaťatých do vlhkého písku v Jižním Pacifiku...

Psychologie písma a podpisu J. A. Gagarina
30.4.2011 | Luboš Novotný

U příležitosti 50. výročí letu Vostoku 1 přinášíme exkluzivní grafologickou analýzu psychologie písma a rukopisu Jurije Alexejeviče Gagarina - prvního světového kosmonauta.

Hadonoš podruhé aneb Hadonošem to nekončí
22.1.2011 | Mirek Dočekal

Pro začátek si uvědomte, že zvířetníkové souhvězdí a znamení není totéž. Jejich hlavním společným znakem je to, že se stejně jmenují. V tomto článku se dovíte nějaké konkrétní důsledky precesního pohybu. Některé jsou šokující :-)

Šok: Znamení zvěrokruhu je 13
15.12.2010 | Vladimír Libý

Poněkud bulvární titulek je ovšem pravdivý. Jak se to tedy má se zvířetníkovými souhvězdími doopravdy? A v jakém jsem vlastně narozený znamení? Tento článek je reakcí na zmatečné informace prezentované v mnohých médiích ohledně tzv. “šokujícího objevu” posouvání ekliptiky do souhvězdí Hadonoše, tedy nesouladu mezi “znameními” a “souhvězdími”.

M4: Kulová hvězdokupa - K srdci Škorpiona
10.3.2010 | Mirek Dočekal

Dnes se vydáme za další kulovou hvězdokupou. Tato bude ale trochu jiná než ty z předchozích dílů tohoto seriálu. Kulovou hvězdokupu M4 (NGC 6121) najdeme v souhvězdí Štíra. Leží jen asi stupeň západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí, červeného veleobra Antares, představujícího Štírovo srdce. Za velmi dobrých podmínek může být M4 viditelná dokonce pouhým okem. V našich zeměpisných šířkách však nikdy nevystoupí příliš vysoko nad jižní horizont a často se tak ztrácí na přesvětlené obloze.

Meteorologie pro astronomy
10.2.2010 | Vladimír Libý

Proč Bůh stvořil ekonomy? Aby meteorologové nevypadali tak špatně. Asi znáte řadu podobných vtipů dělající si legraci z předpovědí počasí. Další vtip ale říká, že předpovídání je nelehká věc, zejména týká-li se budoucnosti. Podívejme se ale na to, jak si můžeme udělat předpověď sami a kde hledat potřebná data.

Teleskopie XXIV: Sluneční hodiny
1.12.2009 | Ivo Zajonc

V počátečním období vývoje astronomie měly pozorování oblohy především praktický význam. Pro tyto cíle byly určeny i první jednoduché přístroje. Úlohu tohoto druhu plnil i gnómon starověkých národů. Z délky, směru a pohybu stínu, který vrhal sloupek gnómonu osvětlený Sluncem, bylo možné určit celou řadu údajů jako je směr poledníku, sklon zdánlivé roční dráhy Slunce (ekliptiky) k nebeskému rovníku apod. Nejrozšířenější však bylo využití gnómonu jako časoměrného zařízení.

Teleskopie XXIII: Měříme sluneční konstantu
1.11.2009 | Ivo Zajonc

Sluneční (solární) konstanta je celkové množství sluneční energie, které dopadne za sekundu na plochu 1 m^2 kolmou na směr slunečních paprsku nacházející se nad zemskou atmosférou ve střední vzdálenosti Země od Slunce.

Teleskopie XXII: Pozorování planet
1.10.2009 | Ivo Zajonc

O pozorování planet je mezi amatéry neustále velký zájem. Je tomu tak proto, že mnohé jevy v planetární soustavě, jako např. změna fází Venuše, různé úkazy v systému Jupiterových měsíců, přemisťování planet mezi hvězdami, jsou poutavé svojí dynamikou a jsou proto zajímavým divadlem, které uspokojí každého pozorovatele.

Teleskopie XXI: Amatérské pozorování měsíčního povrchu
1.9.2009 | Ivo Zajonc

Měsíc patří k nejlépe probádaným kosmickým tělesům. Tato skutečnost vyplývá z toho, že při jeho výzkumu bylo možné uplatnit nejen nepřímé metody astronomického bádání (při využití dalekohledů a radioteleskopů), ale že se uskutečnil i jeho přímý průzkum po přistání kosmických sond s lidskou posádkou. Navzdory tomu však zůstává tento náš průvodce objektem, ke kterému se za jasných nocí obrací menší i větší dalekohledy hvězdáren i jednotlivých astronomů – amatérů.

Malostranský večer s Andrew Fustelem
7.8.2009 | Vladimír Libý

Seděly žáby v kaluži, hleděly vzhůru k nebi, starý jim žabák učený, otvíral tvrdé lebi. Jen bychom rády věděly, vrch hlavy poulí zraky, jsou-li tam tvoři jako my, jsou-li tam žáby taky!



Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz