Astronomie a fyzika

Lucie noci upije, dne nepřidá
11.12.2013 | Vladimír Libý

...aneb malá exkurze do jedné pranostiky.

Kam chodí vědci po práci? Klidně na pivo
23.9.2013 | Redakce jiast.cz

Vědci z celé Evropy se posledních několik let snaží dokázat, že jsou obyčejní smrtelníci:), že věda je zajímavá, pro lidi přínosná, a že se jí nemusíme bát. Vznikla proto Noc vědců, která pravidelně probíhá i na Vysočině, na které vědci nechávají návštěvníky nahlédnout do své "kuchyně". Letos např. uvidíte, jak probíhá sledování zemětřesení, a navíc si budete moci (dobrovolně) sáhnout na blesk:). Hostem Tandemu byl jihlavský astronom Miloš Podařil, bez kterého se jihlavská Noc vědců neobejde.

Konec světa s oblohou
16.12.2012 | Miloš Podařil

„Kde vlastně vědci berou tu drzost si myslet, že všemu rozumějí nejlépe? Jak si mohu být jisti, že se 21. prosince 2012 vůbec nic nestane?“ *) Přiznávám, že takovýchto a jim podobných otázek v poslední době z nějakého důvodu dostávám poměrně hodně.

Vesmírná skládka
15.12.2012 | Petr Janovský

Možná jste v mediích také postřehli informace o vzrůstajícím počtu padajících družic. Možná si říkáte, proč vůbec padají? A když už padají, tak proč se dá místo dopadu určit až pouhé dvě hodiny před dopadem a stejně ne na100 %? „Shořely“ v atmosféře nějaké družice i v minulosti? A jaké to vše pro nás představuje riziko? Na tyto otázky se v tomto příspěvku pokusíme odpovědět.

Český rozhlas Region: Těšte se na "vesmírný ohňostroj"
9.8.2012 | Redakce jiast.cz

O tomto víkendu bude na letní obloze vrcholit roj meteoritů zvaných Perseidy. Je viditelný v podstatě po celé prázdniny, ale svůj vrchol bude mít právě v nadcházejících dnech. V Tandemu o tom mluvil jihlavský astronom Miloš Podařil.

Cook a cesta za Venuší
27.5.2012 | Ondřej Janovský

Každých přibližně 120 let přes Slunce přechází inkoustově černý téměř kulatý „puntík“. Ne každý jej může vidět, ale ten kdo jej uvidí, ucítí podivný pocit, stání, prstů zaťatých do vlhkého písku v Jižním Pacifiku...

Psychologie písma a podpisu J. A. Gagarina
30.4.2011 | Luboš Novotný

U příležitosti 50. výročí letu Vostoku 1 přinášíme exkluzivní grafologickou analýzu psychologie písma a rukopisu Jurije Alexejeviče Gagarina - prvního světového kosmonauta.

Hadonoš podruhé aneb Hadonošem to nekončí
22.1.2011 | Mirek Dočekal

Pro začátek si uvědomte, že zvířetníkové souhvězdí a znamení není totéž. Jejich hlavním společným znakem je to, že se stejně jmenují. V tomto článku se dovíte nějaké konkrétní důsledky precesního pohybu. Některé jsou šokující :-)

Šok: Znamení zvěrokruhu je 13
15.12.2010 | Vladimír Libý

Poněkud bulvární titulek je ovšem pravdivý. Jak se to tedy má se zvířetníkovými souhvězdími doopravdy? A v jakém jsem vlastně narozený znamení? Tento článek je reakcí na zmatečné informace prezentované v mnohých médiích ohledně tzv. “šokujícího objevu” posouvání ekliptiky do souhvězdí Hadonoše, tedy nesouladu mezi “znameními” a “souhvězdími”.

M4: Kulová hvězdokupa - K srdci Škorpiona
10.3.2010 | Mirek Dočekal

Dnes se vydáme za další kulovou hvězdokupou. Tato bude ale trochu jiná než ty z předchozích dílů tohoto seriálu. Kulovou hvězdokupu M4 (NGC 6121) najdeme v souhvězdí Štíra. Leží jen asi stupeň západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí, červeného veleobra Antares, představujícího Štírovo srdce. Za velmi dobrých podmínek může být M4 viditelná dokonce pouhým okem. V našich zeměpisných šířkách však nikdy nevystoupí příliš vysoko nad jižní horizont a často se tak ztrácí na přesvětlené obloze.

Meteorologie pro astronomy
10.2.2010 | Vladimír Libý

Proč Bůh stvořil ekonomy? Aby meteorologové nevypadali tak špatně. Asi znáte řadu podobných vtipů dělající si legraci z předpovědí počasí. Další vtip ale říká, že předpovídání je nelehká věc, zejména týká-li se budoucnosti. Podívejme se ale na to, jak si můžeme udělat předpověď sami a kde hledat potřebná data.

Teleskopie XXIV: Sluneční hodiny
1.12.2009 | Ivo Zajonc

V počátečním období vývoje astronomie měly pozorování oblohy především praktický význam. Pro tyto cíle byly určeny i první jednoduché přístroje. Úlohu tohoto druhu plnil i gnómon starověkých národů. Z délky, směru a pohybu stínu, který vrhal sloupek gnómonu osvětlený Sluncem, bylo možné určit celou řadu údajů jako je směr poledníku, sklon zdánlivé roční dráhy Slunce (ekliptiky) k nebeskému rovníku apod. Nejrozšířenější však bylo využití gnómonu jako časoměrného zařízení.



Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz