Astronomie a fyzika

Úsvit trpasličích planet - Pluto a Ceres: Přednáška Petra Scheiricha
29.5.2016 | Miloš Podařil

19. května 2016 do Jihlavy s přednáškou Úsvit trpasličích planet: Pluto a Ceres přijel Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR.

Český rozhlas Plus: Jaká je budoucnost naší hvězdy, Slunce? Bílý trpaslík a mlhovina, říká astronom
20.4.2016 | Redakce jiast.cz

Slunce je hlavním tělesem sluneční soustavy. Délka života hvězd podobných Slunci se pohybuje okolo 10 milard let. A protože vzniklo přibližně před 4,6 miliardami let, má před sebou asi dalších pět až sedm miliard let stabilní existence. Jak bude vypadat konec naší hvězdy?

Zatmění Slunce v Indonésii: Astronomický cestopis Mirka Dočekala
14.4.2016 | Miloš Podařil

Mirek Dočekal z brněnské hvězdárny (a také z Jihlavské astronomické společnosti) se v březnu 2016 vypravil do Indonésie pozorovat a fotografovat úplné zatmění Slunce. O svých cestovatelských i astronomických zážitcích přednášel 14. 4. 2016 v Muzeu Vysočiny Jihlava.

Český rozhlas Region: Na noční obloze kromě stanice ISS uvidíte i vesmírné smetí
12.4.2016 | Redakce jiast.cz

Na Světový den letectví a kosmonautiky přijal pozvání do Českého rozhlasu Region Miloš Podařil z Jihlavské astronomické společnosti. „12. duben je v kosmonautice a obecně v technice a vědě významné datum. Je to den, kdy roku 1961 první člověk opustil planetu Zemi a vypravil se do vesmíru, byť to byl takový krátký skok. První kosmonaut Jurij Gagarin ve skutečnosti neobletěl celou zeměkouli, ale vymanil se ze zemské atmosféry a byl to první krok do vesmíru,“ říká Podařil.

Český rozhlas Region: I částečné zatmění Slunce je výjimečným astronomickým jevem
19.3.2015 | Redakce jiast.cz

Sluneční zatmění na zeměkouli jsou pozorovatelná každý rok jednou nebo dvakrát, ale pokud je chceme pozorovat z jednoho místa, tak tato četnost rapidně klesá. „Stín, který dopadá na Zemi, je totiž velice malý, vešla by se do něj asi tak Česká republika. Navíc tím jak se zeměkoule otáčí, se stín také posouvá, takže ten jev je relativně krátký. Z hlediska jednoho místa na naší Zemi je to tedy velice vzácný jev,“ upřesňuje astronom Miloš Podařil z Jihlavské astronomické společnosti.

Pravost meteoritu potvrzena
23.12.2014 | Miloš Podařil

Ve večerních hodinách 22. prosince byla díky laboratorní analýze potvrzena pravost meteoritu nalezeného při společné expedici JAS a SMPH dne 20. prosince 2015 poblíž Nového Města na Moravě.

Úspěšná meteoritická expedice
22.12.2014 | Miloš Podařil

V rámci expedice pořádané Společností pro meziplanetární hmotu a Jihlavskou astronomickou společností se s největší pravděpodobností povedlo nalézt pravý meteorit.

Český rozhlas Region: Narození Ježíška nejspíš žádná hvězda nezvěstoval
12.12.2014 | Redakce jiast.cz

Budeme hledat astronomický objekt nebo je betlémská hvězda pouze symbolika a metafora? Tuhle otázku položil v Dobrém dopoledni člen jihlavské astronomické společnosti Miloš Podařil. „Tak dobře, budeme hledat v astronomii, ale pravda to vůbec být nemusí.“

Lucie noci upije, dne nepřidá
11.12.2013 | Vladimír Libý

...aneb malá exkurze do jedné pranostiky.

Kam chodí vědci po práci? Klidně na pivo
23.9.2013 | Redakce jiast.cz

Vědci z celé Evropy se posledních několik let snaží dokázat, že jsou obyčejní smrtelníci:), že věda je zajímavá, pro lidi přínosná, a že se jí nemusíme bát. Vznikla proto Noc vědců, která pravidelně probíhá i na Vysočině, na které vědci nechávají návštěvníky nahlédnout do své "kuchyně". Letos např. uvidíte, jak probíhá sledování zemětřesení, a navíc si budete moci (dobrovolně) sáhnout na blesk:). Hostem Tandemu byl jihlavský astronom Miloš Podařil, bez kterého se jihlavská Noc vědců neobejde.

Konec světa s oblohou
16.12.2012 | Miloš Podařil

„Kde vlastně vědci berou tu drzost si myslet, že všemu rozumějí nejlépe? Jak si mohu být jisti, že se 21. prosince 2012 vůbec nic nestane?“ *) Přiznávám, že takovýchto a jim podobných otázek v poslední době z nějakého důvodu dostávám poměrně hodně.

Vesmírná skládka
15.12.2012 | Petr Janovský

Možná jste v mediích také postřehli informace o vzrůstajícím počtu padajících družic. Možná si říkáte, proč vůbec padají? A když už padají, tak proč se dá místo dopadu určit až pouhé dvě hodiny před dopadem a stejně ne na100 %? „Shořely“ v atmosféře nějaké družice i v minulosti? A jaké to vše pro nás představuje riziko? Na tyto otázky se v tomto příspěvku pokusíme odpovědět.



Webové stránky vytvořil DUOWEB.cz