Hadonoš podruhé aneb Hadonošem to nekončí

Na začátek si prosím přečtěte článek Vládi Libého. A uvědomte si, že zvířetníkové souhvězdí a znamení není totéž. Jejich hlavním společným znakem je to, že se stejně jmenují. V tomto článku se dovíte nějaké konkrétní důsledky precesního pohybu.

Některé jsou šokující

[více...]

Rak a Malý lev

Na rozhraní zimní a jarní oblohy uprostřed jarního trojúhelníku leží malé souhvězdí, po němž máme na Zemi pojmenovaný obratník. Souhvězdí Raka. V minulosti totiž právě v tomto souhvězdí dosahovalo Slunce největší deklinace. Dnes, díky precesi, k tomu dochází v souhvězdí Blíženců. Rak je v antice zpodobňován jako krab pomáhající Hydře v boji proti Herkulovi. Chaldejci zde zase viděli místo, kudy sestupují duše na Zem, aby zde přijaly fyzické tělo. Ve starověkém Egyptě toto souhvězdí znali již v roce 2 000 př. n. l. Nenápadné souhvězdí Malého lva najdeme mezi Lvem a Velkou medvědicí. Toto nenápadné a ve městě v podstatě neviditelné souhvězdí se na oblohu dostalo až v novověku díky Janu Heveliovi, definitivně se Malý lev na obloze zabydlel až ve 20. století, kdy byla na Valném shromáždění IAU přijata dnešní podoba souhvězdí.

[více...]

Zajíc a Holubice

Tentokrát se podíváme do dvou nevýrazných souhvězdí sousedících s Orionem. V našich zeměpisných souřadnicích navíc nevystupují ani příliš vysoko nad obzor. Nicméně i Zajíc a Holubice patří k zimní obloze.

[více...]

Cefeus a Cassiopeja

Nebeské manželství pyšné etiopské královny, které byla za svoji pýchu potrestána předhozením své dcery Andromedy medúze. Naopak nenápadného královského manžela báje příliš nezmiňuje. Stejné je to i na obloze, vedle výrazného souhvězdí Kasiopeji je Cefeus nenápadný. Obě souhvězdí sice svou rektascenzí spadají do škatulky podzimních (tehdy se nacházejí přímo v nadhlavníku), ale z našich zeměpisných šířek jsou pozorovatelná během celého roku.

[více...]

Orel a Štít

Nejjižnější hvězda letního trojúhelníku nás zavede do souhvězdí Orla. Podle legendy Zeus v přestrojení za orla unesl Ganymeda, aby bohům na Olympu naléval nektar, který jim zajišťoval nesmrtelnost. Hned vedle se nachází Štít, malé souhvězdí, které se na oblohu dostalo až v 17. století pod názvem Štít Sobieského na počest polského krále Jana III. Sobieského, který ochránil Evropu před vpádem Turků.

[více...]

Lev a Vlasy Bereniky

Dvě jarní souhvězdí, jedno je na obloze nepřehlédnutelné, druhé na městské obloze skoro neuvidíte. To první jsou prý vlasy egyptské královny Bereniky, která je slíbila bohyni Venuši, pokud se její manžel vrátí z válečné výpravy proti Asyřanům. Manžel se vrátil živ a zdráv, a tak následovala starověká verze Postřižin. Nicméně druhý den vlasy v chrámu nebyly. Zaměstnanci chrámu unikli smrti jen díky tomu, že Řek Konon tyto vlasy našel na obloze. Lev zase sužoval kraj kolem Mykén (viděli jste v Řecku lvy?) a byl zabit samotným Herkulem. Oba pak našli místo na obloze.

[více...]

Velký pes a Jednorožec

Stará řecká báje vypráví, že dar bohyně lovu Artemidy pes Lailapsos dokázal chytit každou kořist. Jednou se však v “revíru” krále Amfitryona vyskytla nepolapitelná liška. Tím vznikla neřešitelná situace. Na obloze se skutečně nikdy nedohoní, Liška je letní souhvězdí a zapadá, když Velký pes vychází. Lailapsos proto raději pronásleduje nedalekého zajíce. Velký pes je jedno z nejstarších souhvězdí, již Egypťané zobrazovali boha Anubise se psí hlavou. Naopak Jednorožec přibyl na oblohu až v 17. století, poté, co ho na Zemi nikdo nenašel.

[více...]

Perseus a Andromeda

Jeden z nejznámějších antických příběhů. Andromeda byla dcerou etiopské královny Kasiopeji, která se chlubila, že její dcera je tak půvabná, že svou krásou zastíní i nymfy. To rozezlilo boha moře Poseidona tak, že vyslal mořskou obludu, aby zničila vše živé. Otec Andromedy, král Cefeus, se ve věštírně dozvěděl, že pomoci může jen obětování jeho dcery. Ta byla pak přikována ke skále a očekávala svůj krutý osud. Jak už to tak ale v bájích chodí, projížděl kolem Perseus s useknutou hlavou medúzy, která uměla proměnit v kámen vše živé. Stačil jediný pohled a obluda zkameněla. Perseus se naopak podíval na Andromedu, vzal si ji za ženu a žili šťastně… ostatně až dodnes, kdy je můžeme nalézt vedle sebe na obloze.

[více...]

Lyra a Herkules

Zatímco dnešním hrdinům stačí ke slávě trefit se ve vhodný okamžik do malého kulatého nesmyslu, na ty antické byly kladeny mnohem obtížnější úkoly. Těch dvanáct nejtěžších a nejsložitějších splnil největší hrdina antického Řecka, Herkules. Byl mezi nimi například úklid Augiášova chléva, či polapení erymanthského kance. Za své hrdinské činy byl bohyní Athénou a poslem bohů Hermem vyvezen ve zlatém voze na oblohu nedaleko souhvězdí Hydry, kterou také přemohl. Na počest jeho vítězství nad králem Augeiem (Augiášem) se konají olympijské hry. Souhvězdí Lyry nám naopak připomíná oblast umění. Bájný Orfeus prý hrál tak krásně, že obměkčil i Háda, vládce posvětí.

[více...]

Panna

Bohyně Ištar z Mezopotámie, Eseta ze starého Egypta, řecká Demeter a římská Astrea. Ptáte se, co mají všechny tyto bohyně společného? Všechny tyto bohyně viděli naši předkové ve skupině hvězd, kterému dnes říkáme Panna. A všechny tyto bohyně měly něco společného s hojností úrody a plodností. Astrea drží v ruce Váhy (sousední souhvězdí), symbol spravedlnosti. Panna v Bayerově atlasu drží v rukou klas.

[více...]

další strana »