Březnová přehlídka oblohy – opozice Saturnu

V minulém (únorovém) vydání našeho seriálu jsme se věnovali opozici planety Mars, nyní, v březnu, nastane opozice další planety, totiž Saturnu. Jen ve stručnosti proto shrňme, co termín „opozice“ vlastně znamená. Jde o právě takové postavení kosmických těles, v našem případě planet, kdy při pozorování ze Země vidíme planetu v opozici přesně na druhé straně oblohy, než je Slunce. V principu tedy taková planeta nad východním obzorem vychází v době západu Slunce a nad západním obzorem zapadá v době východu Slunce. Zjednodušeně řečeno, planetu lze pozorovat prakticky po celou noc, přičemž vůbec nejvýše nad (jižním) obzorem se planeta nachází přesně o půlnoci. Planeta v opozici je zároveň k Zemi nejblíže. Z výše řečeného tedy vyplývá, že období opozice je pro pozorování daného tělesa zcela nejpříhodnější.

[více...]

Únorová přehlídka oblohy – Mars v opozici

Během února nastává období velmi dobré viditelnosti čtvrté planety sluneční soustavy, totiž planety Mars. Na samém konci ledna totiž nastala tzv. opozice Marsu. Během opozice se Mars k Zemi nejen přiblíží, ale zároveň je na obloze vcelku snadno pozorovatelný díky svým východům při západu Slunce a západům př východu Slunce.

[více...]

Lednová přehlídka oblohy - Velký pes a jeho Sírius

S příchodem nového roku 2010 se noci začínají viditelně krátit ve prospěch dne. Například na začátku ledna Slunce vychází v 7 hodin a 59 minut a zapadá v 16 hodin a 9 minut. Na konci ledna však již východ Slunce nastává v 7 hodin a 35 minut a západ v 16 hodin 59 minut. Zatímco na začátku měsíce noc trvá ještě plných 15 hodin a 50 minut, na konci ledna noc trvá jen 14 hodin a 36 minut.

[více...]

Prosincová přehlídka oblohy – Neptun

V minulé přehlídce jsme se vypravili k vnějším oblastem naší sluneční soustavy, totiž k planetě Uran. Dnes v této výpravě budeme pokračovat dál, zamíříme k planetě Neptun, tedy k poslední planetě solárního systému.

[více...]

Listopadová přehlídka oblohy - Uran

Během listopadu můžeme na obloze pozorovat prakticky všechny planety naší sluneční soustavy. Snad jen podmínky pro spatření Merkuru jsou tradičně velmi špatné. Na oblohu v ranním soumraku se dostává pouze v několika posledních dnech měsíce. S dnešní přehlídkou oblohy se však vydáme na průzkum zcela odlišné části planetárního systému, totiž do jeho vnější části.

[více...]

Říjnová přehlídka oblohy – Kozoroh a Vodnář

V minulých přehlídkách oblohy jsme se věnovali souhvězdím, jejichž nalezení na obloze v žádném případě příliš jednoduché není. Nejinak tomu bude i v dnešním díle. Zavítáme sice hned do dvou tzv. zvířetníkových souhvězdí, tedy souhvězdí, přes která prochází ekliptika, avšak jde o hvězdné obrazce, které se při pozorování z České republiky (resp. naší zeměpisné šířky) promítají opravdu nízko nad obzor. Jde totiž o souhvězdí Vodnáře a Kozoroha.

[více...]

Zářijová přehlídka oblohy - malá letní souhvězdí

V našich pravidelných toulkách po obloze se většinou vydáváme za snadněji pozorovatelnými jevy a nebeskými obrazci. Tentokráte se však zaměříme na souhvězdí, která zcela jistě mezi nejznámější nepatří. Jejich nalezení na obloze je do jisté míry i zkouškou ostrosti zraku a kvality noční tmy.
[více...]

Srpnová přehlídka oblohy - nad jihem vládne Střelec

Léto je ve své polovině. Noc oproti červenci v srpnu přichází o poznání dříve. Naskýtá se nám tak velmi dobrá příležitost pro sledování úchvatných částí oblohy, které nám jsou během roku nedostupné. Jedním z takových vzácných míst je například souhvězdí Střelce. Z České republiky jej můžeme vůbec nejlépe pozorovat právě během srpna.

[více...]

Červencová přehlídka oblohy - Hadonoš a Had

Červenec pro noční tmu příliš vstřícný není. Slunce při pohledu ze severní zemské polokoule stále ještě ráno vychází velmi brzy a večer zapadá velmi pozdě. Nakonec i během noci je naše hvězda, Slunce, schována jen  těsně pod severním obzorem (platí pouze pro pozorování z naší zeměpisné šířky). Letní noci jsou tedy nejen velmi krátké, ale i velmi jasné.
[více...]

Červnová přehlídka oblohy – pozdně jarní soumrak

Typicky jarní hvězdné obrazce z oblohy pozvolna mizí. Naše planeta se při svém ročním oběhu stále více severní polokoulí přiklání ke Slunci a noci se zkracují. Jaro se chýlí ke svému konci aby mohlo předat vládu létu. Astronomové konec jara a začátek léta označují jako letní slunovrat. V této době je Slunce (při pozorování ze severní polokoule) vůbec nejvýš na obloze, jak jen to jde. Naopak v noci zapadá jen pár stupňů pod obzor.

[více...]

další strana »