24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.
Šok: Znamení zvěrokruhu je 13
Poněkud bulvární titulek je ovšem pravdivý. Jak se to tedy má se zvířetníkovými souhvězdími doopravdy? A v jakém jsem vlastně narozený znamení?
Tento článek je reakcí na zmatečné informace prezentované v mnohých médiích ohledně tzv. “šokujícího objevu” posouvání ekliptiky do souhvězdí Hadonoše, tedy nesouladu mezi “znameními” a “souhvězdími”.
Lednová přehlídka oblohy – rok 2011 začíná zatměním
V roce 2011 se můžeme těšit hned na několik velice zajímavých astronomických jevů. Tím bezesporu nejzajímavějším však bude částečné zatmění Slunce, které proběhne již 4. ledna. Přestože zatmění bude pouze částečné, můžeme se těšit na zajímavou podívanou, neboť i při pozorování z České republiky měsíční disk Slunce zastíní z téměř 80 %.
Prosincová přehlídka oblohy – galaxie M31
15. Prosinec, 2010 | autor: Miloš Podařil | bez komentářů
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Nejvzdálenější objekt viditelný pouhým okem je v současnosti pozorovatelný vysoko nad jihem na večerní obloze. Jde o známou velkou galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. A právě k tomuto objektu se s dnešní přehlídkou oblohy vypravíme.
Listopadová přehlídka oblohy – Velryba
20. Listopad, 2010 | autor: Miloš Podařil | bez komentářů
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Podzimní obloha se sice může na první pohled zdát ve srovnání s letní nebo třeba se zimní oblohou chudší co do počtu atraktivních objektů, nicméně i zde můžeme pozorovat hned celou řadu velice zajímavých jevů. Mnohé z nich, jak se na následujících řádcích přesvědčíme, dokonce hrají velmi důležitou roli při astrofyzikálních měřeních. S dnešní přehlídkou oblohy totiž zamíříme do souhvězdí Velryby, kde se nachází velice významná proměnná hvězda jménem Mira.
Říjnová přehlídka oblohy – Jupiter
Nejnápadnějším objektem stmívající se oblohy je v tomto období pravděpodobně planeta Jupiter. Září velmi jasným bílím světlem (ve skutečnosti však pochopitelně jde o sluneční světlo, které se od Jupiteru pouze odráží). Vysoká jasnost a výraznost této planety je dána tím, že Jupiter koncem minulého měsíce prošel tzv. opozicí.
Zářijová přehlídka oblohy - Orel
V minulých dvou měsících jsme s naším seriálem navštívili dvě významná letní souhvězdí, totiž Labuť a Lyru. Nejjasnější hvězdy těchto souhvězdí (hvězdy Deneb a Vega) tvoří dva ze tří vrcholů tzv. letního trojúhelníku - orientačního symbolu letní oblohy. Poslední hvězdou, která na obloze představuje poslední (třetí) vrchol trojúhelníku je hvězda Altair, která patří do souhvězdí Orala. Právě toto souhvězdí si s dnes prohlédneme.
Astrofyzika V: OTR teorie gravitace
Tento díl seriálu o astrofyzice plynule navazuje na předchozí díl věnovaný Obecné Teorii Relativity (OTR). Vysvětlili jsme si její základní principy a nastínili jsme, jak se OTR popisuje pomocí zakřiveného časoprostoru daného obecně Riemannovskou geometrií gravitační interakci. Dnes nalezneme slavné Einsteinovy rovnice, které ukazují, jak se tento prostor zakřivuje a dále si ukážeme nejzávažnější důsledky OTR.
Obloha v září 2010
Zářijová obloha přinese hned dvojitou planetární opozici se Sluncem. 21. září 2010 se totiž přesně na druhou stranu oblohy (oproti Slunci) promítají planety Jupiter a Uran. Zároveň hned druhý den, tedy 22. září 2010, nastane konjunkce Jupiteru a Saturnu. V září navíc vznikají i relativně dobré podmínky pro pozorování planety Merkur. Během září navíc nastane i několik velmi pěkných podvečerních přeletů Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Světlo XII: Optické vlákno
Podobně jako v posledních dvou dílech o laserech si i dnes budeme vysvětlovat funkci důležitých optických prvků, které se stále zdokonalují spolu s koherentními zdroji záření. Těmito prvky jsou optická vlákna a kabely. Optická vlákna jsou široce využívané v komunikační technologii a dovolují přenos dat na delší vzdálenosti a při vyšších přenosových rychlostech. Dále se mohou využívat pro přenos obrazu, nebo jen jako osvětlení. Uplatnění nalezly i ve vědeckých aplikacích pro přenos laserového světla nebo jako snímače.
Zlaté české ručičky
Čeští vědci z Ondřejova a specialisté z Vysoké školy chemicko technologické se podílejí na stavbě rentgenové družice IXO (International X-ray Observatory).
Loading ...
