Březnová přehlídka oblohy – opozice Saturnu
V minulém (únorovém) vydání našeho seriálu jsme se věnovali opozici planety Mars, nyní, v březnu, nastane opozice další planety, totiž Saturnu. Jen ve stručnosti proto shrňme, co termín „opozice“ vlastně znamená. Jde o právě takové postavení kosmických těles, v našem případě planet, kdy při pozorování ze Země vidíme planetu v opozici přesně na druhé straně oblohy, než je Slunce. V principu tedy taková planeta nad východním obzorem vychází v době západu Slunce a nad západním obzorem zapadá v době východu Slunce. Zjednodušeně řečeno, planetu lze pozorovat prakticky po celou noc, přičemž vůbec nejvýše nad (jižním) obzorem se planeta nachází přesně o půlnoci. Planeta v opozici je zároveň k Zemi nejblíže. Z výše řečeného tedy vyplývá, že období opozice je pro pozorování daného tělesa zcela nejpříhodnější.
Meteorologie pro astronomy
Proč Bůh stvořil ekonomy? Aby meteorologové nevypadali tak špatně. Asi znáte řadu podobných vtipů dělající si legraci z předpovědí počasí. Další vtip ale říká, že předpovídání je nelehká věc, zejména týká-li se budoucnosti. Podívejme se ale na to, jak si můžeme udělat předpověď sami a kde hledat potřebná data.
Únorová přehlídka oblohy – Mars v opozici
Během února nastává období velmi dobré viditelnosti čtvrté planety sluneční soustavy, totiž planety Mars. Na samém konci ledna totiž nastala tzv. opozice Marsu. Během opozice se Mars k Zemi nejen přiblíží, ale zároveň je na obloze vcelku snadno pozorovatelný díky svým východům při západu Slunce a západům př východu Slunce.
Světlo VII: Difrakce světla na “druhý pohled”
V minulém díle seriálu o světlu jsme si stručně popsali základní principy difrakce světla. Tomto sedmém díle si ukážeme aplikace a odvětví, které tuto vlastnost světla používají. Samotný fyzikální popis difrakce je založen na principu šíření světla prostorem, tedy tzv. Huygensův-Frenelův principu. Tento popis by nám měl být schopen vysvětlit a předpovědět obraz, za libovolnou překážkou. Matematicky využívá toho, že sčítá všechny příspěvky světla přes celou plochu překážky (plošný integrál).
Lednová přehlídka oblohy - Velký pes a jeho Sírius
S příchodem nového roku 2010 se noci začínají viditelně krátit ve prospěch dne. Například na začátku ledna Slunce vychází v 7 hodin a 59 minut a zapadá v 16 hodin a 9 minut. Na konci ledna však již východ Slunce nastává v 7 hodin a 35 minut a západ v 16 hodin 59 minut. Zatímco na začátku měsíce noc trvá ještě plných 15 hodin a 50 minut, na konci ledna noc trvá jen 14 hodin a 36 minut.
Teleskopie XIX: Jednoduchý způsob měření úhlových vzdáleností na obloze
Vzájemné vzdálenosti objektů na obloze vyjadřujeme vždy jen v úhlové míře. Jsou to totiž vzdálenosti zdánlivé, často nevíme ani přibližně, jak jsou od nás pozorovaná nebeská tělesa daleko, a proto můžeme měřit jen úhel, který svírají dvě přímky vycházející z našeho oka a směřující k jednomu a druhému objektu. Takováto měření mají v astronomii velký význam, protože umožňují určit polohu kosmických objektů, jejich vzájemný pohyb, jejich vzdálenost od Země a mnoho dalších údajů.
Světlo VI: Difrakce světla
V tomto díle seriálu o světle (již 6.) se budeme zabývat novou vlastností světla, a to tzv. difrakcí světla. Za český terminologický ekvivalent difrakce lze považovat ohyb světla. Toto označení však není tak příhodné, ovšem z historických důvodů se stále používá. Difrakci (ohyb) vlnění lze jednoduše vysvětlit pomoci Huygensova principu.
Prosincová přehlídka oblohy – Neptun
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
V minulé přehlídce jsme se vypravili k vnějším oblastem naší sluneční soustavy, totiž k planetě Uran. Dnes v této výpravě budeme pokračovat dál, zamíříme k planetě Neptun, tedy k poslední planetě solárního systému.
Listopadová přehlídka oblohy - Uran
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Během listopadu můžeme na obloze pozorovat prakticky všechny planety naší sluneční soustavy. Snad jen podmínky pro spatření Merkuru jsou tradičně velmi špatné. Na oblohu v ranním soumraku se dostává pouze v několika posledních dnech měsíce. S dnešní přehlídkou oblohy se však vydáme na průzkum zcela odlišné části planetárního systému, totiž do jeho vnější části.
Teleskopie XVIII: Optické filtry při amatérských astronomických pozorováních
Optickým filtrem nazýváme optické prostředí, které propouští určitou oblast spektra světelných vln a zadržuje jiné spektrální oblasti. Kromě tohoto typu optických filtrů poznáme ještě tzv. neutrální filtry, které zeslabují intenzitu propouštěného světla víceméně rovnoměrně ve všech spektrálních oblastech.









9. 3. 2010: Sdružení SISYFOS včera na púdě Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy rozdalo Bludné balvany (zkratkou Bl. b.), tedy anticeny za rozvoj iracionality, matení veřejnosti a "blátivé myšlení", za rok 2009. Jeden z balvanů obdržel i bývalý prezidentský mluvčí Petr Hájek.
8. 3. 2010: Rukopis originálu Obecné teorie relativity od Alberta Einsteina je vystavován v Jeruzalémě. Dokument čítá 46 stran ručně psaných textů.
7. 2. 2010: Inženýři z MIT vyvíjejí novou a velmi efektní metodu reklamy. Velké množství malých létajících a především světélkujících vrtulníčků na noční obloze utvářejí trojrozměrné obrazce. Až tedy nad svým městem uvidíte třeba obrovskou Monu Lisu, nemusí se nutně jednat o poťouchlé návštěvníky z jiných planet. Možná si jen některá z firem v okolí zkouší svou novou reklamu.
5. 3. 2010: Nebývale podrobná spektra, která pořídil Herschel, infračervený kosmický dalekohled evropské agentury ESA, odhalila ve známe Velké mlhovině v Orionu přítomnost řady molekul, které jsou na Zemi často spojeny s živými organismy. Namátkou jde o vodu, oxid uhelnatý, formaldehyd, metanol, kyanovodík a mnoho dalších.
4. 3. 2010: Raketoplán Discovery byl převezen na startovací rampu 39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Discovery by se měl na svou předposlední cestu do vesmíru (STS 131) vydat 5. dubna 2010 ve 12:21 SELČ.


