Jaký byl 21. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě

21. a 22. října 2011 probíhal již 21. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě. Krom stánku Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran a České astronomické společnosti jste po celou dobu konání veletrhu mohli navštívit i pozorovací stan Jihlavské astronomické společnosti, který stál před Kulturním domem Ostrov. Ve stanu jste se mohli setkat s členy Jihlavské astronomické společnosti, prohlédnout si velké astronomické dalekohledy, podívat se na sluneční skvrny (pochopitelně přes filtr) nebo si zasoutěžit o několik drobností s astronomickou tématikou.
Zářijová přehlídka oblohy – Mléčná dráhy na dlani

V průběhu září se léto mění v podzim. I přes vyšší pravděpodobnost nepřízně podzimního počasí nám noční obloha připravuje zajímavou podívanou. Září je totiž měsíc, kdy lze po západu Slunce obdivovat krásu Mléčné dráhy. Po setmění se totiž táhne od jihu přes nadhlavník až k severu.
Srpnová přehlídka oblohy – letní hvězdokupy
rubrika: Astrofyzika, Přehlídky oblohy, články

Přestože nejznámějším astronomickým úkazem léta je srpnový meteorický roj Perseid, někdy též známý jako slzy svatého Vavřince, v dnešní přehlídce oblohy se meteorům věnovat nebudeme. Letošní Perseidy totiž mají své maximum v noci z 12. na 13. srpna 2011, tedy těsně před srpnovým měsíčním úplňkem. Měsíční svit bude natolik jasný, že meteory budou pozorovatelné jen velmi těžko. V dnešní přehlídce se proto vypravíme mezi hvězdokupy letní oblohy.
Červencová přehlídka oblohy – letní mlhoviny
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články

Letní noci jsou z celého roku nejkratší a vůbec nejsvětlejší. Slunce během noci totiž skrývá jen malý kousek pod severním obzorem. I přesto však lze na obloze během noci nalézt velké množství zajímavých objektů. Dnes se při toulkách vesmírem vypravíme po stopách některých letních mlhovin. [více...]
Červnová přehlídka oblohy – velké zatmění Měsíce
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články

Hned na začátku roku 2011 nebesa připravila zajímavou podívanou, totiž částečné zatmění Slunce. Lednové počasí však astronomickým pozorováním příliš nepřálo a tak mnozí zatměníchtiví jev kvůli husté oblačnosti nakonec vůbec neviděli. Nyní je před námi druhá nejvýznamnější astronomická událost roku 2011. Tentokrát však půjde o velké zatmění Měsíce, které se nad našimi hlavami odehraje již 15. června. [více...]
Psychologie písma a podpisu J. A. Gagarina

U příležitosti 50. výročí letu Vostoku 1 přinášíme exkluzivní grafologickou analýzu psychologie písma a rukopisu Jurije Alexejeviče Gagarina - prvního světového kosmonauta. K rozboru byly využity ucelené rukopisy a podpisy z let 1951 až 1963, které byly porovnány se školní předlohou azbuky platné po r. 1940. K hlubšímu pochopení vývoje osobnosti pak písmo, kterým psal ve svých „krásných sedmnácti “. V následujících deseti letech života na sobě postupně a vědomě zdokonalil, ale zároveň i zúročil tolik, co se podaří jen málokomu!
Dubnová přehlídka oblohy – nebi vládne Saturn

Dubnová noční obloha nabízí velice neobvyklé pozorovací podmínky. Prakticky po celý měsíc bude pozorovatelná jedna jediná planeta, totiž Saturn. Všechny ostatní planety v průběhu budou na denní obloze a nebude možné je pozorovat. Naproti tomu Saturn je v pozorovatelsky příhodné pozici, neboť nastává jeho opozice se Sluncem.
Únorová přehlídka oblohy – mlhovina M42
Únorová večerní obloha s sebou krom jiného přináší i příhodné pozorovací podmínky pro sledování známé velké mlhoviny v souhvězdí Orionu. Mlhovina se totiž prakticky ihned po setmění nalézá vysoko nad jižním obzorem.
Einstein a Eddington
Historie fyziky byla plná méně slavných dvojic vědců, což díky spojení teoretika a experimentátora nad společným tématem, vyústilo v nádhernou a ucelenou teorii, která změnila pohlížení lidí na svět kolem nich. Zkuste se vžít do této role i vy!
Hadonoš podruhé aneb Hadonošem to nekončí
rubrika: astronomie, komentáře, souhvězdí, články
Na začátek si prosím přečtěte článek Vládi Libého. A uvědomte si, že zvířetníkové souhvězdí a znamení není totéž. Jejich hlavním společným znakem je to, že se stejně jmenují. V tomto článku se dovíte nějaké konkrétní důsledky precesního pohybu.
Některé jsou šokující











24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.

