Čtyři planety nad západem

Pokud počasí dovolí, podívejte se dnes (17. července 2010) kolem 21. hodiny nad západní obzor. Jsou zde k vidění hned čtyři planety sluneční soustavy, k nimž se přidává i Měsíc. Nejníže nad obzorem (nejblíže ke Slunci) se nachází planeta Merkur. Její spatření je vcelku náročné, protože jeho svit zaniká v záři zapadajícího Slunce. Ostatní planety, tedy Venuše, Mars a Saturn, jsou viditelné bez větších obtíží. Zároveň k pokusu o pozorování planety Merkur nedoporučujeme používat dalekohled. Hrozí totiž riziko, že se do zorného pole přístroje mohou nechtěně dostat paprsky zapadajícího Slunce, což by mohlo vést k poškození zraku.

[více...]

Nesmrtelný Mars o velikosti Měsíce

Bude letos v srpnu konečně Mars velký jako Měsíc? Bohužel… Ani letos se tento takříkajíc “nesmrtelný” řetězový mail svého naplnění nedočká. Vlastně nejen letos. Mars při pozorování ze Země nemůže být nikdy velký jako Měsíc. Je totiž oproti Měsíci příliš daleko. Přestože jde o naprostý nesmysl, zpráva upozorňující na nemožné postavení kosmických těles se v mailových schránkách objevuje s železnou pravidelností rok co rok. Schválně, kolikrát Vám tento řetězový mail už přišel? Nám devětkrát… : ) Jak je to doopravdy se dozvíte ve starším článku Mars velký jako Měsíc? Jistě, vždy v srpnu…
[více...]

Červencová přehlídka oblohy - Labuť

Prázdninové noci jsou sice ještě stále relativně krátké, přesto se nám v průběhu července otevírá velmi zajímavý výhled do okolního vesmíru. Letní obloze dominuje tzv. letní trojúhelník, což není nic jiného, než astronomické označení pro trojici velmi jasných hvězd, které v průběhu léta září vysoko nad obzorem. Jde o hvězdy Deneb ze souhvězdí Labutě, Vegu ze souhvězdí Lyry a Altair ze souhvězdí Orla. Letní trojúhelník není samostatným souhvězdím, ale pouze jakýmsi orientačním symbolem letní oblohy. V dnešní přehlídce se důkladněji zaměříme na hvězdu Deneb a souhvězdí Labutě. Příště se vydáme do Lyry a v září pak do souhvězdí Orla.

[více...]

Co mění teplotu?

Nadpis tohoto článku může být mírně zavádějící. Následující text se nevěnuje globálnímu oteplování ani ničemu podobnému, ale pravidelným a běžným změnám teploty v průběhu kalendářního roku. Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem pochopitelně není konstantní. Již první Keplerův zákon říká, že planety obíhají kolem Slunce po různě výstředných elipsách, přičemž Slunce je v jednom z ohnisek elipsy. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že pravidelné změny teplot, resp. střídání období zim a lét, jsou způsobené změnami vzdálenosti Země od Slunce. Ve skutečnosti však změny vzdálenosti Země od Slunce na změny teploty příliš velký vliv nemají.

[více...]

Obloha v červenci 2010

Na počátku července stále ještě nenastává astronomická noc (Slunce je během noci jen velmi nízko pod obzorem), takže pozorovací podmínky jsou výrazně zhoršené. Začátkem měsíce však nastává hned celá řada příležitostí pro pozorování velmi pěkných večerních přeletů Mezinárodní kosmické stanice ISS. Na červnovém nebi můžeme (s výjimkou Merkuru) sledovat sledovat všechny planety naší sluneční soustavy, některé z nich se i zajímavě seskupují.
[více...]

Červnová přehlídka oblohy - Panna

Měsíc červen mezi astronomy příliš oblíbený není. Nastává totiž letní slunovrat, při kterém jsou noci jen velmi krátké. V době slunovratu (21. června 2010 v 13:28 SELČ) Slunce zapadá až 13 minut po 21. hodině a vychází již 9 minut před 5. hodinou ranní. Noc tedy trvá pouhých 7 hodin a 38 minut. Ve skutečnosti však existuje ještě jeden problém. Během noci je Slunce velmi nízko pod severním obzorem, což způsobuje výrazně světlejší noci.

[více...]

Květnová přehlídka oblohy - Hydra

V průběhu května se nám naskýtá velmi zajímavá příležitost. Krátce po západu Slunce totiž lze nad jižním obzorem spatřit celé souhvězdí Hydry. Právě do tohoto souhvězdí se s dnešní přehlídkou oblohy vypravíme.

[více...]

Dubnová přehlídka oblohy – dvě večernice

Dubnová obloha nám po delší době opět poodhalí výhled na na obě vnitřní planety naší sluneční soustavy, totiž na planetu Merkur a na planetu Venuši. Obě dvě jsou aktuálně relativně snadno pozorovatelné, nacházejí se na večerní obloze.

[více...]

Messierův katalog: M4 - K srdci škorpiona

Dnes se vydáme za další kulovou hvězdokupou. Tato bude ale trochu jiná než ty z předchozích dílů tohoto seriálu. Kulovou hvězdokupu M4 (NGC 6121) najdeme v souhvězdí Štíra. Leží jen asi stupeň západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí, červeného veleobra Antares, představujícího štírovo srdce. Za velmi dobrých podmínek může být M4 viditelná dokonce pouhým okem. V našich zeměpisných šířkách však nikdy nevystoupí příliš vysoko nad jižní horizont a při pozorování z jihlavské brány se tak ztrácí na přesvětlené obloze. [více...]

Březnová přehlídka oblohy – opozice Saturnu

V minulém (únorovém) vydání našeho seriálu jsme se věnovali opozici planety Mars, nyní, v březnu, nastane opozice další planety, totiž Saturnu. Jen ve stručnosti proto shrňme, co termín „opozice“ vlastně znamená. Jde o právě takové postavení kosmických těles, v našem případě planet, kdy při pozorování ze Země vidíme planetu v opozici přesně na druhé straně oblohy, než je Slunce. V principu tedy taková planeta nad východním obzorem vychází v době západu Slunce a nad západním obzorem zapadá v době východu Slunce. Zjednodušeně řečeno, planetu lze pozorovat prakticky po celou noc, přičemž vůbec nejvýše nad (jižním) obzorem se planeta nachází přesně o půlnoci. Planeta v opozici je zároveň k Zemi nejblíže. Z výše řečeného tedy vyplývá, že období opozice je pro pozorování daného tělesa zcela nejpříhodnější.

[více...]

« předchozí strana — další strana »