Prosincová přehlídka oblohy – galaxie M31
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Nejvzdálenější objekt viditelný pouhým okem je v současnosti pozorovatelný vysoko nad jihem na večerní obloze. Jde o známou velkou galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. A právě k tomuto objektu se s dnešní přehlídkou oblohy vypravíme.
Listopadová přehlídka oblohy – Velryba
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Podzimní obloha se sice může na první pohled zdát ve srovnání s letní nebo třeba se zimní oblohou chudší co do počtu atraktivních objektů, nicméně i zde můžeme pozorovat hned celou řadu velice zajímavých jevů. Mnohé z nich, jak se na následujících řádcích přesvědčíme, dokonce hrají velmi důležitou roli při astrofyzikálních měřeních. S dnešní přehlídkou oblohy totiž zamíříme do souhvězdí Velryby, kde se nachází velice významná proměnná hvězda jménem Mira.
Říjnová přehlídka oblohy – Jupiter
Nejnápadnějším objektem stmívající se oblohy je v tomto období pravděpodobně planeta Jupiter. Září velmi jasným bílím světlem (ve skutečnosti však pochopitelně jde o sluneční světlo, které se od Jupiteru pouze odráží). Vysoká jasnost a výraznost této planety je dána tím, že Jupiter koncem minulého měsíce prošel tzv. opozicí.
Jupiter a Uran v opozici
V druhé polovině roku 2010 máme vskutku zajímavou příležitost k pozorování opozice planet Jupiter a Uran. Bezprostředně po opozici navíc nastává i konjunkce obou těles. Zářijová obloha tedy slibuje vskutku zajímavou podívanou.
Nastávají dobré podmínky pro pozorování Merkuru
Ve druhé polovině září a na začátku října nastává období, kdy je planeta Merkur relativně dobře pozorovatelná na ranní obloze těsně před východem Slunce. Vzhledem k tomu, že Merkur je při pohledu ze Země tzv. vnitřní planetou (ve srovnání se Zemí okolo Slunce obíhá výrazně blíže), nelze jej pozorovat například o půlnoci. Na oblohu vystupuje jen nízko nad obzor vždy buď večer těsně po západu Slunce, nebo ráno těsně před východem Slunce.
Zářijová přehlídka oblohy - Orel
V minulých dvou měsících jsme s naším seriálem navštívili dvě významná letní souhvězdí, totiž Labuť a Lyru. Nejjasnější hvězdy těchto souhvězdí (hvězdy Deneb a Vega) tvoří dva ze tří vrcholů tzv. letního trojúhelníku - orientačního symbolu letní oblohy. Poslední hvězdou, která na obloze představuje poslední (třetí) vrchol trojúhelníku je hvězda Altair, která patří do souhvězdí Orala. Právě toto souhvězdí si s dnes prohlédneme.
Obloha v září 2010
Zářijová obloha přinese hned dvojitou planetární opozici se Sluncem. 21. září 2010 se totiž přesně na druhou stranu oblohy (oproti Slunci) promítají planety Jupiter a Uran. Zároveň hned druhý den, tedy 22. září 2010, nastane konjunkce Jupiteru a Saturnu. V září navíc vznikají i relativně dobré podmínky pro pozorování planety Merkur. Během září navíc nastane i několik velmi pěkných podvečerních přeletů Mezinárodní kosmické stanice ISS.
Perseidy 2010
Perseidy jsou jedním z nejatraktivnějších a nejintenzivnějších meteorických rojů, který je aktivní v průběhu měsíců července a srpna. Podle odhadů IMO (International Meteor Organization) lze očekávat zenitovou frekvenci okolo 100 meteorů za hodinu. Maximum nastane v noci z 12. na 13. srpna 2010 mezi 18. až 7. hodinou UT (20. až 10. hodina SELČ).
Srpnová přehlídka oblohy - Lyra
Na letní obloze nyní dominuje tzv. letní trojúhelník, který tvoří tři jasné hvězdy ze tří výrazných letních souhvězdí. Jsou jimi hvězda Deneb ze souhvězdí Labutě, hvězda Vega ze souhvězdí Lyry a hvězda Altair ze souhvězdí Orla. V minulé přehlídce jsme si představili souhvězdí Labutě, nyní se tedy vypravíme do Lyry.
Obloha v srpnu 2010
Srpen roku 2010 bude z hlediska pozorovací astronomie na snadné cíle amatérské astronomie chudý. Jedinou výjimkou mohou být Perseidy, které jsou zřejmě nejznámějším a velmi výrazným meteorickým rojem. Co se týče pozorovatelnosti přeletů Mezinárodní kosmické stanice ISS, i v srpnu se máme na co těšit. Během měsíce nastane hned devět přeletů, při nichž bude ISS jasnější než -3,5magnitudy. V první polovině měsíce bude stanice (z ČR) viditelná pouze v ranních hodinách, ve druhé polovině se však její přelety příhodně přesunou na večerní nebe.











24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.

