Obloha v září 2010

Zářijová obloha přinese hned dvojitou planetární opozici se Sluncem. 21. září 2010 se totiž přesně na druhou stranu oblohy (oproti Slunci) promítají planety Jupiter a Uran. Zároveň hned druhý den, tedy 22. září 2010, nastane konjunkce Jupiteru a Saturnu. V září navíc vznikají i relativně dobré podmínky pro pozorování planety Merkur. Během září navíc nastane i několik velmi pěkných podvečerních přeletů Mezinárodní kosmické stanice ISS.

[více...]

Perseidy 2010

Perseidy jsou jedním z nejatraktivnějších a nejintenzivnějších meteorických rojů, který je aktivní v průběhu měsíců července a srpna. Podle odhadů IMO (International Meteor Organization) lze očekávat zenitovou frekvenci okolo 100 meteorů za hodinu. Maximum nastane v noci z 12. na 13. srpna 2010 mezi 18. až 7. hodinou UT (20. až 10. hodina SELČ).

[více...]

Srpnová přehlídka oblohy - Lyra

Na letní obloze nyní dominuje tzv. letní trojúhelník, který tvoří tři jasné hvězdy ze tří výrazných letních souhvězdí. Jsou jimi hvězda Deneb ze souhvězdí Labutě, hvězda Vega ze souhvězdí Lyry a hvězda Altair ze souhvězdí Orla. V minulé přehlídce jsme si představili souhvězdí Labutě, nyní se tedy vypravíme do Lyry.

[více...]

Obloha v srpnu 2010

Srpen roku 2010 bude z hlediska pozorovací astronomie na snadné cíle amatérské astronomie chudý. Jedinou výjimkou mohou být Perseidy, které jsou zřejmě nejznámějším a velmi výrazným meteorickým rojem. Co se týče pozorovatelnosti přeletů Mezinárodní kosmické stanice ISS, i v srpnu se máme na co těšit. Během měsíce nastane hned devět přeletů, při nichž bude ISS jasnější než -3,5magnitudy. V první polovině měsíce bude stanice (z ČR) viditelná pouze v ranních hodinách, ve druhé polovině se však její přelety příhodně přesunou na večerní nebe.

[více...]

Čtyři planety nad západem

Pokud počasí dovolí, podívejte se dnes (17. července 2010) kolem 21. hodiny nad západní obzor. Jsou zde k vidění hned čtyři planety sluneční soustavy, k nimž se přidává i Měsíc. Nejníže nad obzorem (nejblíže ke Slunci) se nachází planeta Merkur. Její spatření je vcelku náročné, protože jeho svit zaniká v záři zapadajícího Slunce. Ostatní planety, tedy Venuše, Mars a Saturn, jsou viditelné bez větších obtíží. Zároveň k pokusu o pozorování planety Merkur nedoporučujeme používat dalekohled. Hrozí totiž riziko, že se do zorného pole přístroje mohou nechtěně dostat paprsky zapadajícího Slunce, což by mohlo vést k poškození zraku.

[více...]

Nesmrtelný Mars o velikosti Měsíce

Bude letos v srpnu konečně Mars velký jako Měsíc? Bohužel… Ani letos se tento takříkajíc “nesmrtelný” řetězový mail svého naplnění nedočká. Vlastně nejen letos. Mars při pozorování ze Země nemůže být nikdy velký jako Měsíc. Je totiž oproti Měsíci příliš daleko. Přestože jde o naprostý nesmysl, zpráva upozorňující na nemožné postavení kosmických těles se v mailových schránkách objevuje s železnou pravidelností rok co rok. Schválně, kolikrát Vám tento řetězový mail už přišel? Nám devětkrát… : ) Jak je to doopravdy se dozvíte ve starším článku Mars velký jako Měsíc? Jistě, vždy v srpnu…
[více...]

Červencová přehlídka oblohy - Labuť

Prázdninové noci jsou sice ještě stále relativně krátké, přesto se nám v průběhu července otevírá velmi zajímavý výhled do okolního vesmíru. Letní obloze dominuje tzv. letní trojúhelník, což není nic jiného, než astronomické označení pro trojici velmi jasných hvězd, které v průběhu léta září vysoko nad obzorem. Jde o hvězdy Deneb ze souhvězdí Labutě, Vegu ze souhvězdí Lyry a Altair ze souhvězdí Orla. Letní trojúhelník není samostatným souhvězdím, ale pouze jakýmsi orientačním symbolem letní oblohy. V dnešní přehlídce se důkladněji zaměříme na hvězdu Deneb a souhvězdí Labutě. Příště se vydáme do Lyry a v září pak do souhvězdí Orla.

[více...]

Co mění teplotu?

Nadpis tohoto článku může být mírně zavádějící. Následující text se nevěnuje globálnímu oteplování ani ničemu podobnému, ale pravidelným a běžným změnám teploty v průběhu kalendářního roku. Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem pochopitelně není konstantní. Již první Keplerův zákon říká, že planety obíhají kolem Slunce po různě výstředných elipsách, přičemž Slunce je v jednom z ohnisek elipsy. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že pravidelné změny teplot, resp. střídání období zim a lét, jsou způsobené změnami vzdálenosti Země od Slunce. Ve skutečnosti však změny vzdálenosti Země od Slunce na změny teploty příliš velký vliv nemají.

[více...]

Obloha v červenci 2010

Na počátku července stále ještě nenastává astronomická noc (Slunce je během noci jen velmi nízko pod obzorem), takže pozorovací podmínky jsou výrazně zhoršené. Začátkem měsíce však nastává hned celá řada příležitostí pro pozorování velmi pěkných večerních přeletů Mezinárodní kosmické stanice ISS. Na červnovém nebi můžeme (s výjimkou Merkuru) sledovat sledovat všechny planety naší sluneční soustavy, některé z nich se i zajímavě seskupují.
[více...]

Červnová přehlídka oblohy - Panna

Měsíc červen mezi astronomy příliš oblíbený není. Nastává totiž letní slunovrat, při kterém jsou noci jen velmi krátké. V době slunovratu (21. června 2010 v 13:28 SELČ) Slunce zapadá až 13 minut po 21. hodině a vychází již 9 minut před 5. hodinou ranní. Noc tedy trvá pouhých 7 hodin a 38 minut. Ve skutečnosti však existuje ještě jeden problém. Během noci je Slunce velmi nízko pod severním obzorem, což způsobuje výrazně světlejší noci.

[více...]

další strana »