9. 3. 2010: Sdružení SISYFOS včera na púdě Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy rozdalo Bludné balvany (zkratkou Bl. b.), tedy anticeny za rozvoj iracionality, matení veřejnosti a "blátivé myšlení", za rok 2009. Jeden z balvanů obdržel i bývalý prezidentský mluvčí Petr Hájek.
8. 3. 2010: Rukopis originálu Obecné teorie relativity od Alberta Einsteina je vystavován v Jeruzalémě. Dokument čítá 46 stran ručně psaných textů.
7. 2. 2010: Inženýři z MIT vyvíjejí novou a velmi efektní metodu reklamy. Velké množství malých létajících a především světélkujících vrtulníčků na noční obloze utvářejí trojrozměrné obrazce. Až tedy nad svým městem uvidíte třeba obrovskou Monu Lisu, nemusí se nutně jednat o poťouchlé návštěvníky z jiných planet. Možná si jen některá z firem v okolí zkouší svou novou reklamu.
5. 3. 2010: Nebývale podrobná spektra, která pořídil Herschel, infračervený kosmický dalekohled evropské agentury ESA, odhalila ve známe Velké mlhovině v Orionu přítomnost řady molekul, které jsou na Zemi často spojeny s živými organismy. Namátkou jde o vodu, oxid uhelnatý, formaldehyd, metanol, kyanovodík a mnoho dalších.
4. 3. 2010: Raketoplán Discovery byl převezen na startovací rampu 39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Discovery by se měl na svou předposlední cestu do vesmíru (STS 131) vydat 5. dubna 2010 ve 12:21 SELČ.
Březnová přehlídka oblohy – opozice Saturnu
V minulém (únorovém) vydání našeho seriálu jsme se věnovali opozici planety Mars, nyní, v březnu, nastane opozice další planety, totiž Saturnu. Jen ve stručnosti proto shrňme, co termín „opozice“ vlastně znamená. Jde o právě takové postavení kosmických těles, v našem případě planet, kdy při pozorování ze Země vidíme planetu v opozici přesně na druhé straně oblohy, než je Slunce. V principu tedy taková planeta nad východním obzorem vychází v době západu Slunce a nad západním obzorem zapadá v době východu Slunce. Zjednodušeně řečeno, planetu lze pozorovat prakticky po celou noc, přičemž vůbec nejvýše nad (jižním) obzorem se planeta nachází přesně o půlnoci. Planeta v opozici je zároveň k Zemi nejblíže. Z výše řečeného tedy vyplývá, že období opozice je pro pozorování daného tělesa zcela nejpříhodnější.
Únorová přehlídka oblohy – Mars v opozici
Během února nastává období velmi dobré viditelnosti čtvrté planety sluneční soustavy, totiž planety Mars. Na samém konci ledna totiž nastala tzv. opozice Marsu. Během opozice se Mars k Zemi nejen přiblíží, ale zároveň je na obloze vcelku snadno pozorovatelný díky svým východům při západu Slunce a západům př východu Slunce.
Lednová přehlídka oblohy - Velký pes a jeho Sírius
S příchodem nového roku 2010 se noci začínají viditelně krátit ve prospěch dne. Například na začátku ledna Slunce vychází v 7 hodin a 59 minut a zapadá v 16 hodin a 9 minut. Na konci ledna však již východ Slunce nastává v 7 hodin a 35 minut a západ v 16 hodin 59 minut. Zatímco na začátku měsíce noc trvá ještě plných 15 hodin a 50 minut, na konci ledna noc trvá jen 14 hodin a 36 minut.
Astronomie 2010
Rok 2010 z astronomického hlediska opět rozhodně nebude patřit mezi roky, které oplývají četnými a vizuálně působivými astronomickými jevy. Následující přehled přináší orientační rozvrh astronomických jevů aneb co nás čeká a nemine…
Prosincová přehlídka oblohy – Neptun
1. Prosinec, 2009 | autor: Miloš Podařil | bez komentářů
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
V minulé přehlídce jsme se vypravili k vnějším oblastem naší sluneční soustavy, totiž k planetě Uran. Dnes v této výpravě budeme pokračovat dál, zamíříme k planetě Neptun, tedy k poslední planetě solárního systému.
Listopadová přehlídka oblohy - Uran
3. Listopad, 2009 | autor: Miloš Podařil | bez komentářů
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Během listopadu můžeme na obloze pozorovat prakticky všechny planety naší sluneční soustavy. Snad jen podmínky pro spatření Merkuru jsou tradičně velmi špatné. Na oblohu v ranním soumraku se dostává pouze v několika posledních dnech měsíce. S dnešní přehlídkou oblohy se však vydáme na průzkum zcela odlišné části planetárního systému, totiž do jeho vnější části.
Říjnová přehlídka oblohy – Kozoroh a Vodnář
V minulých přehlídkách oblohy jsme se věnovali souhvězdím, jejichž nalezení na obloze v žádném případě příliš jednoduché není. Nejinak tomu bude i v dnešním díle. Zavítáme sice hned do dvou tzv. zvířetníkových souhvězdí, tedy souhvězdí, přes která prochází ekliptika, avšak jde o hvězdné obrazce, které se při pozorování z České republiky (resp. naší zeměpisné šířky) promítají opravdu nízko nad obzor. Jde totiž o souhvězdí Vodnáře a Kozoroha.
Zářijová přehlídka oblohy - malá letní souhvězdí
6. Září, 2009 | autor: Miloš Podařil | počet komentářů: 2
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
V našich pravidelných toulkách po obloze se většinou vydáváme za snadněji pozorovatelnými jevy a nebeskými obrazci. Tentokráte se však zaměříme na souhvězdí, která zcela jistě mezi nejznámější nepatří. Jejich nalezení na obloze je do jisté míry i zkouškou ostrosti zraku a kvality noční tmy.
[více...]
Červencová přehlídka oblohy - Hadonoš a Had
2. Červenec, 2009 | autor: Miloš Podařil | bez komentářů
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
rubrika: Přehlídky oblohy, astronomie, články
Červenec pro noční tmu příliš vstřícný není. Slunce při pohledu ze severní zemské polokoule stále ještě ráno vychází velmi brzy a večer zapadá velmi pozdě. Nakonec i během noci je naše hvězda, Slunce, schována jen těsně pod severním obzorem (platí pouze pro pozorování z naší zeměpisné šířky). Letní noci jsou tedy nejen velmi krátké, ale i velmi jasné.
[více...]
Messierův katalog: M3 - kulová hvězdokupa aneb po stopách medvědice
16. Červen, 2009 | autor: Mirek Dočekal | bez komentářů
rubrika: Messierův katalog, astronomie, články
rubrika: Messierův katalog, astronomie, články
Další kulová hvězdokupa Messierova katalogu M3 (NGC 5272; GCL 25; h 1663; GC 3636) se nachází v nenápadném souhvězdí Honících psů. Jedná se o jednu z nejbohatších a nejjasnějších kulových hvězdokup naší Galaxie. Honící psi na obloze pronásledují Velkou medvědici, do které byla žárlivou bohyní Hérou zakleta krásná princezna Kallistó. Kallistó v podobě medvědice se snaží ulovit její vlastní syn Arkas, na obloze ho představuje souhvězdí Pastýře. Aby zabránil vraždě, proměnil vládce bohů Zeus Arkada v Malého medvěda a matku se synem vynesl na hvězdnou oblohu.
