24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.
Hadonoš podruhé aneb Hadonošem to nekončí
22. Leden, 2011 | autor: Mirek Dočekal | bez komentářů
rubrika: astronomie, komentáře, souhvězdí, články
rubrika: astronomie, komentáře, souhvězdí, články
Na začátek si prosím přečtěte článek Vládi Libého. A uvědomte si, že zvířetníkové souhvězdí a znamení není totéž. Jejich hlavním společným znakem je to, že se stejně jmenují. V tomto článku se dovíte nějaké konkrétní důsledky precesního pohybu.
Některé jsou šokující 
Tenká zrcadla se snáze ohýbají
28. 6. 2010: Zničujícímu vlivu atmosféry na rozlišovací schopnost pozemských dalekohledů čelíme již několik málo desetiletí pomocí adaptivní optiky. Řízenými deformacemi zrcadla se v reálném čase vyrovnává obraz pokřivený průchodem ovzduším. K rychlému prohýbání velkých a těžkých zrcadel je ale třeba hodně síly a silné elektrické “prsty” produkují zbytečně mnoho odpadního tepla.
Nový systém vyvinutý Rogerem Hamelinckem však využívá velmi tenké zrcadlo a obejde se proto bez aktivního chlazení. Třeba se ho dočká i dvaačtyřicetimetrový EELT (European Extra Large Telescope).
Více na ScienceDaily
Jak mnoho váží jen jediné neutrino?
23. 6. 2010: Stručně řečeno neutrino váží velice málo, nanejvýš miliardtinu hmotnosti vodíkového atomu. Přesněji bychom se to měli dovědět díky rozsáhlé přehlídce galaxií. Přestože svítící hmota tvoří jen necelé jedno procentu hmotnosti vesmíru, z jejího rozložení lze získat informace i o nenápadnějších formách hmoty, jejímž příkladem jsou i neutrina.
Více na ScienceDaily
Je jich stále víc a víc
22. 6. 2010: K objevování jiných planetárních soustav dnes složí dvě družice. Francouzský COROT a americký Kepler. První jmenovaná družice nalezla za tři a půl roku 15 nových planet. Kepler ještě žádnou, ale během pouhých 43 dnů činnosti nalezl stovky podezřelých kandidátů. Celkem již známe asi 450 cizích světů.
Více na stránkách Astrobiology Magazine
Vznik planet z blízka
12. 6. 2010: Pomocí Keckova dalekohledu na Mauna Kea byly pozorovány vznikající planetární soustavy s dosud nevídaným rozlišením. Keckův dalekohled je tvořen dvěma desetimetrovými teleskopy, které mohou pracovat společně.
Více na ScienceDaily
Černé díry zesilují kosmické pozadí
18. 4. 2010: Za něčekaně velkým kosmickým pozadím v rádiovém oboru mohou stát rychle rotující černé díry ve formujících se galaxiích. Ty uvolňují energii ve formě rádiových výtrysků.
Více na ScienceDaily
Dobrý den …
12. 4. 2010: Dnes si připomínáme kulaté devětačtyřicáté výročí letu prvního člověka na oběžnou dráhu. Nadporučík (vzápětí major) Jurij Alexejevič Gagarin jednou oblétl Zemi v lodi Vostok-1, dosáhl přitom výšky 314 km nad Zemí. Kosmonaut se při přistání katapultoval z kabiny a po 108 minutách letu přistál poblíž Saratova na břehu Volhy.
Budeme (stále) získávat energii z uhlíku?
10. 4. 2010: Chemici z Bloomingtonské univerzity v Indianě vymysleli způsob přípravy velkých listů grafenu (jediné vrstvy tvořené uhlíkovými atomy). Grafen je elektricky vodivý, propustný pro světlo a má jisté unikátní vlastnosti. V budoucnu by mohl být používán k výrobě displejů či solárních panelů, daleko levnějších než ty dnešní.
Více na ScienceDaily
Salmonella ve vesmíru
4. 4. 2010: Jeden z experimentů, které se uskuteční při třináctidenním letu STS-131 raketoplánu Discovery, ten odstartuje snad zítra, se bude týkat reakce lidských buněk na nákazu baktrií salmonella typhimurium v podmínkách beztíže. Výsledek snad pomůže snížit riziko infekčních nákaz pro posádky kosmických lodí, v beztížném stavu je účinnost lidského imunitního systému snížena.
Více na ScienceDaily
Usnul Spirit navždy?
3. 4. 2010: Pozemnímu řídícímu středisku se 30. března nepodařilo navázat spojení s robotem Spirit, komunikace s ním teď probíhá asi jednou týdně, poslední úspěšná je z 22. března. Spirit, který zapadl a nemůže proto zaujmout vhodnou polohu k přezimování, trpí nedostatkem elektrické energie a proto patrně přešel do “zimního spánku”. Simulace naznačují, že pokles teploty by pro jeho elektroniku neměl být fatální, ale těžko říci, zda to platí i po čtyřiadvacetinásobném překročení plánované tříměsíční životnosti na povrchu Marsu.
Více na ScienceDaily
Loading ...
