Zářijová přehlídka oblohy - Pegas

S odcházejícím létem se na večerní oblohu pozvolna prodírají obrazce typicky podzimní. Astronomické léto totiž končí již 23. září, když v 11:51 hodin středoevropského letního času Slunce vstoupí nad zemský rovník. Astronomové o tomto jevu hovoří jako o podzimní rovnodennosti.

Při dnešní přehlídce večerní oblohy se vypravíme do velmi nápadného podzimního souhvězdí, kterým je Pegas. Toto souhvězdí spíš než sympatického okřídleného koně připomíná velký čtverec. Během září jej po setmění nalezneme nad jihovýchodem, později se přesouvá nad jih.

Podle dávných bájí se Pegas zrodil na příkaz samotného Poseidona ze směsi mořské pěny a krve zákeřné medúzy, kterou zabil legendární Perseus. Poseidon měl dle legend po nějakém časem Pegasa darovat Bellerofontovi, tedy jednomu z hrdinů, který následně na hřbetě okřídleného koně vykonal řadu chrabrých činů. Osudový zlom v příběhu nastává v okamžiku, kdy Bellerofont společně s Pegasem přemáhá obludnou Chiméru. Po vyhraném zápase Bellerofont zpychnul a zatoužil po moci. Chtěl totiž na Pegasovi vylétnout až na sídlo řeckých bohů, na Olymp.

Bellerofontova touha po bohorovnosti se přirozeně velmi znelíbila nejvyššímu bohu Zeusovi, který na Pegasa seslal ovády. Okřídlený kůň se polekal a splašil, načež Bellerofonta ze svého hřbetu shodil. Následně se na paměť pýchy předcházející pád dostává tento vzácný kůň na oblohu v podobě souhvězdí.

Jméno Pegas pochází od Féničanů. Tito mořeplavci měli na přídi svých korábů vyřezávaného okřídleného koně s uzdou, tedy Pega Sus ” odsud Pegasus, ve zjednodušení pro češtinu Pegas.

Pegas je sice relativně rozsáhle souhvězdí, nicméně vzhledem k tomu, že leží mimo Mléčnou dráhu neobsahuje relativně málo hvězd. Pegasovým paradoxem je i fakt, že se často souhvězdí nazývá i Pegasův čtverec (protože opravdu čtverec připomíná ” viz. výše), nicméně hvězda Sirrah jsoucí v levém horním rohu čtverce do souhvězdí již nepatří. Sirrah leží těsně za hranicemi souhvězdí Pegasa a je nejjasnější hvězdou Andromédy, tedy souhvězdí, které se rozprostírá východně. Z důvodu usnadnění orientace se však i tato hvězda nesprávně přiřazuje právě Pegasovi, respektive jeho čtverci.

Hvězda Sirrah (další jméno pro tuto hvězdu je Alpheratz) je ve skutečnosti dvojhvězdou ve vzdálenosti přibližně 97 světelných let s povrchovou teplotou kolem 13 000 °C (Slunce má přibližně 6 000 °C). Dvojhvězda je přibližně 200krát hmotnější, než naše Slunce.

Pravou horní hvězdou Pegasova čtverce je hvězda Scheat (označována jako “beta”). Slovo Scheat v překladu do češtiny znamená “noha”. Pegas je tedy na obloze umístěn hlavou dolů. Co se samotné hvězdy týče, jedná se o rudého obra, který je co do průměru asi 110krát větší, než Slunce. Tato hvězda je od Země vzdálena téměř 200 světelných let.

Levý dolní roh čtverce tvoří hvězda Algenib (označená jako “gama”). Tato hvězda ležící ve vzdálenosti přibližně 333 světelných roků je stejně jako všechny výše jmenované postupem času mění sou jasnost. Její název v překladu znamená “bok”.

Markab je hvězda, která se nachází v pravém dolním rohu. Markab ve volném překladu znamená “sedlo”. Jedná se o modrobílého obra, který vyzařuje přibližně 79krát více energie než Slunce. Hvězda se nachází ve vzdálenosti asi 140 světelných let.

Souhvězdí Pegasa však v žádném případě netvoří jen známý čtverec. Západně od čtverce totiž můžeme spatřit i hvězdu Enif (označená jako epsilon). Hned vedle této nepříliš nápadné hvězdy však můžeme pomocí dalekohledů odhalit velmi půvabnou kulovou hvězdokupu M15. Hvězdokupu tvoří jedny z nejstarších hvězd v naší Galaxii. Skutečný průměr této hvězdokupy je přibližně 118 světelných let.

Na závěr přehlídky se tradičně vraťme zpět do naší sluneční soustavy. Září 2007 není pro pozorování planet příliš příznivé. Kupříkladu planeta Merkur vůbec není pozorovatelná. Naproti tomu Venuši můžeme spatřit krátce před východem Slunce nad svítajícím východním obzorem. Celou noc krom večera můžeme pozorovat rudý kotouček planety Mars, která se nyní promítá do východní části souhvězdí Býka. Jediná planeta, kterou můžeme relativně snadno na obloze nalézt hned po setmění je Jupiter. Nicméně i tato obrovská a jasná planeta se promítá do souhvězdí Štíra, tedy opravdu jen velmi nízko nad obzor. Saturn též můžeme spatřit pouze na krátko před rozbřeskem nad východním obzorem, nalézá se poblíž Venuše (východně). Saturn vychází přibližně jen asi hodinu před východem Slunce. Uran i Neptun se na večerní obloze sice stále vyskytují, avšak k jejich pozorovaní je již nutný alespoň malý dalekohled a vyhledávací mapka.

I během září mohou zájemci o astronomii navštívit veřejná pozorování oblohy s Jihlavskou astronomickou společností. Pozorování probíhají vždy v pondělí za jasné oblohy z brány Matky Boží v Jihlavě, v září od 20:30 hod. Na bráně Matky Boží si přes celé září též můžete prohlédnout výstavu věnovanou 50. výročí startu vůbec první umělé družice Země - Sputniku 1. Od 26. do 28. září též probíhá rozsáhlý projekt Jihlavské astronomické společnosti a Muzea Vysočiny v Jihlavě Noc vědců 2007. Během těchto dnů se především v budově Muzea Vysočiny můžete seznámit s řadou zajímavostí nejen ze světa astronomie.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web