Únorová přehlídka oblohy - zatmění Měsíce 21. února

Během roku 2008 nastanou hned dvě zatmění Měsíce. První z nich budeme moci pozorovat již v únoru. Půjde o úplné zatmění, celý měsíční povrch se tedy ponoří do zemského stínu. Jev nastane v noci ze středy 20. na čtvrtek 21. února 2008. Pokud počasí dovolí, budeme moci kosmické představení z území České republiky sledovat zatmění v téměř celém svém průběhu. Pozorování závěrečné části jevu může nepříjemně ovlivnit fakt, že se tou dobou bude Měsíc nacházet již velmi nízko nad západním obzorem.

Začátek úkazu je možné pozorovat ze severní části Asie, z celé Evropy a Afriky, Grónska, Severního ledového oceánu, Atlanského oceánu, ale i z Jižní a většiny Severní Ameriky a jihovýchodního Tichého oceánu. Závěrečná fáze se odehraje nad územím západní a střední Evropy, západní Afriky, Grónska, Severního ledového oceánu, Atlanského oceánu, Jižní i Severní Ameriky a malé části východního Tichého oceánu.

Před zatměním Měsíc při pozorování z České republiky vychází již v 18:05 hod., tedy dostatečně dlouho před začátkem Zatmění. Západ Měsíce se odehraje v 7:05 hod., což je pouze hodinu po skončení závěrečného částečného zatmění.

Poprvé se zemský stín na povrchu Měsíce objeví při částečném zatmění (pokud nepočítáme prakticky nepozorovatelné polostínové zatmění) ve 2:43 hod. ráno. Stín se na měsíčním povrchu začne objevovat na severovýchodě, tedy na levém horním okraji. Postupem času se stín bude stále rozšiřovat. V 4:01 hod. již zalije celý měsíční povrch. Maximální fáze zatmění připadne na 4:26 hod.

Z úplného zemského stínu měsíční povrch vystoupí ve 4:51 hod. Viditelný stín částečného zatmění se začne pozvolna stahovat k severozápadní části (pravému hornímu okraji). Ve 6:09 měsíční zatmění končí. Přesněji řečeno, následně se bude disk měsíce ještě po nějakou dobu nacházet v zemském polostínu. Tato fáze je však pouhým okem prakticky nepozorovatelná. Veškeré zde uváděné časy se mohou v závislosti na momentální zeměpisné šířce pozorovatele v rámci České republiky lišit v řádu minut.

Ani při maximální fázi Měsíc z oblohy zcela nezmizí. Budeme jej stále vidět díky slunečnímu záření, které se láme v Zemské atmosféře. Vzhledem k tomu, že se nejméně rozptyluje záření o vlnové délce odpovídající červené barvě, bude zatměný Měsíc v nádechu červené. Konkrétní odstín se nadá odhadnout, protože předem nevíme, kolik a jakých částici bude v okamžik zatmění v naší atmosféře. Za použití dalekohledu je možné i při úplném zatmění stále pozorovat kontury některých povrchových objektů.

Zatmění Měsíce vzniká díky stínu, který vrhá Země do prostoru. Aby mohlo měsíční zatmění nastat, musí být Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce. Vzhledem k tomu, že Měsíc září díky odraženému slunečnímu svitu, jeho zatmění se zákonitě musí odehrávat v době úplňku, tedy v době, kdy je Slunce přesně na druhé straně oblohy, než Měsíc. Situaci mírně komplikuje fakt, že Měsíc obíhá kolem země v rovině, která je přibližně o 5° skloněna oproti rovině, po které obíhá Země kolem Slunce. Aby měsíční zatmění nastalo, musí se Měsíc v době úplňku nacházet na průsečíku roviny svého oběhu kolem Země a roviny oběhu Země kolem Slunce. Tyto body na dráze Měsíce jsou dva. Tyto body astronomové nazývají uzly. V přibližně 18tileté periodě se poloha obou uzlů mění. Perioda se nazývá Saros.

Zatmění měsíce mají oproti zatměním Slunce nespornou výhodu. Lze je totiž pozorovat z celé zemské polokoule, kde je právě noc. Sluneční zatmění jsou sice paradoxně početně mnohem častější, nicméně lze je sledovat vždy z relativně malé části planety. Z hlediska pozorovatele je tedy pravděpodobnější, že ve svém životě spatří větší počet vzácnějších zatmění Měsíce, než častějších zatmění Slunce.

Další zatmění Měsíce viditelné z České republiky nastane 16. srpna 2008. Další úplné zatmění Měsíce však přijde až v půlce června roku 2011.

Na samý závěr se už jen na pár okamžiků vydáme do světa planetární astronomie. Merkur i Venuši můžeme během února sledovat krátce před východem Slunce, nízko nad východním obzorem. Oranžový Mars nalezneme ve východní části souhvězdí Býka. Pozorovat jej tedy můžeme většinu noci krom jitra. Jupiter se po delší době začne opět začne objevovat na ranní obloze. Podmínky pro jeho pozorování se budou během následujících měsíců zlepšovat. Nachází se v souhvězdí Střelce. Podmínky pro sledování Saturnu jsou v únoru velmi dobré. 24. února nastává jeho opozice, promítá se tedy přesně na druhou stranu oblohy, než je Slunce. V únoru lze Saturn pozorovat po celou noc. Promítá se do souhvězdí Lva. Uran ani Neptun během února sledovat nelze.

Jihlavská astronomická společnost během února nabízí veřejná astronomická pozorování z brány Matky Boží v Jihlavě. Dalekohledy jsou nachystány vždy v pondělí po setmění, v únoru tedy od 18:00 hod. Podmínkou je jasné počasí. Zájemci o pozorování výše popsaného zatmění Měsíce mohou jihlavskou bránu Matky Boží navštívit od 2:30 hod. do 6:30 hod. ráno (noc 20./21. února). V případě nepřízně počasí se pozorování nekoná.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web