Srpnová přehlídka oblohy - Perseidy a Štír

Nejznámějším astronomickým jevem na srpnové obloze je bezesporu meteorický roj Perseid. Padající hvězdy, též známé jako slzy svatého Vavřince (to kvůli časové blízkosti svátku tohoto svatého) se s železnou pravidelností objevují vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum roje Perseid nastane v pondělí 13. srpna. V tento den sice Měsíc svou září oblohu zjasňovat nebude, nicméně největší intenzita roje bohužel připadá na dopolední hodiny. Perseidy tedy letos budou nejvíce patrné 13. srpna ráno krátce před setměním, o něco málo méně pak večer po setmění.

Při meteorických rojích, obzvláště pak při Perseidách, se v žádném případě nemusíme obávat, že by nám mohlo některé z padajících kosmických těles způsobit škodu na zdraví, nebo na majetku. Rčení o padajících hvězdách není totiž zcela správné. Ve skutečnosti tento jev nemá s hvězdami nic společného. Pouze do zemské atmosféry vstupují velmi malá kosmická tělíska, která se následně při průletu atmosférou rozžhaví natolik, že se vysoko nad zemským povrchem roztaví. Původní materiál posléze po velmi dlouhé době dopadá ne zem v podobě neškodných mikroskopických zrnek kosmického prachu.

V případě Perseid kosmická tělíska do zemské atmosféry vstupují relativně rychle. Jejich průměrná rychlost se pohybuje kolem 61 km/s. Z hlediska kosmické mechaniky se ty vůbec nejrychleji vstupující tělesa do zemské atmosféry mohou prodírat maximální rychlostí 72 km/s. Nejpomalejší pak rychlostí pouhých 11 km/s.

Mateřskou kometou k Perseidám je Swift-Tuttle. Tato kometa v minulosti prolétávala právě tou částí sluneční soustavy, kde se nyní nachází Země při svém oběhu kolem Slunce vždy v období maxima Perseidy, tedy na konci první poloviny srpna. Z každé komety se totiž při jejím průletu uvolňuje velmi mnoho různě velkých pevných částic, které pak mohou vnikat vždy ve stejnou roční dobu do zemské atmosféry. Astronomové pak hovoří o meteorických rojích.

V dnešní přehlídce oblohy se ještě na skok vydáme do nepříliš známého zvířetníkového souhvězdí Štíra. Během srpna jej nalezneme velmi nízko nad jižním obzorem, přímo pod velmi jasnou planetou Jupiter. Ačkoliv je Štír zvířetníkovým souhvězdím, z našich zeměpisných šířek jej nikdy neuvidíme celé. Nad náš obzor vychází pouze jeho ocas.

Řecká mytologie má hned několik příběhů, které popisují, jak tento kosmický obrazec vzniknul. Téměř v každém případě bohyně Héra vyslala velkého štíra, aby zabil legendárního Oriona. Dále se báje již rozcházejí. Podle některé z verzí se to štírovi povedlo, podle jiné byl štír Orionem rozšlápnut. Zajímavé je, že Štíra a Oriona nelze vidět pospolu na obloze. V okamžiku, kde jedno z nich vychází, to druhé právě zapadá. Legendy dokonce i hovoří o bázni samotného Slunce, které ze strachu v tomto souhvězdí pobývá jen krátce.

Nejjasnější hvězdou souhvězdí je Antares, což je přibližně 600 světelných let vzdálený rudý veleobr. Jedná se o jednu z vůbec největších známých hvězd. Vždyť jeho průměr je přibližně 1 000krát větší, než je průměr Slunce, zároveň záři asi 10 000krát jasněji, než Slunce.

Souhvězdí štíra patří mezi velmi zajímavé kousky oblohy. Již malým dalekohledem, nebo i triedrem, zde nalezneme obrovské množství hvězdokup, ale i mlhovin. Za všechny jmenujme alespoň kulovou hvězdokupu M4, která se nachází těsně západně od Antarese, nebo otevřenou mlhovinu M6, která svým tvarem mnohým připomíná letícího motýla.

Na závěr tradičně zavítejme do světa planet. Merkur lze na obloze spatřit jen během prvních dnů srpna, kdy se ráno, těsně před východem Slunce, promítá nad severovýchodní obzor. Venuše, která je nyní v souhvězdí Lva se pozvolna vynořuje taktéž ráno, před východem Slunce nad východním obzorem. Načervenalý Mars je k vidění v souhvězdí Býka, na obloze je tedy většinu noci krom večera. Jupiter, vůbec největší planetu naší sluneční soustavy, nalezneme již jen na večerní obloze v souhvězdí Štíra. Stále svým vysokým jasem dominuje této části oblohy. Saturn je během srpna nepozorovatelný. Uran se promítá do souhvězdí Vodnáře, je tedy na obloze po většinu noc krom večera. Neptun v souhvězdí Vodnáře je k vidění celou noc. K nalezení Uranu a Neptunu však již potřebujeme alespoň malý dalekohled a vyhledávací mapku.

Každý zájemce o astronomii může navštívit veřejná pozorování pomocí astronomických dalekohledů, které pravidelně pořádá Jihlavská astronomická společnost. Pozorování probíhají na vyhlídkové terase brány Matky Boží v Jihlavě (Věžní 1) vždy v pondělí za jasného počasí po setmění - během srpna po 22:00 hod. Podrobnosti na www.jiast.cz.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web