Říjnová přehlídka oblohy - seskupení Venuše se Saturnem a Regulem

Pozorování oblohy hrálo velmi významnou roli již dávné minulosti. Známe svědectví o sledování oblohy, která pocházejí z dob tisíce let před Kristem. Tehdejší výklady astronomických událostí byly přirozeně nevědecké a vysvětlení různých jevů se odehrávalo v rovině metafyzické. Jako velmi podstatný se ukázal objev putujících hvězd. Dnes již víme, že jde o planety, které obíhají kolem Slunce a oproti stálým hvězdám se pohybují. Čas od času se některé planety k sobě přiblížily, což vzbuzovalo nemalý zájem. Jedno takové zdánlivé planetární přiblížení nastane i v říjnu.

Různé dávné kultury viditelné planety vnímaly jako ztělesnění bohů. Kupříkladu rudý Mars znázorňoval boha válek Árese, zatímco velký jasný Jupiter byl projevem nejvyššího boha Dia. Přirozeně různé kultury a civilizace se při pohledu na oblohu lišily.

Vzájemné úhlové přiblížení planet pak velmi významně nabývalo na významu. Pro názornost s předstihem vezměme v úvahu známou hvězdu, která měla dle Bible přilákat tři mudrce k místu narození Krista. Dnešní astronomické a historické poznatky onu betlémskou hvězdu identifikují ve velmi těsném přiblížení dvou planet, Jupiteru a Saturnu.

Jupiter byl zcela jednoznačně vnímán jako královská hvězda, zatímco Saturn byl znám jako hvězda židovská. Setkání obou planet se tehdy navíc během jednoho roku odehrálo hned třikrát. Co jiného, něž narození mesiáše mohlo tehdy znamenat opakované setkání královské a židovské hvězdy?

Po krátkém historickém exkurzu se vraťme zpět k astronomickým událostem říjnu roku 2007. Na konci první poloviny měsíce se totiž na obloze zdánlivě setkají dvě jasné planety. Jev však bude ještě zvýrazněn skutečností, že přiblížení nastane poblíž jedné z velmi jasných hvězd.

Seskupení tří těles můžete nejlépe sledovat na ranní obloze 12. října. Přiložená mapka vytvořená programem Stellarium zachycuje východní obzor přibližně v 5:00 hod. ráno.

Nejjasnější z celé trojice bude planeta Venuše, která bude tou dobou od Země vzdálena 0,57 astronomických jednotek, tedy přibližně 85 500 000 km. Venuše září velmi jasným světlem (-3.2 mag.) především díky vysokému obsahu skleníkových plynů v její mohutné atmosféře, která sluneční paprsky velmi dobře odráží.

Vlevo od Venuše se bude nacházet o poznání slaběji zářící (+1 mag.) planeta Saturn. I přesto, že jasnosti Venuše ani zdaleka nedosahuje, je Saturn od ostatních hvězd velmi snadno rozeznatelný. Jeho svit je pískově načervenalý. Při maximálním přiblížení bude Saturn od Země vzdálen plných 9,9 astronomických jednotek, tedy v přepočtu přibližně 148 500 000 km.

Přímo nad jasnou Venuší se bude dále nacházet i nejjasnější z hvězd ze souhvězdí Lva, Regulus. Ta bude z trojice zářit nejméně (+1,36 mag.). Nutno též dodat, že se nachází ve vzdálenosti asi 77 světelných let, což je vzdálenost odpovídající asi 728,5 bilionům km.

Z výše uváděných vzdáleností od Země jasně vyplývá, že tato tři tělesa se k sobě v žádném případě fyzicky nepřibližují. Jde jen o optický jev, který vzniká při pozorování ze Země. Všechna tato tělesa jsou již v tak velké vzdálenosti, že lidské oko není schopné rozlišit trojrozměrnost prostoru. Obloha na nás tedy zdánlivě působí pouze dvourozměrným dojmem.

Vzájemné přiblížení planet na obloze vzniká tedy z prozaického důvodu. Planety se v takovém okamžiku nacházejí pouze ve stejném směru, ale fyzicky je dělí miliony, ale i miliardy kilometrů.

Astronomové v takovém případě hovoří o úhlovém, nebo zdánlivém přiblížení. Pokud se dvě astronomická tělesa dostávají na stejnou délku nebo rektascenzi (což jsou astronomické souřadnice podobající se souřadnicím na Zemi - délka a šířka), hovoříme o konjunkci. Pokud se při pozorování ze Země alespoň dvě tělesa dostanou na stejné souřadnice, pak hovoříme o zatmění.

Závěrem opět nahlédněme do světa planet. Planeta Merkur je kvůli své blízkosti ke Slunci během celého měsíce nepozorovatelná. O Venuši a Saturnu již řeč byla, doplňme jen, že se obě nacházejí na ranní obloze v západní části souhvězdí Lva. Mars na obloze lze spatřit krom večera po většinu noci. Nachází se v Blížencích. Identifikace Marsu je během října velmi snadná, protože jde o jasně načervenalý objekt přímo nad známým Orionem. Jupiter můžeme spatřit po západu Slunce nad západním obzorem. Nachází se na pomezí souhvězdí Štíra a Hadonoše. Pro spatření Uranu a Neptunu již musíme použít alespoň malý dalekohled. Uran se promítá do souhvězdí Vodnáře a je na obloze většinu noci krom jitra. Neptun naopak spatříme v souhvězdí Kozoroha, během října je tedy k vidění pouze v první polovině noci.

Zájemci o astronomii mohou navštívit pravidelná veřejná astronomická pozorování Jihlavské astronomické společnosti, která probíhají na vyhlídkové terase brány Matky Boží v Jihlavě vždy v pondělí po setmění (v říjnu již od 19:00 hod.).

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web