Říjnová přehlídka oblohy - malá podzimní mytologie

Podzim je v plném proudu. Dokazuje to i noční obloha. Již krátce po setmění totiž nad obzor vycházejí typicky podzimní hvězdné obrazce. A právě mezi ně se při dnešním touláním po hvězdách vypravíme. Po celou noc nyní obloze dominuje velké souhvězdí Pegase. Jeho identifikace je vcelku jednoduchá. Vypadá totiž jako veliký čtverec. Na začátku měsíce se těsně po setmění objevuje nad východním obzorem, postupem času však stoupá vysoko nad jižní obzor.

Podle legendy byl Pégasos sympatickým okřídleným koněm, který sehrál velmi významnou roli při záchranně krásné princezny Andromedy (její souhvězdí se nachází východně od Pegase). Ta byla dle pověsti dcerou krále Etiopie Cefea a královny Kasiopeji. A právě Kasiopeja se zasloužila o celý nebeský příběh. Byla totiž velmi vychloubačná. Dokonce tvrdila, že je krásnější, než všechny vodní nymfy. Tím si přirozeně rozhněvala vládce moří Poseidona, který na království seslal hrozný trest v podobě mořské obludy. Aby se celá země zachránila, královská rodina musela půvabnou Andromedu obludě obětovat. Dívka byla tedy přikována ke skále na pobřeží a ponechána na pospas obludě.

Avšak ještě než se k ní mořská nestvůra stihla dostat, objevil se legendární Perseus (na obloze východně od Andormedy). Nestvůru zabil a princeznu zachránil. Do mořské pěny u pobřežních skalisek stříkala krev z useknuté hlavy vodního netvora. A právě ze směsy pěny a krve vzešel legendární okřídlený bělouš Pégasos.

V souhvězdí se nachází velké množství kosmických objektů. Nejzajímavějším z nich je však bezesporu krásná kulová hvězdokupa M15, která se nachází poblíž západní hranice souhvězdí.

Jihovýchodně pod pegasovým čtvercem se nachází mnohdy opomíjené zvířetníkové souhvězdí, totiž Ryby. Tento obrazec rozhodně nepatří mezi ty nejvýraznější. Na přesvětlené obloze měst jej mnohdy vůbec nelze spatřit. Obrysy souhvězdí tedy tvoří relativně méně jasné hvězdy.

Ryby svým tvarem připomínají velké a široce otevřené písmeno V, které je položené na pravé straně. Souhvězdí skutečné ryby tedy ani zdaleka nepřipomíná. Podle řecké mytologie však jde hned o dvě ryby. Jedna z nich má představovat Afrodité, druhá pak jejího syna Eróta. Proč právě ryby? Afrodité a Eróta pronásledoval zlý obr Tyfón. Aby mu unikli, proměnili se v ryby a uplavali mu. Afrodité se však obávala, aby se jí Erót v širém moři neztratil. Proto jsou na obloze obě ryby k sobě svázány stuhou.

V tomto souhvězdí lze pomocí dalekohledů také pozorovat několik zajímavých objektů. Právě zde se nachází například velká spirálovitá galaxie M74. Stejně tak lze v Rybách pomocí silnější optiky najít tzv. Van Maanenovu hvězdu, což je jeden z lépe pozorovatelných bílých trpaslíků.

Přímo pod Rybami, tedy opravdu již těsně nad obzorem, lze na dostatečně tmavé obloze sledovat souhvězdí Velryby. Ve skutečnosti však tento obrazec s velrybami nemá vůbec nic společného. Jde jen o méně přesné pojmenování. Toto souhvězdí má totiž ztvárňovat již výše popsanou obludu, která měla sužovat Etiopii a byla při záchranně Andromedy zabita Perseem. Například známý ilustrovaný atlas souhvězdí Bayerovy Uranometrie z roku 1603 Velrybu ztvárňuje jako oploutveného draka. Naopak z legendy o Perseovi vyplývá, že tato mořská nestvůra měla být přerostlá medúza.

Mezi astronomy je tento kosmický obrazec (i přes svou mírně nešťastnou polohu na obloze) však velmi známý. Nachází se zde totiž velmi důležitá proměnná hvězda jména Mira, nebo též omikron Ceti. Změny její jasnosti astronomové znají již od konce 16. století. Později, ve druhé polovině 17. století, byla pojmenována jako Mira stella, tedy podivná hvězda.

Pod velkým pegasovým čtvercem, avšak západně od souhvězdí Velryby, tedy nízko nad jižním obzorem, je podivná formace hvězd známá jako Vodnář. Ten však žádnou půvabnou legendou neoplývá. Má jít totiž o samotného Dia, který na zem vylévá životodárnou vodu.

Ve Vodnáři je k vidění například celá řada mlhovin. K jejich nalezení je však nutná vyhledávací mapka a astronomický dalekohled. V tomto souhvězdí se též nyní dlouhodobě nachází planeta Uran.

Ještě více na západ a ještě o malý kousek níž nad obzorem od Vodnáře je Kozoroh, další podzimní souhvězdí. Ani tento obrazec nemá příliš složitý příběh. Představuje totiž boha Pana, který je ztvárněn jako napůl kozorožec a napůl ryba. Na oblohu se dostal, stejně jako Ryby, při útěku před obrem Tyfónem.

Podobně jako Vodnář hostí planetu Uran, Kozoroh je místem, kam se nyní stabilně promítá Neptun. Souhvězdí samotné obsahuje jen pár velmi slabých hvězdokup. Ze všech zvířetníkových obrazců je jednoznačně nejhůře pozorovatelný.

K dalším podzimním souhvězdím se vydáme opět příště.

Závěrem snad už jen na skok mezi planety. Koncem měsíce lze nízko nad východním obzorem, těsně před východem Slunce, uvidět Merkura. Ten se promítá do souhvězdí Panny. Venuše naopak po dlouhé době konečně začíná vykukovat nad jihozápadním obzorem. Zde ji můžeme spatřit krátce po setmění. Poté zapadá. Mars je nyní nepozorovatelný. Jupiter se společně se souhvězdím Střelce pomalu posouvá k západu, takže je vidět jen na večerní obloze. Naproti tomu Saturn nalezneme v souhvězdí Lva. Na východě tedy vychází až nad ránem. Uran a Neptun již pouhým okem spatřit nelze.

I během října Jihlavská astronomická společnost nabízí všem zájemcům o noční oblohu pozorování pomocí velkých astronomických dalekohledů. Veřejná pozorování se konají vždy v pondělí po setmění na bráně Matky Boží v Jihlavě (v říjnu již od 19:00 hod.). V pátek 10. října též můžete navštívit přednášku předního českého popularizátora astronomie RDNr. Jiřího Grygara, CSc. Přednáška proběhne v Muzeu Vysočiny Jihlava (Masarykovo nám. 55, Jihlava) od 18:00 hod. Podrobnosti na www.jiast.cz.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web