Říjnová přehlídka oblohy – Kozoroh a Vodnář

V minulých přehlídkách oblohy jsme se věnovali souhvězdím, jejichž nalezení na obloze v žádném případě příliš jednoduché není. Nejinak tomu bude i v dnešním díle. Zavítáme sice hned do dvou tzv. zvířetníkových souhvězdí, tedy souhvězdí, přes která prochází ekliptika, avšak jde o hvězdné obrazce, které se při pozorování z České republiky (resp. naší zeměpisné šířky) promítají opravdu nízko nad obzor. Jde totiž o souhvězdí Vodnáře a Kozoroha.

Obě souhvězdí nyní po západu Slunce nalezneme nízko nad oborem. Kozoroh se nachází nad jihovýchodem až jihem a Vodnář nad jihovýchodem. Při dnešní přehlídce oblohy nejprve navštívíme Kozoroha (v lat. originále Capricornus).

Kozoroh podle legend znázorňuje Pana, boha lesů, pastvin, stád a lovu. Pan bývá znázorňován jako napůl muž a napůl kozel. Mezi ostatními bohy na Olympu však příliš oblíbený nebyl, proto se rozhodl z Olympu odejít a vypravil se do Arkádie. Později se však zamiloval do krásné nymfy Syrinx, která však jeho city neopětovala, ba naopak.  Pan však zaslepen svou láskou zašel až tak daleko, že Syrinx začal pronásledovat. Syrinx se při svém útěku však dostala do slepé uličky, přesněji, podle mytologie na břeh řeky. Raději než by se nechala Panem dostihnout, požádala Dia, aby ji proměnil v rákosí. Ani to však Pana nezastavilo. Když viděl co se stalo, z rákosí udělal flétnu na kterou hrál velmi smutné a tesklivé melodie.

Souhvězdí Kozoroha je sice zvířetníkové, tedy prochází přes něj Slunce, avšak na nepříliš tmavé obloze je prakticky neviditelný. Je dokonce nejhůře pozorovatelným zvířetníkovým souhvězdím vůbec. Nad jižním obzorem jej nyní můžeme vidět jako velké a široce rozevřené písmeno „V“. Jeho jasnost je však velmi nízká.

Při hledání Kozoroha nám aktuálně může pomoci i velmi jasná planeta Jupiter, která se v říjnu do severovýchodní části Kozoroha promítá. Jupiter je nyní velmi jasným objektem, který se objevuje ihned po západu Slunce nízko nad jihovýchodem až východem.

Kozoroh zároveň mezi astronomy zcela jistě mezi příliš oblíbená souhvězdí nepatří, neobsahuje totiž prakticky žádné zajímavé objekty. Nalezneme zde snad jen kulovou hvězdokupu M30. S přihlédnutím k její vzdálenosti od Země (přibližně 40 000 světelných let) jde však o objekt relativně slabý, takže je pro pozorování této hvězdokupy vhodné použít dalekohled s větším výkonem.

Neopominutelný význam Kozoroha pro astronomii však bezesporu existuje. Právě v tomto souhvězdí se totiž před dávnými časy (v řádu tisíciletí) nacházelo Slunce v době zimního slunovratu, tedy vůbec nejníže nad jižní polokoulí. Jižní obratník proto také dodnes nazýváme obratníkem Kozoroha. Díky součtu několika gravitačních působení se však postupem let situace pozměnila. Nyní se Slunce v době zimního slunovratu nachází ve vedlejším souhvězdí Střelce.

Vydáme-li se po obloze od Kozoroha severně a severovýchodně, dostaneme se do souhvězdí Vodnáře (v lat. originále Aquarius).

Toto souhvězdí je velmi staré. Znali jej již staří Babyloňané. Přesto však žádný rozsáhlejší mytologický příběh hovořící o Vodnářovi neexistuje. Většina pramenů uvádí, že jde o nebeské vyobrazení samotného Dia, který na zemi z nebeské klenby vylévá životodárnou vodu.

Tvar souhvězdí se dá slovně popsat jen velmi těžko. Připomíná totiž cosi pozohýbaného a občas rozdvojeného, viz. přiložená mapka.

Co se atraktivních objektů týče, sice zde žádná velká kvanta mlhovin, galaxií a hvězdokup nenalezneme, avšak je zde pár kousků přímo výstavních. Ve Vodnářovi nalezneme například velmi krásnou planetární mlhovinu NGC 7009, kterou astronomové překřtili na Saturn. Její tvar jej totiž vzdáleně opravdu připomíná. Pro spatření mnoha zajímavých detailů je však nutné použít většího dalekohledu. V malých optických přístrojích vypadá jako nazelenalá skvrna. Při dostatečně tmavé obloze lze ve Vodnářovi spatřit i malými dalekohledy další nádhernou planetární mlhovinu, totiž NGC 7293, astronomové ji znají jako Helix. Mlhovina je však velmi velká (co do průměru je srovnatelná v polovinou průměru Měsíce v úplňku), proto je nutné použít pozorovací přístroj s co nejširším zorným polem a s pokud možno s nižším zvětšením.

Říjen je zároveň i měsícem, kdy se na obloze dají opět po delší době pozorovat všechny planety. Nutno poznamenat, že ne v jeden okamžik, ale během celé noci.

Merkur je viditelný těsně před svítáním nízko nad východním obzorem. I Venuši nalezneme až na ranní obloze, nicméně oproti Merkuru vychází výrazně dříve. Její záře je prakticky nepřehlédnutelná. Podmínky pro pozorování Marsu se výrazně zlepšují. Nyní je k vidění v souhvězdí Blíženců, postupem času však bude přecházet do Raka. Na obloze je po většinu noci s výjimkou večera, vychází před půlnocí. Jupiter se objevuje nad jihem již po setmění, v souhvězdí Kozoroha (viz. předešlý text) září jasně bílým svitem. Saturn jsme na obloze delší dobu nevídali. Nyní se konečně začíná před východem objevovat nad východním obzorem. Promítá se do souhvězdí Panny, později však míří výš směrem k souhvězdí Lva. V předešlém textu jsme zmiňovali aktuální pozice souhvězdí Vodnáře a Kozoroha. Právě těsně za východními hranicemi Vodnáře (v souhvězdí Ryb) nyní lze pomocí malého dalekohledu objevit planetu Uran, Neptun se pak (stejně jako Jupiter) promítá do Kozoroha, na obloze je tedy pouze během první poloviny noci.

Během října Jihlavská astronomická společnost nabízí všem zájemcům o noční oblohu pozorování pomocí velkých astronomických dalekohledů. Veřejná pozorování se konají za jasného počasí vždy v pondělí po setmění na bráně Matky Boží v Jihlavě (v říjnu již od 19:00 hod). Více podrobností na www.jiast.cz.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web