9.2. 2012: Již několik let rengenová observatoř Chandra detekuje každý den gamma záblesky ze supermasivní černé díry nazývané Sagittarius A*, která je ve středu naší Galaxie. Dle nasbíraných dat astronomové usuzují, že tyto záblesky způsobují asteroidy, které jsou pohlcovány touto černou dírou.
24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.
Prosincová přehlídka oblohy - vánoční opozice Marsu
Prosincové obloze bude opět dominovat planeta Mars. Mnozí si možná vzpomenou na velkou srpnovou opozici v roce 2003, kdy se Země a Mars vzájemně přiblížili na pouhých zhruba 55 milionů kilometrů. I v letošním prosinci nastává opozice Marsu, tentokráte však bude Zemi od rudé planety dělit více než 88 milionů kilometrů.
Opozicí astronomové myslí právě ten okamžik, kdy se kosmické těleso (planeta, planetka, kometa, apod.) promítá přesně na druhou stranu oblohy, než je Slunce. Pokud bychom tedy při opozici některé vnější planety, kupříkladu Marsu, chtěli změřit úhlovou vzdálenost mezi planetou a Sluncem, dospěli bychom k hodnotě 180°. Při opozici nastávají ty nejlepší možné podmínky pro pozorování dané planety, v našem případě Marsu. Mars bude během prosince pozorovatelný po celou noc, vyházet bude nad východním obzorem při západu slunce, naopak zapadat bude až s prvními ranními paprsky. Nejvýše nad obzorem, tedy nad jihem, pak bude v době půlnoci.
Prosincová opozice Marsu je však i sváteční. Rudá planeta, jak se též Marsu občas říká, bude dobře pozorovatelná po celý prosince, nicméně skutečná opozice je otázkou okamžiku. Výpočty kosmické mechaniky naznačují, že opozice Marsu letos připadá na 24. prosinec, přibližně na 21. hodinu.
Letošní Štědrý den však bude obohacen ještě o jeden méně obvyklý úkaz. Svou roli zde opět sehraje Mars, ke kterému se přidá i náš nejbližší kosmický soused, Měsíc. V ranních hodinách 24. prosince se totiž kotouček Marsu na necelou půlhodinu schová za disk Měsíce. Náš Měsíc se po obloze pohybuje mírně pomaleji než ostatní objekty oblohy, takže jej hvězdy a planety doslova předbíhají. Čas od času se přihodí, že se některá z planet při pohledu ze Země začne přibližovat k východnímu okraji Měsíce, následně se za něj schová a po nějaké době opět vykoukne zpoza západního okraje Měsíce.
Pokud se večer 23. prosince podíváte na oblohu, spatříte Měsíc i Mars (vycházejí kolem 16. hodiny odpoledne). Obě tělesa budou již úhlově velmi blízko u sebe. S postupující nocí se Mars s Měsícem pozvolna přesouvají k jihu, nad ránem k západu. Mars se bude stále více přibližovat k Měsíci, až se ve 4:48 SEČ (středoevropského času) schová za jihovýchodní (levý dolní) okraj Měsíce. V 5:13 SEČ se opět rudá planeta objeví za jihozápadním (pravým dolním) okrajem Měsíce. Časy zákrytu Marsu Měsícem s v závislosti na zeměpisné šířce (v rámci České republiky) mohou lišit v řádu minut.
Během prosince se Mars nachází v souhvězdí Blíženců, tedy východně od souhvězdí Býka, které snadno rozeznáme podle nápadné otevřené hvězdokupy Plejády. Zároveň můžeme též jako pomůcku použít známé souhvězdí Orion. Vydáme-li se totiž od Orionu vzhůru a mírně východně, dostaneme se právě k Marsu. Mars září naoranžovělou až načervenalou barvou. Jeho jasnost je velmi nápadná, dosahuje přibližně -1,6 mag., je tedy jasnější, než nejjasnější hvězdy noční oblohy.
V prosinci si ale můžeme prohlédnout i některé další planety. Planety Merkur a Jupiter se nyní nacházejí na denní obloze, proto jsou během posledního měsíce roku nepozorovatelné. Venuše je k vidění ráno nad východem. Z počátku měsíce ve východní části souhvězdí Panny, koncem měsíce se přesouvá do západní části souhvězdí Vah. Saturn lze mimo večera vidět po celou noc v jižní části souhvězdí Lva. Uran a Neptun je vidět až v malém dalekohledu. Obě vzdálené planety se nacházejí pouze na večerní obloze, Uran v souhvězdí Vodnáře, Neptun v souhvězdí Kozoroha.
Každý zájemce o astronomii může využít pravidelných veřejných astronomických pozorování s Jihlavskou astronomickou společností, která probíhají vždy v pondělí po setmění z vyhlídkové terasy brány Matky Boží v Jihlavě (Věžní 1). V prosinci astronomická pozorování začínají v 17:00 hod.
Na samý závěr bych chtěl jménem poděkovat všem příznivcům a přátelům Jihlavské astronomické společnosti za projevenou přízeň v roce 2007. Dík patří i redakci Jihlavských listů. Všem přejeme co nejspokojenější prožití svátků a úspěšný start do příštího roku. Těšíme se nashledanou pod oblohou roku 2008!
komentář
Loading ...
