Obloha v září 2010
Zářijová obloha přinese hned dvojitou planetární opozici se Sluncem. 21. září 2010 se totiž přesně na druhou stranu oblohy (oproti Slunci) promítají planety Jupiter a Uran. Zároveň hned druhý den, tedy 22. září 2010, nastane konjunkce Jupiteru a Saturnu. V září navíc vznikají i relativně dobré podmínky pro pozorování planety Merkur. Během září navíc nastane i několik velmi pěkných podvečerních přeletů Mezinárodní kosmické stanice ISS.
SLUNCE
V následující tabulce uvádíme data vztažená k začátku, polovině a konci měsíce. Tabulka krom časů skutečných západů a východů Slunce (noc podle východů a západů Slunce = čas západu mínus čas východu) uvádí i tři druhy soumraků (doba večerního soumraku = čas konce soumraku mínus čas západu Slunce; doba ranního soumraku = čas východu Slunce mínus čas začátku soumraku).
Občanský soumrak: střed slunečního disku je méně než 6° pod obzorem (v období soumraku lze venku číst noviny bez nutnosti osvětlení; v období občanské noci je pro venkovní čtení novin nutné další osvětlení).
Nautický soumrak: střed slunečního disku je méně než 12° pod obzorem (v období nautické noci je možná orientace podle hvězd - též námořnický soumrak)
Astronomický soumrak: střed slunečního disku je méně než 18° pod obzorem (v období astronomické noci je tma dostatečná pro nerušená astronomická pozorování)
Časy jsou uvedeny ve formátu “XX:XX-XX:XX” (což znamená: “konec večerního soumraku-začátek ranního soumraku”). Mezi jednotlivými soumraky nastává noc (občanská noc, nautická noc a astronomická noc).
1. září 2010
západ-východ Slunce: 19:45-06:14
občanská noc: 20:18-05:41
nautická noc: 20:58-05:00
astronomická noc: 21:42-04:17
15. září 2010
západ-východ Slunce: 19:16-06:34
občanská noc: 19:48-06:02
nautická noc: 20:26-05:04
astronomická noc: 21:04-04:44
30. září 2010
západ-východ Slunce: 18:44-06:55
občanská noc: 19:15-06:24
nautická noc: 19:52-05:47
astronomická noc: 22:30-05:09
* Údaje jsou ve středoevropském letním čase (SELČ) a jsou vztaženy pro Jihlavu (čím je pozorovací stanoviště od Jihlavy vzdálenější, tím větší odchylka od uvedených údajů nastane).
MĚSÍC
poslední čtvrť: 1. září 2010 (19:21 SELČ)
nov: 8. září 2010 (12:29 SELČ)
první čtvrť: 15. září 2010 (07:49 SELČ)
úplněk: 23. září 2010 (11:16 SELČ)
odzemí: 21. září 2010 (10 SELČ; 406 000 km)
přízemí: 8. září 2010 (6 SELČ; 357 000 km)
(zdroj: Hvězdářská ročenka 2010)
PLANETY
Záříjová obloha pro pozorování planet příliš vhodná není.
Merkur je pozorovatelný ráno před východem Slunce ve druhé polovině měsíce nad východním obzorem. Nejlepší podmínky připadají na 19. září 2010.

Merkur: situace 19.9.2010 ve před východem Slunce - vytvořeno programem Stellarium (V = východ)
Venuše, Mars a Saturn jsou v průběhu září nepozorovatelné.
Jupiter a Uran jsou v září v opozici se Sluncem, vycházejí při západu Slunce a zapadají při východu Slunce. Na obloze jsou celou noc. Opozice nastává 21. září 2010. 22. září 2010 nastává konjunkce obou planet.

Jupiter, Uran a Neptun: situace 22.8.2010 ve 20:00 SELČ - vytvořeno programem Stellarium (V = východ)
Neptun se po setmění nachází nad jihovýchodním obzorem a zapadá před rozbřeskem.
Uran ani Neptun již pouhým okem pozorovat nelze. Pro jejich spatření je nutné použít alespoň malý astronomický dalekohled.
SOUHVĚZDÍ
V průběhu září kulminují (jsou viditelná po celou noc - nejvýše nad jihem jsou v době, kdy je Slunce nejhlouběji pod obzorem) souhvězdí:
Jižní ryba, Vodnář, Ryby a Pegas.
MAXIMA METEORICKÝCH ROJŮ
Následující přehled uvádí meteorické roje, které v měsíci mají své maximum.
alfa-Aurds (maximum 1. 9. 2010), zářijové Perds (maximum 9. 9. 2010), epsílon-Erids (maximum 11. 9. 2010), beta-Perds (maximum 12. 9. 2010), Pscds (maximum 20. 9. 2010), kapa-Aqrds ‘(maximum 21. 9. 2010) a Sexds (maximum 27. 9. 2010).
Jediným aktivnějším rojem měsíce je roj Sexds, jehož frekvence je odhadovaná na 30 meteorů za hodinu (ZHR). Radiant roje je však velice blízko u Slunce, takže je naneštěstí vizuálně nepozorovatelný. Pro jeho sledování lze použít například radar.
(zdroj: Hvězdářská ročenka 2010)
VÝRAZNÉ PŘELETY MEZINÁRODNÍ KOSMICKÉ STANICE (ISS)
Následující přehled uvádí pouze ty nejjasnější (jasnější než -3,5 magnitudy) a nejlépe pozorovatelné přelety Mezinárodní kosmické stanice. Ostatní přelety lze vyhledat pomocí stránky ISS nad Vysočinou.
datum: 1.9. 2010
jasnost: -3,6 mag
začátek: 19:50:51; obzor: ZJZ; výška nad obzorem: 10°
maximum: 19:53:49; obzor: JJV; výška nad obzorem: 87°
konec: 19:56:49; obzor: VSV; výška nad obzorem: 10°
datum: 6. 9. 2010
jasnost: -3,5 mag
začátek: 20:31:40; obzor: ZJZ; výška nad obzorem: 10°
maximum: 20:34:39; obzor: SSV; výška nad obzorem: 70°
konec: 20:36:41; obzor: V; výška nad obzorem: 18°
datum: 7. 9. 2010
jasnost: -3,5 mag
začátek: 20:58:48; obzor: ZJZ; výška nad obzorem: 10°
maximum: 21:01:45; obzor: JJZ; výška nad obzorem: 64°
konec: 21:02:35; obzor: JV; výška nad obzorem: 40°
datum: 8. 9. 2010
jasnost: -3,5 mag
začátek: 19:50:30; obzor: ZJZ; výška nad obzorem: 10°
maximum: 19:53:28; obzor: SSV; výška nad obzorem: 74°
konec: 19:56:26; obzor: VJV; výška nad obzorem: 10°
Všechny časové údaje jsou uvedeny ve středoevropském letním čase SELČ.
(zdroj: Heavens Above)
Jasné nebe!
—
Zdroje
- PŘÍHODA, Pavel, et al. Hvězdářská ročenka 2010. Vyd. 1. Praha, Ondřejov : HaP hl. m. Prahy, AsÚ AV ČR, 2009. 286 s. ISBN 0373-8280.
- Heavens Above [online]. 2010 [cit. 2010-06-30]. ISS - Visible Passes. Dostupné z WWW: <http://www.heavens-above.com>.
komentář











24. 1. 2012: Zemi dnes má zasáhnout plasma, která se pohybuje rychlostí 1400 km/s. Sluneční erupce proběhla včera a její snímky zachytila družice SOHO a Proba 2. Neočekává se žádný podstatný účinek na pozemní infrastrukturu, byla pouze omezena činnost některých družic.
14. 1. 2012: Před 270 lety zemřel slavný anglický astronom, který objevil první periodicky vracející se kometu. Byl to Edmunt Halley, který se dále zasloužil o potápěčský zvon nebo o přesnou metodu měření vzdálenosti Země Slunce pomocí přechodu Venuše přes Sluneční disk.

