Mimořádný bolid v noci ze 4. na 5. února

V noci z neděle na pondělí, okolo půlnoci přelétl nad naším územím velice jasný bolid. Spatřilo ho několik stovek náhodných pozorovatelů a zachytily ho i speciální bolidové kamery Astronomického ústavu AV ČR.

Bolid je označení pro velmi jasný meteor, zpravidla se uvádí jasnější než -5 mag (planeta Venuše v největším lesku). Meteor je relativně častý jev vznikající při průchodu meziplanetární hmoty zemskou atmosférou. Rychlost tělesa se pohybuje od 11 do 72 km/s. Při takto vysoké rychlosti dochází k rozžhavení úlomku, který na krátkou dobu zazáří. V případě, že Země prochází proudem meziplanetární hmoty, zpravidla kometárního původu, mluvíme o meteorickém roji. No obloze potom vidíme vyletovat meteory jakoby z jednoho místa, radiantu. Podle toho, ve kterém souhvězdí se radiant nachází mluvíme o Perseidách, Leonidách, Lyridách a mnoha dalších. Asi nejznámější a nejstálejší meteorický roj jsou Perseidy, kterým se také říká slzy svatého Vavřince. V ideálních podmínkám můžeme v noci z 12. na 13. srpna pozorovat až 100 meteorů za hodiny. Rojové meteory jsou však poměrně slabé a jen ve výjimečných případech jsou zastoupeny bolidy. Takovéto případy nastaly například u Leonid v letech 1833, 1866, 1966 a koncem devadesátých let 20. století. V roce 1866 bylo prý vidět až 144 000(!) jasných meteorů za hodinu, to znamená, že každou sekundu bylo možné vidět až 40 meteorů. Tělesa, způsobující rojové meteory jsou však zpravidla malá, mají velikost asi jako zrnko písku, proto z nic po průletu atmosférou nic nezbude.

K tomu aby těleso přežilo průlet atmosférou musí být dostatečně velké, hmotnost může být i několik tun a musí mít správnou dráhu. To znamená, že nesmí letět moc rychle a nesmí mít příliš malou hustotu. K takovému jevu, aby z meteoru, vlastně v tomto případě již bolidu dopadl nějaké meteorit dochází velice zřídka. Výpočty pro plochu našeho státu uvádějí maximálně tři meteority za rok. Ještě výjimečněji dochází k tomu, aby byla známa dráha a přesný čas dopadu takového tělesa.

K tomuto účelu byla na našem území od poloviny padesátých let 20. století budována dr. Ceplechou z Astronomického ústavu AV ČR síť tzv. bolidových kamer. Tyto kamery každou jasnou noc fotografují oblohu a v případě, že letí nějaký jasný bolid, jsou schopné ho zachytit. Vzhledem k tomu, že jsou rozmístěny na více místech nejen na našem území, ale i na Slovensku a v Německu je možné, pokud jeden bolid zachytí více kamer, trigonometricky spočítat jeho dráhu, rychlost, ale dokonce i místo dopadu na zemi. Takový “úlovek” se českým astronomům podařil jako prvním na světě, když byl 6. dubna 1959 vyfotografován bolid Příbram a na základě výpočtu místa dopadu pak byly u obce Luhy nalezeny čtyři kusy meteoritů. Jednalo se o skutečně o mimořádnou událost, protože do dnešního dne je známo pouze 7 obdobných případů. Za zmínku ještě stojí, že jako pátý byl meteorit Morávka, který byl nalezen v roce 2000 a meteorit Neuschwanstein, který dopadl do Alp v roce 2002, poblíž známého zámku a který byl opět zachycen českou bolidovou sítí. Čeští astronomové tedy v tomto oboru patří ke světové špičce a jako jediní mají speciální software, který umožňuje spočítat místo dopadu.

Bolid, který prolétl nad Moravou v noci ze 4. na 5. února je potenciálním kandidátem na to, aby z něj dopadly na zem nějaké úlomky, řada očitých svědků pozorovala těleso 1000 krát jasnější než Měsíc úplňku. Jev byl ale pozorován prakticky z celého území ČR, pozorování jsou i ze západních Čech. Řada svědků navíc uvedla, že několik minut po pádu slyšela dunivé zvuky. Ty jsou způsobeny zbytky tělesa brzdícího atmosférou a zpomalujícího pod rychlost zvuku. I to je jisté znamení, že by mohly úlomky dopadnout na zem.

Celý jev způsobil velkou publicitu, informovaly o něm hromadné sdělovací prostředky a velké množství lidí o svém pozorování informovala lidové hvězdárny.

Držme tedy palce, v případě nalezení meteority půjde o další milník české astronomie.

malý slovníček:

meziplanetární hmota: jedná se v zásadě o smetí ve sluneční soustavě. Kromě planet obíhá ve sluneční soustavě kolen slunce také velké množství komet, asteroidů a malých částic hmoty, kterým říkáme meteoroidy. Tyto částice mají velikosti v řádu metrů až mikrometry. Jsou velmi zajímavé tím, že se jedná o původní materiál, z něhož vznikla sluneční soustava

meteoroid: těleso pohybující se ve sluneční soustavě

meteor: světelná stopa pozorovaná na obloze (v okamžiku, kdy meteoroid vlétne do zemské atmosféry, rozžhaví se a my poté pozorujeme světelnou stopu

bolid: meteor jasnější než planeta Venuše

meteorit: “kus kamene”, který dopadne na zem. Největší sbírku meteoritů ma Národní muzeum v Praze

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web