Listopadová přehlídka oblohy - Androméda a Ryby

Koncem října se na naší obloze objevila neobvykle jasná kometa 17P/Holmes v souhvězdí Persea. Kometa prošla tzv. otubrustem, tedy náhlým zjasněním. Během několika dnů se z komety pozorovatelné jen velkými dalekohledy stalo těleso, které lze bez obtíží pozorovat pouhým okem.

Během prvních dnů po objevu měla kometa jen velmi malou komu. Při pozorování okem tedy kometa vyhlížela jako hvězda. Během času se již uvolněný materiál rozplývá a koma je stále nápadnější. Kometa Holmes se nyní pohybuje v souhvězdí Persea. Rozcestník aktuálních informací a vyhledávacích mapek naleznete i na webu Jihlavské astronomické společnosti (www.jiast.cz). Během listopadových dnů však bude pravděpodobně jasnost komety postupně klesat.

Listopadové počasí sice většinou nedovoluje výhled na bezoblačné nebe, nicméně pokud se objeví jasná noc, je podzimní obloha plná zajímavých obrazců a objektů.

Vysoko nad jihem září souhvězdí, které svým tvarem nápadně připomíná velký čtverec. Jde o souhvězdí Pegase, kterému byla věnována již zářijová přehlídka. V dnešním putování po obloze se však vypravíme mírně východněji. Pokud si tedy Pegase představíme jako čtverec, od jeho levé horní hvězdy se směrem na východ táhne pás hvězd. Jde o souhvězdí Andromédy.

V tomto souhvězdí je nachází jeden z nejznámějších objektů vůbec. Totiž velká galaxie M31, která je naší vůbec nejbližší spirálovou galaxií. Při pozorování pod dostatečně tmavou oblohou si této galaxie můžete všimnout i pouhým okem, vypadá totiž jako mírně rozostřená hvězdička. Pokud si na pomoc vezmeme triedr, již zřetelně rozeznáme, že jde o mlhavý objekt s hustějším středem. Pozorování astronomickým dalekohledem již odhalí i tvar a některé další rysy galaxie. Při širším zorném poli dalekohledu si můžeme všimnout i dvou malých galaxiíí M32 a M100, které kolem velké centrální M31 krouží.

M31, známá též pod katalogovým označením NGC 224, je od nás vzdálená přibližně 2,5 milionu světelných let, tedy přibližně 23,6 trilionů kilometrů. Průměr této galaxie je zhruba 110 000 světelných let a její hmotnost je 200 miliardkrát větší než je hmotnost našeho Slunce. Tato galaxie patří do naší místní skupiny galaxií. Zajímavým faktem je i to, že galaxie M31 se k nám neustále blíží rychlostí asi 260 km/s.

Dalším souhvězdím, do kterého se vydáme, jsou Ryby. Ačkoliv jde o zvířetníkové souhvězdí, je pro mnohé velmi neznámé. Ryby jsou tvořeny nepříliš jasnými hvězdami, které vzdáleně připomínají velké písmeno V položeno na bok. Toto souhvězdí nalezneme přímo pod Andromédou a Pegasem.

I ve velmi starých figurálních kresbách souhvězdí je tato část oblohy ztvárněna jako dvě ryby, které mají na ocase přivázanou stuhu. Stuhy jsou pak svázány v nejvýchodnější části souhvězdí v uzlu - dvojhvězda Al Rischa (v překladu “uzel”).

I v Rybách se nachází jedna jasnější galaxie - M74, nebo též NGC 628. Tuto již lze pozorovat jen pomocí dalekohledů. Od Země ji dělí vzdálenost přibližně 35 milionů světelných let. Galaxie M74 tvoří asi 40 miliard hvězd. Astronomové u této galaxie objevili i její vlastní pohyb. Od naší Galaxie se vzdaluje rychlostí téměř 800km/s.

Ve vzdálenosti přibližně 14 světelných let od Země bychom v souhvězdí Ryb nalezli další velmi zajímavý objekt. Nachází se zde totiž Van Maanennova hvězda. Tato hvězda má průměr srovnatelný se průměrem Země, avšak její hmotnost je mnohem vyšší. Přirovnat bychom ji mohli kupříkladu k našemu Slunci. V přepočtu to tedy znamená, že jeden centimetr krychlový této hvězdy by vážil téměř jednu tunu.

Během celého listopadu si opět můžeme prohlédnout všechny planety naší sluneční soustavy. Merkur můžeme pozorovat po většinu měsíce ráno. Těsně před východem Slunce vylézá nad východní obzor. Venuše je nejjasnějším objektem (přirozeně pokud nesvítí Měsíc) na ranní obloze. Září vysoko nad jihovýchodem. Krom večera můžeme můžeme téměř celou noc pozorovat i načervenalý Mars. Během listopadu jej nalezneme v souhvězdí Blíženců. Pokud chceme spatřit největší planetu Jupiter, musíme se pod oblohu vypravit již za soumraku. Jupiter totiž zapadá krátce po západu Slunce. Nalezneme jej nad západním obzorem. Již ve druhé polovině noci je k vidění v souhvězdí Lva, nedaleko jasné hvězdy Regulus, i Saturn. Od ostatních hvězd jej rozeznáme především podle popelavé až nahnědlé barvy. Uran a Neptun již spatříme jen pomocí dalekohledů. Uran se na obloze nachází jen v první polovině noci, zatímco Neptun je pozorovatelný na večerní obloze.

Pro zájemce o astronomii připravuje Jihlavská astronomická společnost pravidelná veřejná pozorování oblohy pomocí velkých astronomických dalekohledů. Pozorování probíhají na vyhlídkové terase Brány Matky Boží v Jihlavě (vchod z ulice Věžní 1). Podorobnosti naleznete na internetu na adrese www.jiast.cz.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web