Lednová přehlídka oblohy a Mezinárodní rok astronomie 2009

Celý rok 2009 bude ve znamení astronomie. Organizace spojených národů a UNESCO jej totiž vyhlásily Mezinárodním rokem astronomie. Vysvětlení je nasnadě. Přesně před čtyřmi sty lety totiž známý učenec Galileo Galilei jako vůbec první člověk na světě obrátil svůj malý teleskop k obloze. Astronomové celého světa si tuto událost letos připomínají nebývalým množstvím nejrůznějších akcí vedoucích k popularizaci astronomie. Během roku 2009 se tedy možná budete s hvězdáři setkávat o poznání více.

Jaký však bude rok 2009 z pohledu astronomů? Nebýt výše zmíněného výročí, rok 2009 by zřejmě patřil mezi roky astronomicky průměrné, možná dokonce i podprůměrné. V roce 2009 sice nastanou hned čtyři zatmění Měsíce a dvě zatmění Slunce, avšak drtivá většina z nich bude z území České republiky nepozorovatelná. Ve výsledku od nás budeme moci sledovat pouze dvě zatmění Měsíce, avšak jedno z nich bude pouze polostínové, druhé pak jen částečné.

Polostínové zatmění Měsíce nastane 6. srpna v časných ranních hodinách. Bohužel, zatmění nebude nijak výrazné. Pouhým okem přechod zemského polostínu po měsíčním disku prakticky nelze zaznamenat. Toto zatmění tedy v podstatě nestojí ani za řeč.

Druhé letošní měsíční zatmění celý rok 2009 ukončí, proběhne totiž v podvečerních a večerních hodinách 31. prosince. Avšak ani v tomto případě se na velkolepé astronomické divadlo těšit nemůžeme. Část Měsíce se sice do zemského úplného stínu vnoří, avšak půjde jen o pouhých 7%. Při pozorování tedy bude možné spatřit pouze nepříliš nápadné potemnění jižní oblasti měsíčního disku. K oběma zatměním se však během roku ještě vrátíme.

Pozitivní zpráva však čeká na pozorovatele meteorů. Na konci roku totiž nastanou vcelku dobré podmínky pro sledování některých rojů. Velmi dobré podmínky například vycházejí pro meteorický roj Geminid. Dobré budou i podmínky pro pozorování srpnových Perseid.

Podle velmi předběžných odhadů se možná dočkáme i milého překvapení v podobě komety. Aktivita komet se dá s časovým předstihem předpovídat jen těžko, pokud však vše proběhne tak, jak si astronomové představují, v únoru by se nad našimi hlavami mohla objevit kometa C/2007 N3 (Lilin). Její jasnost by mohla dosáhnout až 6. magnitudy. Pro sledování pouhým okem tedy bude příliš slabá, avšak již malý triedr by ji měl odhalit bez větších obtíží.

Jaký ale bude leden? Krátce po setmění se nad východním obzorem začíná objevovat souhvězdí typické pro zimní oblohu severní polokoule, totiž Orion. Je velmi snadno rozeznatelné podle přímky tvořené třemi hvězdami. Ty představují Orionův pás. Toto souhvězdí si lze představit i jako velké přesýpací hodiny (zmíněný pás pak představuje zúžení mezi baňkami na písek).

Pokud se vydáme ve směru přímky doleva (čili k jihovýchodnímu obzoru), patrně si zde všimneme velmi jasné hvězdy Sírius. Ta patří do souhvězdí Velkého psa, které vystupuje nad obzor kolem 21. hodiny.

Severovýchodně nad Síriem je pak k vidění i další zimní souhvězdí, totiž Malý pes. To je složeno pouze ze dvou hvězd, přičemž jedna z nich je výrazně jasnější, jmenuje se Procyon. Pokud se od pásu Orionu vydáme směrem doprava nahoru, pak se dostaneme do souhvězdí Býka. Zde si lze všimnout většího množství hvězd. Jde o velkou a relativně blízkou hvězdokupu Hyády. Do jejího centra se pak promítá jasná načervenalé hvězda Aldebaran, čili rudé oko býka. V západní části souhvězdí je pak k vidění i velmi půvabná otevřená hvězdokupa M45, též známá jako Plejády (vypadá jako maličký Malý vůz).

Pokud se vydáme od Býka směrem k severnímu obzoru, ještě před nadhlavníkem narazíme na další jasnou hvězdu. Jmenuje se Capella a patří do souhvězdí Vozky (tvarem připomíná velký pětiúhelník).

Vydáme-li se od hvězdy Capella směrem k východnímu obzoru, dorazíme na souhvězdí blíženců. Zde jsou obzvláště patrné dvě hvězdy (jako nad sebou), horní se jmenuje Castor, dolní pak Pollux.

Tato všechna zimní souhvězdí se na obloze po setmění objevují nad východem a jihovýchodem, postupem noci se však posouvají vysoko nad jižní obzor.

Lenové planety jsou však také relativně zajímavé. Merkur je pozorovatelný pouze do konce první poloviny měsíce, těsně po západu Slunce se objevuje nízko nad západním obzorem. Během roku však bude ještě celá řada příležitostí k jeho pozorování. Venuše večer září vysoko nad jihovýchodem. 14. ledna se dokonce dostane do tzv. maximální východní elongace, což znamená, že bude na obloze vůbec nejdál od Slunce (více než 47°). Na večerní obloze ji budeme vídat až do března, přičemž bude s časem stále rychleji klesat k západnímu obzoru. Na začátku dubna se však začne objevovat ráno před východem Slunce a stane se jitřenkou. Na ranní obloze pak setrvá až do listopadu. V prosinci pak bude zcela nepozorovatelnou. Mars na lednové obloze nezáří. Nejdříve jej budeme moci spatřit až v květnu, kdy začne vycházet před Sluncem. Postupem roku však bude vycházet stále dříve, takže na konci roku jej budeme vídat již před půlnocí. Jupiter nám nyní z oblohy pozvolna mizí. Nyní jeho svit postupně zaniká v záři zapadajícího Slunce. Po celý únor bude nepozorovatelný, avšak již v březnu začne vycházet se Sluncem. Stejně jako Mars, bude i Jupiter vycházet stále dříve. Již v srpnu nastane jeho opozice, takže jej budeme moci pozorovat po celou noc. Od září se však začne stále více přesouvat na večerní oblohu, takže na konci roku bude opět zapadat společně se Sluncem. Saturn nyní vychází kolem 19. hodiny nad severovýchodem. Během března se však jeho pozorovací podmínky zlepší natolik, že bude viditelný prakticky po celou noc. Poté, stejně jako Jupiter, začne zapadat stále dříve. Do srpna se přesune na západní oblohu a v září nebude pozorovatelný. Od října se však opětovně začne objevovat nad ranním východním obzorem. Planetu Uran nyní lze s pomocí dalekohledu objevit nad západem na večerní obloze, během příštích měsíců však již bude nepozorovatelná. Na ranní oblohu pak začne Uran nad východem vykukovat až s příchodem května. Poté se bude jeho východ postupně posouvat, až v září začne vycházet se západem Slunce. Posléze se i Uran bude posouvat tak, že bude viditelný pouze v první polovině noci. Poslední planetou je Neptun. Ta je nyní nepozorovatelná. Na tmavou oblohu se krátce před východem Slunce začne dostávat až v květnu. Stejně jako ostatní planety, i Neptun bude vycházet stále dříve. V srpnu již bude viditelný po celou noc. S dalšími měsíci se však taktéž začne posouvat pouze do první poloviny noci.

Všichni zájemci o astronomická pozorování mohou i v lednu 2009 využít veřejných pozorování s Jihlavskou astronomickou společností. Pozorování s pomocí dalekohledů probíhají na vyhlídkové terase jihlavské brány Matky Boží (Věžní 1) od 17:00 hod. Více informací na www.jiast.cz.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web