Květnová přehlídka oblohy - Panna

Během května se nám otevírá pomyslné kosmické okno do nekonečného světa galaxií. Máme totiž velmi dobrý výhled do nepříliš známého souhvězdí Panny, které je vzdálenými galaxiemi doslova nacpané. Tento hvězdný obrazec zároveň patří i k největším souhvězdím. Hned po Hydře je je se svými téměř 1300čtverečními obloukovými stupni druhým vůbec největším souhvězdím oblohy.

Přes souhvězdí Panny prochází ekliptika, tedy rovina, po které obíhá Země kolem Slunce. Proto je tento hvězdný obrazec řazen mezi tzv. zvířetníkové souhvězdí. Slunce přes Pannu prochází od konce první poloviny září do konce října. Tento termín tedy nijak nesouvisí s astrologickým znamením panny.

Význam Panny byl v dávné minulosti zcela zásadní. V období přibližně před 4700lety v oblasti Mezopotámie právě toto souhvězdí řídilo žně. Tehdy však byl obrazec všeobecně znám po názvem brázda. V této době nejjasnější hvězda souhvězdí, Spica, vycházela zároveň se Sluncem přibližně v polovině srpna. Pokud tedy lidé ranní východ této jasné hvězdy zpozorovali, věděli, že mají začít sklízet. V žádném případě se však nešlo o přímý vliv tohoto kosmického tělesa na úrodu. Jednalo se o pouhou shodu okolností, tedy období dozrávání se shodovalo s obdobím ranního východu jasné hvězdy.

Mytologie Panny není jednoduchá. Na rozdíl od svých hvězdných bratrů a sester se k ní totiž pojí hned několik příběhů. Do dnešního běžného života vstupuje Panna především coby symbol spravedlnosti, který v jedné ruce třímá váhy. Mimochodem, souhvězdí Vah opravdu s Pannou sousedí. Lze jej nalézt východně (vlevo) od Panny.

V kontextu s mytologií lze nalézt odkazy tohoto souhvězdí téměř ke všem významnějším bohyním. Panna podle některých pramenů ztělesňuje bohyni úrody Démetér. Jasná hvězda Spica pak představuje klas. Panna však může podle některé literatury představovat i bohyni Héru, nebo třeba Athénu, Kallistó, Asteru, Diké, či Persefónu. Některé zdroje dokonce Pannu ztotožňují i s Marií, matkou Ježíš Krista.

V každém případě, ať již je příběh jakýkoliv, na obloze souhvězdí opravdu může připomínat postavu. Než krásnou dívku však spíš připomíná klasického panáčka poskládaného ze sirek.

Vůbec nejjasnější hvězdou tohoto souhvězdí je již několikráte zmiňovaná Spica. Ve volném překladu z latiny Spica znamená klas. Na obloze tuto hvězdu nalezneme poměrně snadno, patří totiž k jasnějším objektům. Její záře je nyní nad jižním obzorem prakticky nepřehlédnutelná. Spicu lze vyhledat i pomocí jednoduchého astronomického fíglu. Stačí na obloze nelézt Velký vůz. Pokud prodloužíme jeho oj (a zachováme její křivost), dostaneme se na jasnou hvězdu Arcturus ze souhvězdí Pastýře. Pokud však pokračujeme ještě dál, narazíme právě na souhvězdí Panny a hvězdu Spicu.

Hvězda Spica je doopravdy velmi zajímavým vícenásobný hvězdný systém. Od Slunce ji dělí vzdálenost více než 260 světelných let. Jedná se o hvězdu, která je opravdu velmi svítivá. Pokud bych ji totiž porovnávali se Sluncem, Spica by zářila až 2300krát jasněji.

Pokud bychom se s hypotetickou kosmickou lodí vydali do souhvězdí Panny, po zdolání vzdálenosti průměrně 60milionů světelných let bychom dorazili do obrovské kupy galaxií. Některé jasnější galaxie z této kupy lze pozorovat už i v menších dalekohledech. Vůbec nejjasnější galaxií z kupy je objekt označený jako M49. Tato byla objevena již v roce 1771 Charlesem Messierem, autorem známého Messierova katalogu.

Velká kupa galaxií však číta na dva tisíce galaxií. V amatérských podmínkách jich lze pozorovat řádově stovky. Každá z galaxií je velkou formací několika stovek miliard hvězd.

V závěru dnešní přehlídky se opět vydáme mezi planety sluneční soustavy. Až do 16. května jsou velmi výhodné podmínky pro pozorování planety Merkur. Toto těleso můžeme pozorovat v západní části souhvězdí Býka, tedy jen krátce po západu Slunce nad západním obzorem. Ke konci měsíce se bude přibližovat stále blíž ke Slunci a podmínky pro jeho pozorování se budou postupně zhoršovat. Ve východní části souhvězdí Blíženců, tedy vysoko nad jihozápadem, se nachází planeta Mars. Její jasnost v důsledku narůstající vzdálenosti pozvolna klesá. Stále je však díky své oranžové barvě i pouhým okem od ostatních hvězd snadno rozeznatelná. Mars nyní můžeme sledovat jen v první polovině noc. Posléze totiž zapadá. Pokud se pod oblohu dostáváte krátce před rozedněním, možná vás zaujal velmi jasný objekt nízko nad jihovýchodním obzorem. Jedná se o největší planetu sluneční soustavy, o Jupiter. Tato planeta vychází ve druhé polovině noci na pomezí souhvězdí Kozoroha a Střelce a její záře zaniká až se slunečními paprsky. Večerní obloze však zcela jistě dominuje planeta Saturn. Tu lze spatřit vysoko nad jihojihozápadem v souhvězdí Lva. Saturn se nachází hned vedle jasné hvězdy Regulus. Za pomoci alespoň malého dalekohledu a vyhledávací mapky lze na ranní obloze spatřit i Uran a Neptun. Uran v souhvězdí Vodnáře, Uran v souhvězdí Kozoroha.

Zájemci o astronomii mají i během května možnost navštívit pozorování oblohy s Jihlavskou astronomickou společností. Pozorování probíhají každé pondělí po setmění (pouze za bezoblačné oblohy) na bráně Matky Boží v Jihlavě (vchod z ulice Věžní 1). V květnu pozorování začínají ve 21:00 hod.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web