Květnová přehlídka oblohy - Hydra

V průběhu května se nám naskýtá velmi zajímavá příležitost. Krátce po západu Slunce totiž lze nad jižním obzorem spatřit celé souhvězdí Hydry. Právě do tohoto souhvězdí se s dnešní přehlídkou oblohy vypravíme.

V současnosti je Mezinárodní astronomickou unií určeno 88 souhvězdí, která mají v hvězdných mapách přesně vymezené své hranice. Některá souhvězdí jsou velká a známá, jiná jsou naopak malá a o jejich existenci mnohdy vlastně vědí jen astronomové. Souhvězdí Hydry k těm známějším nebeským útvarům pravděpodobně nepatří, a to i přesto, že o malé souhvězdí tvořené několik hvězdami rozhodně nejde. Hydra je totiž dokonce vůbec největším souhvězdím vůbec.

Astronomové tomuto souhvězdí přidělili plných 1303 čtverečných obloukových stupňů. Jen pro představu, například známé a velké souhvězdí Orionu na obloze zabírá pouze 594 čtverečných obloukových stupňů. Pro popis plochy souhvězdí je používáno tzv. čtverečných obloukových stupňů, což je svým způsobem ekvivalent plošných jednotek používaných v běžném životě (např. v metrech čtverečných, apod.). Pro určování obloukových měr na obloze (ale nejen tam) lze použít několika velmi jednoduchých pomůcek. Například úhel, pod kterým vidíme šířku palce na natažené ruce odpovídá přibližně dvěma obloukovým stupňům, zaťatá pěst natažené ruky pak odpovídá přibližně deseti obloukovým stupňům a konečně široce roztažené prsty (od špičky palce ke špičce malíčku) natažené ruky představují míru přibližně dvaceti obloukových stupňů.

V případě Hydry se jedná o souhvězdí, které je sice relativně úzké, avšak velice dlouhé. Hydra je dokonce tak dlouhá, že pokud je na obloze, zabírá (podél obzoru) prakticky celou jednu čtvrtinu nebes. V minulosti se někteří astronomové pokoušeli toto obrovské souhvězdí rozdělit na více malých souhvězdí, avšak jejich snahy se nikdy neuchytily.

Řecká mytologie Hydru považovala za obludu, kterou měl za úkol zabít sám Herkules. Úkol to však nebyl jednoduchý. Když Herkules Hydře usekl hlavu, na jejím místě ji záhy vyrostly dvě nové. Herkules však nad nestvůrou nakonec zvítězil. Pahýly po useknuté hlavě totiž opaloval ohněm, takže nová hlava narůst nemohla. Při souboji nestvůře navíc přispěchal na pomoc i obrovský Rak (na obloze se nachází nad hlavou Hydry), toho však zabil Herkulesův spolubojovník Ioáos. Herkules tak nakonec svůj úkol splnil a Hydru zabil.

Souhvězdí Hydry nalezneme téměř na nebeském rovníku. V praxi to znamená, že při pozorování z České republiky souhvězdí vystupuje jen velmi nízko nad obzor. Pokud bychom však pozorovali z rovníkových oblastí, Hydru bychom mohli vídat přímo v nadhlavníku.

Přestože jde o opravdu velmi velké souhvězdí, hvězdy, které jej tvoří, ani zdaleka nepatří k příliš jasným. Albhard, nejjasnější hvězda souhvězdí, dosahuje jasnosti 2,1 magnitudy. Ostatní hvězdy tvořící základní obrys (ve tvaru dlouhého hada) jsou však výrazně slabší. Jejich jasnost převyšuje 3 ale i 4 magnitudy. Mnohé obrysové hvězdy jsou na hranici viditelnosti pouhým okem a z osvětleného města vůbec nemusejí být vidět.

V souhvězdí se nalézá hned několik objektů vzdáleného vesmíru, konkrétně několik hvězdokup a galaxií. Většinou však jde o objekty, jejichž spatření vyžaduje použití astronomických dalekohledů. V Hydře je zároveň k vidění i jedna z vůbec nejdéle známých proměnných hvězd, totiž hvězda R Hydrae. U této hvězdy jsou již od 17. století pozorovány velmi výrazné změny jasnosti, které se pohybují mezi 3,5 až 10,9 magnitudami. Nachází se zde i velice vzácná proměnná hvězda V Hydrae, což je hvězdný rudý obr s velmi nízkou povrchovou teplotou a taktéž velmi nápadnými změnami jasnosti v dlouhých periodách.

Hydru v průběhu května lze nalézt již krátce po západu Slunce přímo nad jižním obzorem (jak ukazuje přiložená mapka). Je však nutné mít na paměti, že tento gigant mezi souhvězdími na přesvětlené městské obloze příliš nevyniká a i za bezoblačné noci nemusí být příliš nápadný.

Na květnovém nebi jsou k vidění i některé planety naší sluneční soustavy. Venuše z večera září vysoko nad západním obzorem. S postupující nocí však na obloze klesá a záhy zapadá. Planeta Mars se aktuálně nachází v souhvězdí Raka, je tedy po západu Slunce vysoko nad jižním obzorem. Planeta Jupiter se pozvolna prodírá na ranní oblohu, před východem Slunce je nalezneme nad východem na pomezí mezi Vodnářem a Rybami. Saturn se promítá do souhvězdí Panny, nalezneme jej po západu Slunce taktéž nad jižním obzorem, avšak oproti Marsu východněji a níže nad obzorem. Planety Uran a Neptun již pouhým okem spatřit nelze. Obě tyto vzdálené planety nalezneme na ranní obloze, poblíž planety Jupiter. Uran se od Jupitera nachází východně, Neptun západně.

Zájemci o astronomii mají i během května možnost navštívit pozorování oblohy s Jihlavskou astronomickou společností. Pozorování probíhají každé pondělí po setmění (pouze za bezoblačné oblohy) na bráně Matky Boží v Jihlavě (vchod z ulice Věžní 1). V květnu pozorování začínají ve 21:00 hod.

Psáno pro Jihlavské listy, http://www.jihlavske-listy.cz.

jméno (povinné)

e-mail (nebude zveřejněn) (povinné)

web